Čistota neznamená prostě určitý model chování. Čistý člověk je ten, kdo má vidění celku, kdo je s to vidět věci nezatíženě a nefiltrovaně. Jediným zcela čistým je proto Bůh.

Nečistota je dílčí vidění, schopnost vydělit to, co by vyděleno být nemělo. Je to schopnost vytvářet lži o sobě a o druhých.

Bůh nás očišťuje. Jak? Nikoli tím, že by nás spaloval v jakýchsi plamenech, ale tím, že do nás nahlíží. („Blažené zření“ se nejspíše děje tak, že Bůh vhlíží do nás, namísto abychom se my dívali na Boha.) Právě tak jako čistý člověk očišťuje druhé tím, že se k nim zvláštním způsobem vztahuje, že v nich vyvolává dobro, které v nich spatřuje, právě tak i Bůh pročišťuje nás. Bůh nás činí čistými tím, že na nás shlíží. Čistota je dána Tím, jenž nás vidí čistě.

Jak se tedy staneš čistým člověkem? Tím, že někomu dovolíš spatřovat a milovat v sobě pravdu, že dovolíš vidět v sobě vše. Jen ti, kdo tě znají částečně, tě nemají rádi. Z těch, kdo mi opravdu vyjevili celý svůj příběh, jsem nikdy nepoznal nikoho, koho bych nemohl milovat. Když znáte pouze částečnou pravdu, můžete považovat druhé za opovrženíhodné. Když znáte celý obraz, jsou lidé vždy v určité míře hodni lásky a oni sami získávají znovu čistotu. Hledíte čistýma očima Božíma, kde vše je transparentní, vše je pochopeno a odpuštěno.

Purity isn’t simply being true to some kind of behavioral pattern. The pure person is the one who has a vision of the whole, who can see things uncluttered and unfiltered. The only completely pure one, therefore, is God.

Impurity is the partial vision, the ability to separate what should not be separated. It is the ability to create lies about yourself and other people.

God purifies us. How? Not by burning us in some kind of flames, but by gazing into us. (The “beatific vision” is perhaps God looking at us instead of our seeing God.) Just as the pure person purifies others by relating to them in a special way, by calling forth the goodness he or she sees in them, so God purifies us. God makes us pure by the way God looks at us. Purity is given by one who sees us purely.

How, then, do you become pure? By letting someone see and love the truth in you, by letting them see all of you. It’s those who know you only partially who don’t like you. I’ve never known anyone who really shared all of their story with me whom I could not love. When you know only the partial truth, you can see them as despicable. When you know the whole picture, people are always lovable, somehow, and purity is regained. One sees with the pure eyes of God, where all is transparent, understood and forgiven.