Otec Richard vzpomíná na společnou naději, která charakterizovala první komunitu, kterou založil na konci 70. let:

Vždy si budu vážit svých raných let strávených mezi mladými lidmi z komunity New Jerusalem v Cincinnati ve státě Ohio. Ať už nic jiného, byli jsme plní nadšení! S pomocí Ducha Svatého tam byla víra, důvěra, naděje i pozitivní energie. Nezačali jsme hned všechno kritizovat nebo analyzovat. Nezpochybňovali jsme hned všechno.

Věřím, že musíme mít svobodu říci „ano“, než řekneme „ne“, ale většina z nás tak svobodná není. Naše první reakce je obvykle dualistická, negativní a pravděpodobně dokonce založená na strachu. Často zpočátku reagujeme něco jako: „Tomu nevěřím. To se mi nelíbí. To nechci.“ Slovo „ano“ před „ne“ umožňuje určitý entuziasmus (řecky en-theos), což znamená „naplněný Bohem“. Podporuji entuziasmus, který je založen na inteligenci, moudrosti a velkém daru naděje.

Naděje je účast na samotném Božím životě. Nemá nic společného s tím, zda se okolnosti nebo události vyvíjejí dobře. Může vzkvétat i uprostřed protivenství a zkoušek. Skutečná víra, která vždy zahrnuje naději a lásku, je sklonem k „ano“. Troufám si dokonce říci, že základní „ano“ je nejvýraznějším rozdílem mezi programem založeným na egu a strachu a programem vedeným Duchem. Jak píše Pavel o Ježíši: „U něj bylo vždy ‚ano‘, a ať už Bůh dal kolik slibů, ‚ano‘ ke všem z nich je v něm“ (2. Korinťanům 1,19–20).

Dekonstrukce je pro většinu z nás přirozená, ale bez rekonstrukce a pozitivní vize je spíše k ničemu. Je to ta nejjednodušší věc na světě – stát na piedestalu nadřazenosti a poukazovat na to, kdo a co je špatné – aniž bychom dělali něco pozitivního nebo se sami stali pozitivní odpovědí. Co vlastně prosazujeme poté, co kritizujeme a dekonstruujeme? Spousta aktivistů zleva i reakcionářů zprava nemá žádnou pozitivní vizi, nic, v co by věřili, nikoho, koho by milovali. Jsou prostě zahlceni tím, co je špatné, a myslí si, že odstraněním takzvaného „kontaminujícího prvku“ bude svět opět spravedlivý, mírový a v pořádku.

Kniha Přísloví říká, že bez pozitivní vize lid zahyne (viz 29:18). To, co nám dává evangelium, pravé náboženství a pravá mytologie, je kosmická a pozitivní vize, v jejímž nitru může duše bezpečně žít. To je jediné místo, odkud kdy vzejde trvalá změna. Ježíšovým pojmem pro tuto zcela pozitivní vizi – která není namířena proti nikomu ani nic nevylučuje – je Boží království.

Father Richard reflects on the shared hope that characterized the first community he founded in the late 1970s:

I will always cherish my early years among the youth of the New Jerusalem Community in Cincinnati, Ohio. If nothing else, we were enthusiastic! With the help of the Holy Spirit, there was belief, there was trust, there was hope, there was positive energy. We didn’t immediately critique or analyze everything. We didn’t call everything into question right away.

I believe we must be free to say “yes” before we say “no,” but most of us aren’t that free. Our first response is normally dualistic, negative, and probably even fear based. We often respond initially with something like: “I don’t trust that. I don’t like that. I don’t want that.” The word “yes” before “no” allows for some enthusiasm (en-theos in Greek), which means “filled with God.” I’m encouraging an enthusiasm that is based on intelligence, wisdom, and the great gift of hope.

Hope is a participation in the very life of God. It has nothing to do with circumstances or events going well. It can even thrive in the midst of adversity and trial. True faith, which always includes hope and love, is a predisposition to “yes.” I would go so far as to say that a foundational “yes” is the most distinguishing element between an ego- and fear-based agenda and a Spirit-guided one. As Paul writes of Jesus, “With him it was always ‘yes,’ and however many the promises God made, the ‘yes’ to them all is in him” (2 Corinthians 1:19–20).

Deconstruction comes naturally to most of us, but deconstruction is rather useless without reconstruction and a positive vision. It’s the easiest thing in the world to stand on a pedestal of superiority and point out who and what is wrong—without doing anything positive or becoming a positive answer ourselves. After we criticize and deconstruct, what are we actually for? An awful lot of activists on the left and reactionaries on the right have no positive vision, nothing they believe in, no one they are in love with. They are just overwhelmed with what’s wrong and think that by eliminating the so-called “contaminating element,” the world will be just, peaceful, and right again.

The book of Proverbs says that without a positive vision the people will perish (see 29:18). What the gospel, true religion, and true mythology give us is a cosmic and positive vision, inside of which the soul can live safely. That’s the only place from which lasting change ever comes. Jesus’s term for that totally positive vision—not against anybody or expelling anything—is the reign of God.