Prázdno se v křesťanství hledá k tomu, aby bylo vyplněno, abychom byli připraveni a otevřeni. Utváří se v lůně Panny Marie – tak, aby v něm mohl být počat Kristus.

Souhlasím, že cílem křesťanské modlitby není hledání jakéhosi transcendentálního prázdného stavu vědomí. Naším cílem je ale odpoutat se od vlastního ega, od svého já, tak aby Kristus s námi mohl konat, co chce. Ať chce totiž Bůh ke mně promluvit cokoli, já sám přitom stojím mimo. Vyprázdnit se pro nás znamená, učinit tak kvůli plnosti. Avšak ona plnost je něco, o čem ani nevíme, že to očekáváme; nevíme, jak ji definovat, a neumíme říct, kdy jsme ji dosáhli. A když jsme ji dosáhli, nemůžeme na ní stavět, jinak se nám stane modlou.

Většinou píšu tak, že se posadím k psacímu stroji. Jen tak sedím. Někdy tak sedím dlouho – ani nevím jak – a když mi přijdou slova, jsem připraven psát. Když přijdou, mám před sebou připravený papír. Ve svém životě se vůbec snažím mít vždy tenhle prázdný list k dispozici. Je to prázdný list, který musíte hledat každého dne. Odstraňte všechny své programy, zranění, potřeby a strachy tak, abyste nabídli Bohu prázdný list pro případ, že by vám na něj chtěl do duše vepsat nějaká slova.

In Christianity, seeking emptiness is for the sake of an in-filling, for the sake of a readiness or an openness. It is creating the empty womb of Mary so that Christ can be conceived within it.

Seeking some sort of transcendental empty consciousness state, I agree, is not the goal of Christian prayer. But our goal is detaching from the private ego, the private self, so that Christ can do what he wants with us. Whatever word God wants to speak to me, I’m out of the way. Emptying, for us, is for the sake of fullness. But that fullness is something we don’t even know we are waiting for; we don’t know how to define it or to say when we’ve got it. And when we’ve got it, we can’t hold onto it, or it will become an idol.

I do most of my writing right in front of my typewriter. I just sit there. And sometimes I sit for I don’t know how long so that when the words come I’m ready to type. When it comes, I’ve got the paper in front of me. I try to keep that blank sheet as much as possible in my life, and it’s a blank sheet you’ve got to seek again every day. Get your own agenda, hurts, neediness and fears out of the way, so that you’ve offered God a blank sheet to write on when it’s time to write some words on your soul.