Domorodý teolog reverend Dr. Randy Woodley se zamýšlí nad Ježíšovou kritikou některých náboženských vůdců své doby a nad tím, jak tito vůdci vykládali Písmo:

Každý z nás může mít různé představy o tom, co od nás Stvořitel očekává. Ale když tvrdíme, že známe jediné pravé Boží záměry pro celé lidstvo na základě nějaké svaté knihy, a zejména když odmítáme a vylučujeme ostatní, protože s námi nesouhlasí, jsme velmi podobní té konkrétní skupině farizejů, kterou Ježíš odsoudil. Svou exkluzivitou nám uniká samotný smysl většiny posvátných spisů.

Zamyslete se nad Ježíšovými slovy adresovanými určité skupině farizejů, zaznamenanými v Matoušovi 23:23–24:

Jaké zármutky vás čekají, vy učitelé zákona a vy farizejové. Pokrytci! Dbáte sice na to, abyste odváděli desátek i z toho nejmenšího výnosu ze svých bylinkových zahrádek, ale opomíjíte důležitější aspekty zákona – spravedlnost, milosrdenství a víru. Desátek byste sice měli odvádět, ano, ale nezanedbávejte ty důležitější věci. Slepí vůdci! Vodu si cedíte, abyste náhodou nespolkli komára, ale velblouda polykáte!

Jak tomu rozumím, Ježíš neodmítá samotné Písmo; spíše odmítá určitý výklad a uplatňování Písma, které vylučovalo všechny ostatní. Kdykoli používáme naše posvátná písma k ospravedlnění činů vyloučení, odmítání a nadvlády, zanedbáváme spravedlnost, milosrdenství a lásku. Tímto způsobem využíváme naše svatá písma k tomu, abychom způsobili více škody než užitku, a upadáme tak do stejné pokrytectví, které Ježíš odsoudil….

Toto dilema dobře chápu. Vyrůstal jsem v evangelikálním prostředí a byl jsem indoktrinován, abych přijímal každé slovo Bible jako doslovnou pravdu, bez ohledu na to, jak znepokojivé nebo protichůdné se mi to zdálo…. Co mi připadá jako hluboká ironie, je to, že většina židovských komunit – právě ti lidé, jejichž předkové napsali velkou část těchto textů – nepřijímá tento rigidní fundamentalismus, jak to činí mnoho křesťanů. V židovské tradici není zpochybňování a zápas s různými výklady prostřednictvím midraše jen povoleno – je to nezbytné. Oni chápou to, co mnoha křesťanům uniká, a sice že posvátné texty vyžadují promyšlené zapojení, nikoli naivní přijetí.

Woodley potvrzuje, že biblické příběhy jsou mocnými nástroji výuky:

Tím, že „polykáme velbloudy“, uniká nám krása a poetičnost celého příběhu v našich svatých knihách. Často hledáme snadné východisko, místo abychom nechali příběh k nám promlouvat, aby se v nás na chvíli usadil a rozvířil naši představivost. Podléháme svým nižším, egocentrickým instinktům, místo abychom dovolili, aby se skrze příběh prosadila láska….

Příběhy zůstávají jedním z našich nejmocnějších léků a stávají se životní mízou lidských vztahů. Léčí naši izolaci, probouzejí naši plnou lidskost za hranicemi chladných faktů a splétají nás do společenství, která si pamatují, kým jsme, a vyzývají nás, abychom se stali tím, kým bychom mohli být. Mohou k nám přicházet prostřednictvím románů, filmů, divadelních her, ústního podání nebo dokonce Písma svatého. Milujeme je kvůli pravdám, které nás učí. Nejlepší je nechat naše příběhy, aby nás učily, inspirovaly, spojovaly a bavily, tak jak to mají dělat.

The Indigenous theologian Rev. Dr. Randy Woodley considers Jesus’s criticism of certain religious leaders in his day and how they interpreted Scripture:

We all can have our various ideas about what Creator wants from us. But when we claim to have God’s only true intentions for all humanity through any holy book, and especially when we reject and exclude others because they don’t agree with us, we are much like those of that particular cadre of Pharisees Jesus condemned. By our exclusiveness, we miss the very point of most sacred writings.

Consider Jesus’s words to a certain group of Pharisees recorded in Matthew 23:23–24:

What sorrow awaits you teachers of religious law and you Pharisees. Hypocrites! For you are careful to tithe even the tiniest income from your herb gardens, but you ignore the more important aspects of the law—justice, mercy, and faith. You should tithe, yes, but do not neglect the more important things. Blind guides! You strain your water, so you won’t accidentally swallow a gnat, but you swallow a camel!

As I understand it, Jesus is not rejecting the scriptures themselves; rather, he is rejecting a certain interpretation and application of the scriptures that excluded all others. Anytime we use our sacred writings to justify acts of exclusion, rejection, and hegemony we are neglecting justice, mercy, and love. By doing so, we deploy our holy scriptures to do more harm than good, causing us to fall into the same hypocrisy that Jesus condemned….

I understand the dilemma well. Growing up evangelical, I was indoctrinated to accept every single word of the Bible as literal truth, no matter how troubling or contradictory it seemed…. What strikes me as deeply ironic is that most Jewish communities—the very people whose ancestors wrote much of these texts—don’t embrace this rigid fundamentalism that many Christians do. In Jewish tradition, questioning and wrestling with multiple interpretations through midrash isn’t just permitted—it’s essential. They understand what many Christians miss, that sacred texts demand thoughtful engagement, not naïve acceptance.

Woodley affirms the Bible’s stories as powerful teaching tools:

By “swallowing camels,” we miss the beauty and poetry of the whole story in our holy books. We often seek the easy way out rather than allow the story to speak to us, to settle in us for a while, unleashing our imaginations. We commit ourselves to our baser, egocentric instincts rather than allowing love to break through the story….

Stories remain one of our most powerful medicines, becoming the lifeblood of human connection. They heal our isolation, awaken our full humanity beyond cold facts, and weave us into communities that remember who we are and challenge us to become who we might be. They may come to us through novels, movies, plays, orality, or even holy Scripture. We love them because of the truths they teach. Best we allow our stories to teach us, inspire us, bond us, and entertain us, as they were meant to do.