Starý muž, který se neumí smát, je trouba.
Richard Rohr
Kdo jsme?
Tento web reprezentuje hnutí Chlapi, neformální společenství mužů, kteří hledají takové způsoby duchovního prožívání, se kterými se dokážou jako muži ztotožnit a celou bytostí je žít.
Můžeš se tady setkat s muži, kteří usilují o to být lepšími a více autentickými.
Vytváříme jak reálný tak virtuální prostor pro setkávání.
Začalo to někdy před rokem 2000 hledáním mužské energie, spirituality i chlapské party a setkáváním v malých skupinách. Pokračovalo to inspirací dílem Richarda Rohra a jeho Rituálem pro přechod do zralé dospělosti a pokračuje to dodnes stovkami setkání v malých skupinách, víkendovými akcemi pro muže i pro otce a děti, rituály i celostátními setkáními pro stovky účastníků a mezinárodní spoluprací s hnutím mužů po celém světě.
Pro řadu z nás je podstatné přátelství s Bohem, pro všechny jsou oporou kamarádi, které tu nalezli.
Vítáme tě mezi námi a těšíme se na společné putování.
Pavel Hrdina a Martin Šmídek
Myšlenka Richarda Rohra na úterý dvacátého druhého týdne v mezidobí -
| Láska se rozvíjí v solidaritě
Jednou jsme v naší komunitě měli utečence ze Salvadoru, Fernanda. Mnozí znali jeho příběh. Je až neuvěřitelné, že lidská bytost mohla vydržet utrpení a mučení, jaké si on musel vytrpět od své vlády – podporované z amerických zdrojů. Mohl být bezpodmínečně poslán zpět domů. Členové komunity mi ale řekli, že ucítí-li, že se vláda hodlá pokusit poslat jej zpět na téměř jistou smrt, pak jsou si jisti, že s ním budou solidární – i proti americkému právu. Řekli, že se kolem něj shromáždí v modlitebně se slovy: „Jestliže nám ho budou chtít vzít, ať si vezmou i nás!“ Znají ono pouto, pochopení, přátelství, které je s ním pojí. Nebyla by tu jiná lidská alternativa. Není v tom žádná velká ideologie. Ani v tom není nějaká levičácká ani pravičácká politika. Je to koneckonců jen soucit a solidarita s přáteli a oběťmi a ochota za takové přátelství i platit. Potřebujeme asi budovat vztahy překračující rasové a třídní hranice. Pak nastane spravedlnost. | Love Unfolds in Solidarity
We had a refugee in our community once – Fernando from El Salvador – and many of us heard his story. It’s just unbelievable that any human being could endure the suffering and torture that he has experienced from his own government – which we support with U.S. funds. There is a possibility that, down the line, he could be sent back home. Members of the community have said to me that if they felt the government was going to try to take him back to almost certain death, they know they would have to stand in solidarity with him, even against U.S. law. They said they would gather down in the worship space and stand around him: “If they are going to take him, they will have to take us too!” They know the bond, understanding, friendship that they have with him. There would be no human alternative. There is no big ideology in that. There is no leftist or rightist politics. It’s finally just compassion and solidarity with friends and victims, and a willingness to pay the price for that friendship. Maybe we just need to build relationships beyond racial and class lines. Justice would soon follow. from A Man’s Approach to God
|
Pokud chceš tyto denní meditace Richarda Rohra z knihy "Radikální milost" dostávat do své mailové schránky, napiš na iv.hudec(et)gmail.com
Překlad meditace CAC z pondělí 31. 8. 2026 na téma: Jak se stát učedníky V solidaritě Otec Richard uvažuje o tom, jak Ježíšovo rozhodnutí jít na kříž odhaluje Boží solidaritu s utrpením: Když se snažíme žít v solidaritě s bolestí světa – a netrávíme svůj život útěkem před nezbytným utrpením –, setkáme se s různými „ukřižováními“. Mnozí říkají, že bolest je fyzické nepohodlí, ale utrpení pramení z našeho odporu, popírání a pocitu nespravedlnosti či …
Role mužů v dnešní době
„Cíl, který je pro mladého člověka zcela normální,
se pro starého stává neurotickou překážkou“ (C.G.Jung)
Stojíme na prahu změn, jak ve společnosti, tak ve světě, stejně tak i v církvi.
Tato skutečnost na nás klade mimořádné nároky. Uvědomuje si tuto naši úlohu ve světě, ve kterém žijeme. Chceme dostát odpovědnosti, která nám byla svěřena. Nejsme na to sami. Učíme se stát bok po boku jeden druhému. Pohybujeme se po horizontále konkrétního života a zároveň jsme pevně ukotveni vzhůru. Jednak jsme si vědomi vlastní zranitelnosti a stínu, ale také zároveň s tím jsme si vědomi, že jsme součástí velkého příběhu stvoření. To nás zbavuje přílišného lpění na výkonu, úspěchu a stoupání. Zjišťujeme, že všechno má v našem životě místo, naše vítězství i nezdary, rány i uzdravení, radost i bolest, život i smrt. Všechno se nám postupně stává dobrými životními učiteli, a stávali se z nás moudří mužové.
O to nám tady jde. Tímto chceme obohacovat svět, ve kterém se odehrává náš život.
P. Petr Glogar
