Jestliže je sen o Bohu choulostivou záležitostí, o co choulostivější je sen o Bohu Milenci.

-Ellen Davisová, Zapojit se do božího života

Starozákonní badatelka Ellen Davisová se dělí o historii zařazení Písně písní do Bible:

Jedná se o knihu, která se sotva (bez slovní hříčky) dostala do Bible, a to z dobrého důvodu. Nikdy se v ní nezmiňuje Bůh, alespoň ne výslovně, a zmiňuje se v ní spousta dalších věcí, které bychom v Bibli nečekali. Biblický status Písně písní je natolik sporný, že Talmud skutečně zaznamenal velkou debatu..... Nakonec v ní zvítězilo prohlášení rabiho Akiby, velkého učitele, učence a mučedníka raného judaismu:

Bůh chraň! Žádný Žid nikdy nezpochybnil posvátnost Písně písní, neboť celý svět nemá cenu dne, kdy byla Píseň písní dána Izraeli. Vždyť všechny spisy jsou svaté, ale Píseň písní je Svatostánek! [1] ...

Akibův názor na jedinečnou svatost Písně se nesl nejen v onen den, ale i po více než tisíciletí biblického výkladu mezi židy i křesťany. Osm kapitol Písně písní vyvolalo více komentářů než téměř kterákoli jiná biblická kniha..... Ve třináctém století napsal Bernard [z Clairvaux] osmdesát šest kázání na Píseň písní, a nikdy se nedostal dál než za třetí kapitolu, první verš!

V posledních letech se však tato vlna výkladu obrátila..... V současnosti panuje shoda, že Píseň písní je oslavou lidské sexuality, která byla do kánonu Písma svatého zařazena omylem, protože starověcí rabíni se domnívali, že jde o lásku Boha a Izraele....

Jestliže je Píseň písní výhradně oslavou lidské lásky, pak se nikde v deskách Bible nenachází skutečně šťastný příběh o lásce Boha a Izraele (nebo Boha a církve).... Pokud Píseň přece jen nemá nic společného s příběhem Boha a Izraele, pak není kam se obrátit, abychom slyšeli, jak jeden z partnerů říká: "Miluji tě" a druhý mu hned odpovídá: "Ano, ano, také tě miluji." A pak je tu ještě jeden příběh: "Miluji tě". To je totiž jediné místo v Bibli, kde se odehrává dialog lásky.

Davis popisuje, jak Píseň písní překonává rozdělení, které začalo v Genesis mezi Bohem, lidstvem a zemí:

Básník Písně písní má sen a v tomto snu jsou napraveny všechny trhliny, k nimž došlo v Edenu..... Sledujeme-li pozorně a s představivostí, kam nás slova Písně vedou, můžeme sdílet básníkův a Boží sen o obnovení původní harmonie stvoření..... Žena a muž, stejně silní, se ztrácejí ve vzájemném obdivu - nebo přesněji řečeno, v obdivu skutečně nacházejí sami sebe i jeden druhého. A příroda se raduje s nimi.

If a dream of God is a delicate thing, how much more so a dream of God the Lover.

—Ellen Davis, Getting Involved with God

The Old Testament scholar Ellen Davis shares the history of the Song of Songs’ inclusion in the Bible:

Here is a book that barely (no pun intended) made it into the Bible, and with good reason. It never mentions God, at least not explicitly, and it mentions a lot of other things we would not expect to find in the Bible. The scriptural status of the Song of Songs is so questionable that the Talmud actually records the great debate…. It was the declamation of Rabbi Akiba, the great teacher, scholar, and martyr of early Judaism, that finally carried the day:

Heaven forbid! No Jew ever questioned the sanctity of the Song of Songs; for all the world is not worth the day when the Song of Songs was given to Israel. For all the writings are holy, but the Song of Songs is the Holy of Holies! [1] …

Akiba’s view of the Song’s unique holiness carried not only that day, but well over a millennium of biblical interpretation among both Jews and Christians. The eight chapters of the Song of Songs have generated more commentary than almost any other book of the Bible…. In the thirteenth century, Bernard [of Clairvaux] wrote eighty-six sermons on the Song of Songs, and he never got beyond chapter three, verse one!

In recent years, however, this tide of interpretation has turned…. The present consensus is that the Song of Songs is a celebration of human sexuality that was included in the canon of scripture by mistake, because the ancient rabbis thought it was about the love of God and Israel….

If the Song is solely a celebration of human love, then nowhere within the covers of the Bible is there a truly happy story about God and Israel (or God and the Church) in love…. If the Song has nothing to do with the story of God and Israel after all, then there is nowhere to turn to hear one partner say, “I love you,” and the other answer right back, “Yes, yes; I love you, too.” For this is the only place in the Bible where there is a dialogue of love.

Davis describes how the Song of Songs overcomes the separation that began in Genesis between God, humanity, and the earth:

The poet of the Song has a dream, and in that dream all the ruptures that occurred in Eden are repaired…. Following carefully and imaginatively where the words of the Song lead, we can share the poet’s and God’s dream of the original harmony of creation restored…. A woman and a man, equally powerful, are lost in admiration of each other—or more accurately, in admiration they truly find themselves and each other. And the natural world rejoices with them.