Můžeš se tady setkat s muži, kteří usilují o to být lepšími a více autentickými.
Vytváříme jak reálný tak virtuální prostor pro setkávání.
Začalo to někdy před rokem 2000 hledáním mužské energie, spirituality i chlapské party a setkáváním v malých skupinách. Pokračovalo to inspirací dílem Richarda Rohra a jeho Rituálem pro přechod do zralé dospělosti a pokračuje to dodnes stovkami setkání v malých skupinách, víkendovými akcemi pro muže i pro otce a děti, rituály i celostátními setkáními pro stovky účastníků a mezinárodní spoluprací s hnutím mužů po celém světě.
Pro řadu z nás je podstatné přátelství s Bohem, pro všechny jsou oporou kamarádi, které tu nalezli.
Vítáme tě mezi námi a těšíme se na společné putování.

Pavel Hrdina a Martin Šmídek
| Druhé pokušení Krista (spravedlnost)
Druhé pokušení Ježíšovo: Satan ho vyvádí na vrcholek chrámu, symbolizujícího náboženský svět, a říká mu, aby hrál s Bohem hru na spravedlnost. „Vrhni se dolů, on tě chytne“ (Mt 4,6). To je jedinkrát, kdy Satan cituje Písmo. Druhé pokušení vyjadřuje potřebu být spravedlivý a považovat sebe sama za spaseného, nadřazeného, za morální vrchol spočívající na Bohu a náboženství a citující nosné citáty z Písma pro svůj vlastní cíl. Více zla přišlo na svět skrze „spravedlivé“ ignoranty než skrze ty, kteří hřešili úmyslně: jsou přesvědčeni, že mají celou pravdu a že si Boha spoutali do své denominace, do svých dogmat a svých správných odpovědí (jsem pokřtěný, udělal jsem osobní rozhodnutí pro Ježíše, chodím do kostela). Není špatné být „spravedlivý“, být „správný“. Když už jednou něco funguje dobře, je to jistě pěkné. Duchovním problémem je ale potřeba být správný. Jsme povoláni k tomu, abychom konali pravdu a důsledky nechali plavat. Člověk se má přestat ptát na otázky duchovního úspěchu, v nichž se skrývá egocentrismus bohatého mladíka, který se ptá: „Co musím dělat, abych si zachoval život věčný?“ (Mk 10,17) Ježíš mu odmítá odpovědět, protože je to špatná otázka. Je to opět ten „ďábel“ citující Písmo, který ve skutečnosti nechce odpověď, jen přitakání. Jak to ráda říkává Matka Tereza: „Nebyli jsme stvořeni, abychom byli úspěšní (dokonce ani duchovně úspěšní!), ale abychom byli poslušní.“ Pravá poslušnost Bohu nám vždy umožní, abychom viděli a cítili správně. Víra je nebezpečný podnik! | The Second Temptation of Christ (Righteousness)
The second temptation of Jesus: Satan takes him up to the pinnacle of the Temple, symbolizing the religious world, and tells him to play righteousness games with God. “Throw yourself off and he’ll catch you” (Matthew 4:6). It’s the only time when the devil quotes Scripture. The second temptation is the need to be right and to think of the self as saved, superior, the moral elite standing on God and religion, and quoting arguable Scriptures for your own purpose. More evil has come into the world by people of righteous ignorance than by people who’ve intentionally sinned: Being convinced that one has the whole truth and has God wrapped up in my denomination, my dogmas and my right response (I am baptized, I made a personal decision for Jesus, I go to church). It’s not wrong to be “right.” Once in a while if something works out, that’s sure nice. The spiritual problem is the need to be right. We are called to do the truth and then let go of the consequences. One stops asking the question of spiritual success, which is the egocentrism of the rich young man: “What must I do to inherit eternal life?” (Mark 10:17). Jesus refused to answer him because it is the wrong question. It is again “the devil” quoting Scripture and not really wanting an answer, only affirmation. As Mother Teresa loves to say, “We were not created to be successful [even spiritually successful! ] but to be obedient.” True obedience to God won’t always make us look or feel right. Faith is dangerous business! from Preparing for Christmas With Richard Rohr
|
Pokud chceš tyto denní meditace Richarda Rohra z knihy "Radikální milost" dostávat do své mailové schránky, napiš na iv.hudec(et)gmail.com
„Cíl, který je pro mladého člověka zcela normální,
se pro starého stává neurotickou překážkou“ (C.G.Jung)
Stojíme na prahu změn, jak ve společnosti, tak ve světě, stejně tak i v církvi.
Tato skutečnost na nás klade mimořádné nároky. Uvědomuje si tuto naši úlohu ve světě, ve kterém žijeme. Chceme dostát odpovědnosti, která nám byla svěřena. Nejsme na to sami. Učíme se stát bok po boku jeden druhému. Pohybujeme se po horizontále konkrétního života a zároveň jsme pevně ukotveni vzhůru. Jednak jsme si vědomi vlastní zranitelnosti a stínu, ale také zároveň s tím jsme si vědomi, že jsme součástí velkého příběhu stvoření. To nás zbavuje přílišného lpění na výkonu, úspěchu a stoupání. Zjišťujeme, že všechno má v našem životě místo, naše vítězství i nezdary, rány i uzdravení, radost i bolest, život i smrt. Všechno se nám postupně stává dobrými životními učiteli, a stávali se z nás moudří mužové.
O to nám tady jde. Tímto chceme obohacovat svět, ve kterém se odehrává náš život.
P. Petr Glogar