Starý muž, který se neumí smát, je trouba.
Richard Rohr
Kdo jsme?
Tento web reprezentuje hnutí Chlapi, neformální společenství mužů, kteří hledají takové způsoby duchovního prožívání, se kterými se dokážou jako muži ztotožnit a celou bytostí je žít.
Můžeš se tady setkat s muži, kteří usilují o to být lepšími a více autentickými.
Vytváříme jak reálný tak virtuální prostor pro setkávání.
Začalo to někdy před rokem 2000 hledáním mužské energie, spirituality i chlapské party a setkáváním v malých skupinách. Pokračovalo to inspirací dílem Richarda Rohra a jeho Rituálem pro přechod do zralé dospělosti a pokračuje to dodnes stovkami setkání v malých skupinách, víkendovými akcemi pro muže i pro otce a děti, rituály i celostátními setkáními pro stovky účastníků a mezinárodní spoluprací s hnutím mužů po celém světě.
Pro řadu z nás je podstatné přátelství s Bohem, pro všechny jsou oporou kamarádi, které tu nalezli.
Vítáme tě mezi námi a těšíme se na společné putování.
Pavel Hrdina a Martin Šmídek
Myšlenka Richarda Rohra na pátek po páté neděli velikonoční -
| Naším povoláním je solidarita
Pojem třetí svět se zrodil v 50. letech ve Spojených národech. Pamatuji si, že jsem si říkal: Tak tohle znamená klesnout na samo dno. Země třetího světa jsou ty, jejichž potenciál a rozvoj jsou velice nízké. Ale jsou i země čtvrtého světa, jež mají potenciál a žádný rozvoj. A jsou země pátého světa s nulovým potenciálem a nulovým vývojem, jako je Nepál. V Nepálu jsem byl vlastně proto, abych tam dával exercicie jezuitům. Tehdy mi řekli: „Vítej v zemi pátého světa!“ Řekl jsem: „Cože? – to existuje?“ Je pro nás obtížné vůbec pochopit, že je možné, aby na téže planetě žili dva lidé v tak naprosto odlišných světech. Evangelium od nás nežádá, abychom byli dobrodějové nebo altruisté, velcí bílí otcové a velké bílé matky. Myslím, že nás povolává k něčemu, co je daleko obtížnější než altruismus a velkomyslnost (ačkoli v některých případech se to žádá). Evangelium nás vyzývá k solidaritě. Církve prvního světa se nikdy neobrátí, dokud nepřijmou ten druhý, třetí, čtvrtý a pátý svět jako součást Těla Kristova. | Solidarity Is Our Calling
The term Third World was coined at the United Nations back in the 1950’s. I remember thinking, Well, that’s about as low as you can go. Third World countries are those with low potential and low development. But there are Fourth World countries with some potential and no development. And there are Fifth World countries with no potential and no development, like Nepal. I was in Nepal, in fact, giving a retreat to the Jesuits. They said, Welcome to a Fifth World country. And I said, What? There is such a thing? It’s hard for us even to comprehend that two people living on the same planet could live in such utterly different worlds. The gospel isn’t asking us to be do-gooders or altruistic, the big white fathers and big white mothers. I think it’s calling for something that’s really much harder than altruism and generosity (although that certainly is asked for in cases). The gospel is calling us into solidarity. The First World Churches will never be converted until they receive the Second, Third, Fourth and Fifth parts of Christ’s Body. from Letting Go: A Spirituality of Subtraction
|
Pokud chceš tyto denní meditace Richarda Rohra z knihy "Radikální milost" dostávat do své mailové schránky, napiš na iv.hudec(et)gmail.com
Překlad meditace CAC z pátku 8. 5. 2026 na téma: Milenec a milovaná v Písni písní Plán naší duše Vlož mě jako pečeť do svého srdce, jako pečeť na svou paži, Protože láska je silná jako smrt, vášeň nelítostná jako hrob. Její záblesky jsou záblesky ohně, zuřivý plamen. -Píseň písní 8,6 Mirabai Starrová popisuje, že jazyk romantiky a erotické lásky je univerzální zkušeností mystiků napříč náboženskými tradicemi: Zdá se, že každá duchovní tradice …
Role mužů v dnešní době
„Cíl, který je pro mladého člověka zcela normální,
se pro starého stává neurotickou překážkou“ (C.G.Jung)
Stojíme na prahu změn, jak ve společnosti, tak ve světě, stejně tak i v církvi.
Tato skutečnost na nás klade mimořádné nároky. Uvědomuje si tuto naši úlohu ve světě, ve kterém žijeme. Chceme dostát odpovědnosti, která nám byla svěřena. Nejsme na to sami. Učíme se stát bok po boku jeden druhému. Pohybujeme se po horizontále konkrétního života a zároveň jsme pevně ukotveni vzhůru. Jednak jsme si vědomi vlastní zranitelnosti a stínu, ale také zároveň s tím jsme si vědomi, že jsme součástí velkého příběhu stvoření. To nás zbavuje přílišného lpění na výkonu, úspěchu a stoupání. Zjišťujeme, že všechno má v našem životě místo, naše vítězství i nezdary, rány i uzdravení, radost i bolest, život i smrt. Všechno se nám postupně stává dobrými životními učiteli, a stávali se z nás moudří mužové.
O to nám tady jde. Tímto chceme obohacovat svět, ve kterém se odehrává náš život.
P. Petr Glogar
