Starý muž, který se neumí smát, je trouba.
Richard Rohr
Kdo jsme?
Tento web reprezentuje hnutí Chlapi, neformální společenství mužů, kteří hledají takové způsoby duchovního prožívání, se kterými se dokážou jako muži ztotožnit a celou bytostí je žít.
Můžeš se tady setkat s muži, kteří usilují o to být lepšími a více autentickými.
Vytváříme jak reálný tak virtuální prostor pro setkávání.
Začalo to někdy před rokem 2000 hledáním mužské energie, spirituality i chlapské party a setkáváním v malých skupinách. Pokračovalo to inspirací dílem Richarda Rohra a jeho Rituálem pro přechod do zralé dospělosti a pokračuje to dodnes stovkami setkání v malých skupinách, víkendovými akcemi pro muže i pro otce a děti, rituály i celostátními setkáními pro stovky účastníků a mezinárodní spoluprací s hnutím mužů po celém světě.
Pro řadu z nás je podstatné přátelství s Bohem, pro všechny jsou oporou kamarádi, které tu nalezli.
Vítáme tě mezi námi a těšíme se na společné putování.
Pavel Hrdina a Martin Šmídek
Myšlenka Richarda Rohra na Šestnáctá neděle v mezidobí -
| Centrovaní lidé
Největším darem centrovaných a odevzdaných lidí je, že sami v sobě poznávají součást většího příběhu, širšího já. V tomto smyslu jsou centrovaní lidé hluboce konzervativní, neboť vědí, že stojí na ramenou svých předků a sami budou rameny pro příští generaci. Nicméně i tak jsou, paradoxně, otevření a reformní, neboť nemají žádné soukromé programy nebo vlastní zájmy, které by potřebovali hájit. Lidé, kteří se naučili žít ze svého středu, centra, vědí, které hranice stojí za to střežit a které je možno opustit. Obojí spočívá na poslušnosti. Přejete-li si nějaký prubířský kámen na vpravdě centrované lidi, zde je: vždy svobodně naslouchají realitě a odpovídají na to, co je před nimi. | Centered People
The greatest gift of centered and surrendered people is that they know themselves as part of a larger history, a largez self. In that sense, centered people are profoundly conservative, knowing that they only stand on the shoulders of their ancestors and will be shoulders for the generation to come. Yet they are, paradoxically, open and reformist because they have no private agendas or self-interest to protect. People who have learned to live from their center know which boundaries are worth maintaining and which can be surrendered. Both reflect an obedience. If you want a litmus test for truly centered people, that’s it: They are always free to obey reality, to respond to what is. from Radical Grace, “Center and Circumference”
|
Pokud chceš tyto denní meditace Richarda Rohra z knihy "Radikální milost" dostávat do své mailové schránky, napiš na iv.hudec(et)gmail.com
Překlad meditace CAC z neděle 19. 7. 2026 na téma: Vzory kontemplativního života ve dvacátém století Činnost a rozjímání Otec Richard Rohr vysvětluje, proč jsou jak čin, tak kontemplace součástí plně rozvinutého života víry: Nejdůležitějším slovem v názvu našeho centra není „čin“ ani „kontemplace“; je to slovo „a“. Pro duchovní cestu potřebujeme jak soucitný čin, tak kontemplativní praxi. Bez činu se naše spiritualita stává bez života a nepřináší …
Role mužů v dnešní době
„Cíl, který je pro mladého člověka zcela normální,
se pro starého stává neurotickou překážkou“ (C.G.Jung)
Stojíme na prahu změn, jak ve společnosti, tak ve světě, stejně tak i v církvi.
Tato skutečnost na nás klade mimořádné nároky. Uvědomuje si tuto naši úlohu ve světě, ve kterém žijeme. Chceme dostát odpovědnosti, která nám byla svěřena. Nejsme na to sami. Učíme se stát bok po boku jeden druhému. Pohybujeme se po horizontále konkrétního života a zároveň jsme pevně ukotveni vzhůru. Jednak jsme si vědomi vlastní zranitelnosti a stínu, ale také zároveň s tím jsme si vědomi, že jsme součástí velkého příběhu stvoření. To nás zbavuje přílišného lpění na výkonu, úspěchu a stoupání. Zjišťujeme, že všechno má v našem životě místo, naše vítězství i nezdary, rány i uzdravení, radost i bolest, život i smrt. Všechno se nám postupně stává dobrými životními učiteli, a stávali se z nás moudří mužové.
O to nám tady jde. Tímto chceme obohacovat svět, ve kterém se odehrává náš život.
P. Petr Glogar
