Blaze těm, kdo hladovějí a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni. (Mt 5,6)

Většina anglických překladů Bible dosud slovo spravedlnost zmírňovala na „co je správné“ nebo „poctivost“. Vidí­me tam jakýsi „náboženský pocit“. V řečtině však jasně stojí slovo spravedlnost. Toto blahoslavenství stojí v samém středu a slovo spravedlnost se opět objevuje na konci. Můžeme se na to dívat jako na dvojverší, kde spravedlnost je tečkou, která vše završuje. Žít v tomto světě spravedlivý život znamená žít život v jednotě s maličkými. Jakkoli se to Matouš marně snaží pro posluchače střední vrstvy zmírnit, je to pořád radikální, revoluční a mimořádné.

To, co Ježíš říká, je: Buďte si jisti, že nejste uspokojeni. Udržujte se ve stavu neuspokojenosti. Do toho stavu vás přivede kontemplace a dobrovolná prostota. Opravdová modlitba probouzí svatou touhu (tak jako deprivace a nespravedlnost, jestliže je přibereme do modlitby). Nevědomí vyvře na povrch a vy zjistíte, po čem skutečně toužíte. (Není to nový oblek, ačkoli když to vezmete příliš zkratkovitě, můžete si myslet, že právě o něj vám jde.) Setrvejte v tom stavu déle – nový oblek tak „setrvat“ neumí! To, po čem vždycky skutečně toužíte, je Bůh.

Smutnou věcí u těch, kdo se pokoušejí stavu toužení a žízně vyhnout, je, že nikdy nemohou být uspokojeni. Bohatství nemá sebe sama nikdy dost; zato spravedlnost bývá spravedlností nasycena.

Happy are those who hunger and thirst for justice. They shall be satisfied. (Matthew 5:6)

Most Bibles to this day will soften the word justice into “what is right,” or righteousness. Those have a kind of “religious” feeling. But the word in Greek is clearly justice. This Beatitude is set right at the mid-point, and the word justice appears again at the end. It could be seen as a couplet saying, This is the full point. To live a just life in this world is to live a life identified with the little ones. As much as Matthew tries in vain to soften it for his middle-class audience, it’s still radical, revolutionary and most extraordinary.

What Jesus is saying is, Make sure you’re not satisfied. Keep yourself in a state of dissatisfaction. Contemplation and voluntary simplicity bring us to that state. Real prayer stirs holy desire (as do deprivation and injustice, when we take them to prayer). The unconscious bubbles up, and you find out what you really desire. (It isn’t a new set of clothes, although if you move too quickly you really think it is.) Stay with it longer – a new set of clothes is not going to do it! What you really desire is always God.

The sad thing about those who try to avoid that state of longing and thirsting is that they can never be satisfied. Wealth never sees enough wealth; justice is satisfied with justice.