Starý muž, který se neumí smát, je trouba.
Richard Rohr
Kdo jsme?
Tento web reprezentuje hnutí Chlapi, neformální společenství mužů, kteří hledají takové způsoby duchovního prožívání, se kterými se dokážou jako muži ztotožnit a celou bytostí je žít.
Můžeš se tady setkat s muži, kteří usilují o to být lepšími a více autentickými.
Vytváříme jak reálný tak virtuální prostor pro setkávání.
Začalo to někdy před rokem 2000 hledáním mužské energie, spirituality i chlapské party a setkáváním v malých skupinách. Pokračovalo to inspirací dílem Richarda Rohra a jeho Rituálem pro přechod do zralé dospělosti a pokračuje to dodnes stovkami setkání v malých skupinách, víkendovými akcemi pro muže i pro otce a děti, rituály i celostátními setkáními pro stovky účastníků a mezinárodní spoluprací s hnutím mužů po celém světě.
Pro řadu z nás je podstatné přátelství s Bohem, pro všechny jsou oporou kamarádi, které tu nalezli.
Vítáme tě mezi námi a těšíme se na společné putování.
Pavel Hrdina a Martin Šmídek
Myšlenka Richarda Rohra na sobotu patnáctého týdne v mezidobí -
| Akce versus reakce
Za svůj život jsem viděl většinu lidí spíše v reakci než v akci. Celý svůj život reagují na okolnosti a vždy se cítí být oběťmi okolností. Zřídkakdy potkáte někoho, kdo se rozhoduje: „Tak, tím bych chtěl v životě být a tohle je desetiletý plán, kterým směrem rodina půjde.“ Bylo pro mne velmi inspirující, když některé z našich mladých rodin v komunitě Nový Jeruzalém udělaly prostě toto: rozhodly se třeba, že svou rodinnou spotřebu trvale přizpůsobí výši platu v roce 1975. Rozhodli se, že k pohodlnému životu to stačí a že jakýkoli nárůst příjmů, jenž přijde poté, už nepotřebují. Už nic z toho nebudou přidávat ke své spotřebě. Najdou si způsob jak být velkomyslní a dají peníze pryč. Jsou to tudíž lidé, kteří mají směr, sledují nějaký účel, žijí ze skutečných hodnot evangelia, nikoli z reakce, nýbrž z akce, volby, rozhodování. | Acting Versus Reacting
Most people I’ve known in my lifetime react, they do not act. They spend their whole life reacting to circumstances and always consider themselves the victim of circumstances. Seldom do you see anybody choosing: This is what I want my life to be, and this is the ten-year plan to where the family is going to go. It was so inspiring to me when some of our young families of the New Jerusalem Community did just that: They decided to hold their level of consumerism in their family at their 1975 salary or whatever it might have been. They decided that was enough to live a comfortable life and any raises that came after that would just be icing. They wouldn’t add to their consumption; they would find mare ways to be generous and give it away. Now those are people with direction, with purpose, who are living out of real gospel values, not reacting but acting, choosing, deciding. from A Man’s Approach to God
|
Pokud chceš tyto denní meditace Richarda Rohra z knihy "Radikální milost" dostávat do své mailové schránky, napiš na iv.hudec(et)gmail.com
Překlad meditace CAC z pátku 18. 7. 2025 na téma: Tanec tmy a světla Učení za svitu měsíce Otec Richard popisuje, že jak vědění, tak nevědění mohou být důvěryhodnými cestami na duchovní cestě: Každý z nás musí usilovat o vnitřní duchovní rovnováhu mezi věděním a nevěděním. Snad nejuniverzálnějším způsobem, jak tyto dvě duchovní tradice pojmenovat, je světlo a tma.Formální teologické termíny jsou katafatický (afirmativní způsob) - používání slov, …
Role mužů v dnešní době
„Cíl, který je pro mladého člověka zcela normální,
se pro starého stává neurotickou překážkou“ (C.G.Jung)
Stojíme na prahu změn, jak ve společnosti, tak ve světě, stejně tak i v církvi.
Tato skutečnost na nás klade mimořádné nároky. Uvědomuje si tuto naši úlohu ve světě, ve kterém žijeme. Chceme dostát odpovědnosti, která nám byla svěřena. Nejsme na to sami. Učíme se stát bok po boku jeden druhému. Pohybujeme se po horizontále konkrétního života a zároveň jsme pevně ukotveni vzhůru. Jednak jsme si vědomi vlastní zranitelnosti a stínu, ale také zároveň s tím jsme si vědomi, že jsme součástí velkého příběhu stvoření. To nás zbavuje přílišného lpění na výkonu, úspěchu a stoupání. Zjišťujeme, že všechno má v našem životě místo, naše vítězství i nezdary, rány i uzdravení, radost i bolest, život i smrt. Všechno se nám postupně stává dobrými životními učiteli, a stávali se z nás moudří mužové.
O to nám tady jde. Tímto chceme obohacovat svět, ve kterém se odehrává náš život.
P. Petr Glogar
