Když se zdá, že Jóbovi bude jeho život odňat, může říct jednu ze dvou věcí. Může Boha pro­klínat, jak to také chvíli dělá, a říkat: „Bože, proč ne jedenapadesát let?“ Nebo může kapitulovat před láskou a milostí a říkat: „Bože, proč padesát let? Proč jsem si vůbec něco zasloužil?“ Jestliže jsme zaujali tento postoj, učinili jsme rozhodnutí pro milost.

„Z života své matky jsem vyšel nahý, nahý se tam vrátím. Hospodin dal, Hospodin vzal; jméno Hospodinovo buď požehnáno“ (Jb 1,21). Sestry a bratři, je z toho, co mám, něco, co by mi nebylo dáno? Všechno je milost. Všechno je mi dáno. Kdo mi dal tuto ruku? Kdo ohýbá tyto prsty? Kdo stvořil toto oko, které nedovedu vysvětlit ani pochopit? Nedokážu ani, aby mi narostly vlasy. Všechno je dar. Od začátku do konce, všechno je milost, všechno je dáno. Není nic, co bychom si zasloužili.

Nemáme žádná reálná práva. Není nic, co bychom museli mít. Když ztratíš svého přítele, někoho, kdo tě miluje, můžeš Boha proklínat a říkat: „Proč mi byl vzat?“ nebo „Proč mi byla vzata?“ Anebo můžeš říct: „Proč mi byla vů­bec dána?“ Můžeš říct: „Proč ta láska zahynula?“ Nebo mů­žeš říkat: „Čím jsem si vůbec zasloužil tuto chvíli lásky? Čím jsem si vůbec zasloužil i jedinou vteřinu života?“ Bůh je Stvořitel a já jsem tvor. Bůh mne stvořil z ničeho a před pár lety jsem tu vůbec nebyl. „Hospodin dal, Hospodin vzal; jméno Hospodinovo buď požehnáno“ (Jb 1,21).

When Job’s life is about to be taken away from him, he can say one of two things. He can curse God, as he does for a moment, and say, God, why not fifty-one years? Or he can surrender to love and grace and say, God, why fifty years? Why did I deserve anything? When we take on that attitude, we’ve made a decision for grace.

“Naked I came into the world, and naked I will leave” (Job 1:21). What do I have, brothers and sisters, that has not been given to me? All is grace. All is given. Who gave me this hand? Who wiggles these fingers' Who created this eye that I cannot explain or understand'? I cannot even make this hair grow. It is all gift. From beginning to end, everything is grace, everything is given. There is nothing that we deserve.

We have no real rights. There is nothing we have to have. When you lose your friend, your lover, your life-giver, you can curse God and say, Why was he taken? Why was she taken? Or you can say, Why was she given at all? You can say, Why is that love gone? Or you can say, Why did I even deserve a moment of love? Why did I even deserve a second of this life'? God is creator and I am creature. God created me out of nothing and some years back I did not exist at all. “Yahweh gives and Yahweh takes away. Blessed be the name of Yahweh” Job 1:21).