Starý muž, který se neumí smát, je trouba.
Richard Rohr
Kdo jsme?
Tento web reprezentuje hnutí Chlapi, neformální společenství mužů, kteří hledají takové způsoby duchovního prožívání, se kterými se dokážou jako muži ztotožnit a celou bytostí je žít.
Můžeš se tady setkat s muži, kteří usilují o to být lepšími a více autentickými.
Vytváříme jak reálný tak virtuální prostor pro setkávání.
Začalo to někdy před rokem 2000 hledáním mužské energie, spirituality i chlapské party a setkáváním v malých skupinách. Pokračovalo to inspirací dílem Richarda Rohra a jeho Rituálem pro přechod do zralé dospělosti a pokračuje to dodnes stovkami setkání v malých skupinách, víkendovými akcemi pro muže i pro otce a děti, rituály i celostátními setkáními pro stovky účastníků a mezinárodní spoluprací s hnutím mužů po celém světě.
Pro řadu z nás je podstatné přátelství s Bohem, pro všechny jsou oporou kamarádi, které tu nalezli.
Vítáme tě mezi námi a těšíme se na společné putování.
Pavel Hrdina a Martin Šmídek
Myšlenka Richarda Rohra na sobotu čtrnáctého týdne v mezidobí -
| Stát uprostřed
Díky Bohu vyšlo z katolické církve za posledních dvacet let více mučedníků než za prvních dvě stě let její existence. Kamkoli na této zemi přijdu, nacházím tam katolické misionáře, kteří stojí na pozici mezi levicí a pravicí, mezi komunismem a kapitalismem, a jednoduše se pokoušejí být věrni Ježíši a evangeliu. Prolévají svou krev zpravidla proto, že je nenávidí jak pravice, tak i levice. Nehrají za žádnou z obou stran. Stavějí mosty. Ovšem odprostředka je stavět nemůžete. Musíte na jedné straně začít, a pro křesťany je tímto výchozím bodem strana chudých a bezmocných. To opravdu nedělá radost nikomu – ani liberálům ne. Taková je situace, v níž se dnes nacházíme. Nazývám to obnaženou pozicí evangelia: tam, kde neuděláš radost ani liberálům, ani konzervativcům, tam jsi jednoduše zachoval věrnost evangeliu. Vyžaduje to od našich myslí a srdcí více, než nač je kdokoli z nás připraven. | Standing In-between
Thanks be to God, the Catholic Church has produced more martyrs in the last twenty years than we did in the first two hundred years of the Church. Wherever I go on this earth, there are the Catholic missionaries, standing between left and right, standing between communism and capitalism, simply trying to be faithful to Jesus and the gospel. They spill their blood, invariably, because both the right and the left hate them. They’re not playing either side’s games. They are building bridges, but you can’t build a bridge from the middle. You have to start on one side, and for Christians that starting place is on the side of the poor and powerless. That pleases no one, really – not even liberals. That’s the position we’re in today. I call it the naked position of the gospel: where you don’t please the liberals or conservatives, you simply are faithful to the gospel. It is asking more of our minds and our hearts than any of us are prepared for. from Letting Go: A Spirituality of Subtraction
|
Pokud chceš tyto denní meditace Richarda Rohra z knihy "Radikální milost" dostávat do své mailové schránky, napiš na iv.hudec(et)gmail.com
Překlad meditace CAC z pátku 10. 7. 2026 na téma: Blahoslavenství: První týden Co blahoslavenství nejsou Autorka Debie Thomasová se zamýšlí nad různými způsoby, jakými byly Blahoslavenství chápány, a objasňuje, čím podle ní Blahoslavenství nejsou: I lidé, kteří o Ježíši vědí jen velmi málo, znají Blahoslavenství. Někteří je čtou jako verše básně. Jiní je považují za životní pravidlo. Další je shledávají naivními a nepraktickými. Vyrůstala jsem v …
Role mužů v dnešní době
„Cíl, který je pro mladého člověka zcela normální,
se pro starého stává neurotickou překážkou“ (C.G.Jung)
Stojíme na prahu změn, jak ve společnosti, tak ve světě, stejně tak i v církvi.
Tato skutečnost na nás klade mimořádné nároky. Uvědomuje si tuto naši úlohu ve světě, ve kterém žijeme. Chceme dostát odpovědnosti, která nám byla svěřena. Nejsme na to sami. Učíme se stát bok po boku jeden druhému. Pohybujeme se po horizontále konkrétního života a zároveň jsme pevně ukotveni vzhůru. Jednak jsme si vědomi vlastní zranitelnosti a stínu, ale také zároveň s tím jsme si vědomi, že jsme součástí velkého příběhu stvoření. To nás zbavuje přílišného lpění na výkonu, úspěchu a stoupání. Zjišťujeme, že všechno má v našem životě místo, naše vítězství i nezdary, rány i uzdravení, radost i bolest, život i smrt. Všechno se nám postupně stává dobrými životními učiteli, a stávali se z nás moudří mužové.
O to nám tady jde. Tímto chceme obohacovat svět, ve kterém se odehrává náš život.
P. Petr Glogar
