Brian McLaren vysvětluje, jak v Bibli našel oporu pro to, aby přijal nejistotu a prohloubil svou víru:

K mému překvapení jsem zjistil, že … v Bibli, kterou jsem četl celý život, a zejména v životě a učení Ježíše, Marie, Pavla, Jakuba a Jana, na mě celé ty roky čekalo jako skrytý pramen nové chápání víry, po kterém mé srdce tak toužilo….

V Kázání na hoře Ježíš neučí seznam dogmat, která je třeba se naučit nazpaměť a recitovat. Místo toho učí způsob života, který vyvrcholí výzvou k revoluční lásce. Tato revoluční láska jde daleko za hranice konvenční lásky, lásky, která rozlišuje mezi „námi“ a „nimi“, mezi bratrem a ostatními nebo mezi přítelem a nepřítelem (Matouš 5:43). Místo toho musíme milovat tak, jak miluje Bůh, bez rozdílu, s láskou, která zahrnuje i nepřítele.

Kdyby to nebylo dost revoluční, mohli bychom se obrátit k Pavlovi…. Když se Pavel pokouší shrnout, co Bůh vyžaduje a přeje si, neříká: „Neboť celý zákon se shrnuje do jediného přikázání: ‚Máš mít správné víry.‘“ Místo toho prohlašuje: „Celý zákon se totiž shrnuje v jediném přikázání: ‚Miluj svého bližního jako sám sebe‘“ (Galatským 5:14)….

Totéž nacházíme v Janových epištolách. V 1. Janově 4:7 a následujících verších Jan neříká:

Milovaní, držme se správných přesvědčení, protože správnost je od Boha; každý, kdo věří v požadovaná tvrzení, je z Boha zrozen a zná Boha. Kdo nevyznává správná přesvědčení, nezná Boha, neboť Bůh je správnost.

Jan naopak říká toto:

Milovaní, milujme se navzájem, neboť láska je z Boha; každý, kdo miluje, je z Boha zrozen. Kdo nemiluje, nezná Boha, neboť Bůh je láska….

Jste věřící, který dává přednost svým specifickým přesvědčením, nebo jste člověk víry, který dává přednost lásce?...

Ten výraz, který jsem právě použil – „člověk víry“ – v jistém smyslu představuje jednoduché zobecnění. Slouží jako popis, který zahrnuje křesťany, muslimy, židy a tak dále. Ale začínám si uvědomovat, že „člověk víry“ není jen zobecněním. Je to také rozlišení, na rozdíl od „člověka vyznání“. Odráží společnou touhu lidí ze všech těchto rozmanitých tradic být identifikováni nikoli podle seznamů přesvědčení, která se navzájem vylučují, ale podle něčeho hlubšího – podle víry v univerzální, nediskriminační lásku, která nás všechny spojuje.

V tomto světle může slovo „pochybnost“ znamenat dvě velmi odlišné věci. Vztahuje-li se k víře, která se projevuje dogmaty, znamená jednu věc. Vztahuje-li se k víře, která se projevuje revoluční láskou, znamená něco zcela jiného. Někdy teprve tím, že zpochybníme náboženství, které se projevuje dogmaty, můžeme objevit víru, která se projevuje revoluční láskou.

Brian McLaren explains how he found support in the Bible to welcome uncertainty and expand his faith:

To my surprise, I discovered that … in the Bible I had been reading my whole life, and especially in the life and teachings of Jesus, Mary, Paul, James, and John, the fresh understanding of faith my heart was thirsty for had been waiting like a hidden spring all along….

In the Sermon on the Mount, Jesus doesn’t teach a list of beliefs to be memorized and recited. Instead, he teaches a way of life that culminates in a call to revolutionary love. This revolutionary love goes far beyond conventional love, the love that distinguishes between us and them, brother and other, or friend and enemy (Matthew 5:43). Instead, we need to love as God loves, with non-­discriminatory love that includes even the enemy.

If that weren’t revolutionary enough, we could turn to Paul…. When he tries to summarize what God requires and desires, Paul does not say: “For the whole law is summed up in a single commandment, ‘You shall have the correct beliefs.’” Rather, he declares, “For the whole law is summed up in a single commandment, ‘You shall love your neighbor as yourself’” (Galatians 5:14)….

We find the same in the Epistles of John. In 1 John 4:7 ff., John doesn’t say:

Beloved, let us hold to correct beliefs, because correctness is from God; everyone who believes the required statements is born of God and knows God. Whoever does not confess the right beliefs does not know God, for God is correctness.

Rather, John says this:

Beloved, let us love one another, because love is from God; everyone who loves is born of God. Whoever does not love does not know God, for God is love….

Are you a believer who puts your distinct beliefs first, or are you a person of faith who puts love first?...

That phrase I just used, person of faith, in one sense makes a simple generalization. It serves as a description that makes room for Christians, Muslims, Jews, and so on. But I am coming to see that person of faith is not just a generalization. It is also a differentiation, in contrast to a person of beliefs. It reflects a shared desire among people in all these diverse traditions to be identified not by lists of beliefs that exclude one another but by something deeper, by faith in a universal, non-­discriminatory love that calls us all together.

In that light, the word doubt can mean two very different things. When it is applied to faith that expresses itself in beliefs, it means one thing. When it is applied to faith that expresses itself in revolutionary love, it means something very different. Sometimes, it is only by doubting a religion that expresses itself in beliefs that we can discover a faith that expresses itself in revolutionary love.