Na rozdíl od obecného názoru je katolicismus dosti optimistickým viděním lidské přirozenosti. Nedávno jsem byl s lidmi z jiných křesťanských tradic, z kalvínské a reformované tradice. Jeden z nich mi řekl: „Lidské srdce je nekonečně zkažené.“ Nějaké zrnko pravdy v tom je, ale my, katolíci, bychom odtud nikdy začínat neměli.

Katolické vidění by mělo začínat tím, že „(viděl Bůh, že) je to dobré“ (Gn 1,10). K prvotnímu hříchu se dostaneme později. Předně je tu prvotní požehnání, pak realismus. Mnoho z našich protestantských bratrů a sester začíná tvrdým realismem. Tendencí pak je chránit nás proti oné temné, realistické stránce zákonem a teoriemi spásy.

Zde katolíci nezačínají. I masopustní úterý, víno a zpěv, považujeme za oprávněné: to vše je v pořádku, říkáme. Bůh nás miluje. Raduj se ze žití, ale buď ochoten se kát. Pohleďte na středomořské kultury – v protikladu ke kultuře anglosaské. Ty středomořské jsou více formovány katolickým étosem – v tom dobrém i zlém. Nechci to všechno idealizovat, ale katolíci opravdu mají odlišná východiska.

Abychom ovšem viděli i ty temné stránky, musíme říct, že katolické kraje často trpí velkou sociální nespravedlností – ve formě materialismu, rasismu, sexismu a militarismu. Mocní se radují, chudí trpí, neboť odmítáme být realističtí k lidskému (též) „zkaženému“ srdci.

A tak je optimismus jak naším darem, tak i naším největším hříchem.

Catholicism has a rather optimistic view of human nature (contrary to popular opinion!). I was with some members of another tradition recently, folks who came from a Calvinist, or Reformed, tradition. One man said to me, “The human heart is endlessly depraved.” There’s a small amount of truth to that, but we Catholics would never start there.

The Catholic worldview starts with, “And it was good” (Genesis 1:10). We get to original sin afterward. It’s original blessing first, then realism. Many of our Protestant brothers and sisters mll start with the hard realism. The tendency, then, is to protect us against that dark, realistic side by law and salvation theories.

Catholics don’t begin there. We legitimate Mardi Gras, the wine and the dancing, the singing: It’s all OK, we say. God loves us. Enjoy life, but be willing to repent. Witness the Mediterranean cultures, as opposed to the Anglo-Saxon culture. The first are more formed by the Catholic ethos – for good and for ill. I’m not idealizing all of that, but Catholics really do have a different starting point.

To look at the dark side, Catholic regions often suffer a huge amount of social injustice, in the form of materialism, racism, sexism and militarism. The powerful enjoy and the poor suffer because we refuse to be realistic about the also “depraved” human heart.

Optimism is both our gift and our greatest sin.