Teolog Dr. Obery Hendricks Jr. popisuje Ježíše, s nímž se seznámil ve svých církevních společenstvích, jako tichého a mírného Spasitele:

Vychovával jsem na nevýrazném Ježíši z nedělní školy a z matčina laskavého vyprávění, na tichém a mírném Ježíši, který nám hezky pasivně a sentimentálně říkal, abychom milovali své nepřátele, a který nás ujišťoval, že si nemusíme dělat starosti se svými problémy, stačí, když je přineseme jemu. Byl to mírný, klidný, neohrožující Ježíš, jehož jedinou starostí bylo dostat věřící do nebe a jehož jediným "přestupkem" bylo přihlásit se k synovství s Bohem....

Přes všechnu mou důvěru, lásku a zanícení mi však něco ve vyobrazení Ježíše a jeho poselství nepřipadalo úplně v pořádku; něco mi prostě nedávalo smysl. Byl tento tichý, mírný Ježíš tím samým Ježíšem, který farizeje vyzývavě nazval "hejnem zmijí" a označil je za "obílené hroby plné všeho nečistého"?...? A pokud byl tak mírný a tichý, jak mohl vůbec někoho zaujmout...? A co myslel Ježíš výroky jako "Nepřišel jsem přinést pokoj, ale meč"? Snažil jsem se tomu porozumět, jak nejlépe jsem uměl, ačkoli se na podobné otázky rodiče a všichni věřící, které jsem znal, mračili jako na důkaz slabé víry, nebo ještě hůře, jako na důkaz ďáblova zmatení.

Mimo společné bohoslužby Hendricks poznal prorockého a revolučního Ježíše:

Byl jsem požehnán, že jsem mohl zažít zbožňování a uctívání Ježíše ve všech aspektech jeho osoby a velikosti ... kromě jednoho: Ježíš politický revolucionář, Ježíš, kterému jde stejně tak o to, aby nás osvobodil od pozemských království, jako o to, aby nás dostal do království nebeského. Přesto nám evangelia říkají, že i takový Ježíš je. A za co byl ukřižován. To je Ježíš, který mě povolal zpět do církve - Ježíš revolucionář.

Ano, Ježíš z Nazareta byl politický revolucionář. Když teď řekneme, že byl "politický", neznamená to, že se snažil založit další protestní stranu v Galileji. Neznamená to ani, že se "angažoval v politice" v tom smyslu, jak ji známe dnes, s jejím vyjednáváním a kompromisy, mocenskými hrami a stranictvím. A rozhodně to neznamená, že by chtěl vést válku nebo násilím svrhnout Římskou říši.

Říci, že Ježíš byl politickým revolucionářem, znamená říci, že poselství, které hlásal, nevyzývalo pouze ke změně v srdcích jednotlivců, ale vyžadovalo také rozsáhlou a komplexní změnu politických, sociálních a ekonomických struktur v prostředí, kde žil: v kolonizovaném Izraeli. Znamená to, že kdyby bylo po Ježíšově, Římská říše a vládnoucí elity mezi jeho vlastním lidem by buď už nezastávaly své mocenské pozice, nebo pokud ano, musely by se chovat velmi, velmi odlišně..... Znamená to, že Ježíš měl jasnou a jednoznačnou vizi zdravého světa, který Bůh zamýšlel, a že se zabýval jakýmkoli problémem - sociálním, ekonomickým nebo politickým -, který tuto vizi porušoval.

Theologian Dr. Obery Hendricks Jr. describes the Jesus he was introduced to in his church communities as a meek and gentle Savior:

I was raised on the bland Jesus of Sunday school and of my mother’s gentle retellings, the meek, mild Jesus who told us, in a nice, passive, sentimental way, to love our enemies, and who assured us that we need not worry about our troubles, just bring them to him. He was a gentle, serene, nonthreatening Jesus whose only concern was getting believers into heaven, and whose only “transgression” was to claim sonship with God.…

Yet for all my trust and love and fervor, something in the portrayals of Jesus and his message did not seem quite right; something just didn’t make sense. Was this meek, mild Jesus the same Jesus who defiantly called the Pharisees “a brood of vipers” and described them as “whitewashed tombs full of every unclean thing”?... And if he was so meek and mild, how could he get anyone’s interest in the first place…? And what did Jesus mean by sayings like “I have come not to bring peace, but a sword”? I tried my best to understand, although questions like these were frowned on by my parents and every believer I knew as evidence of weak faith or, worse, of the devil’s confusion.

Outside communal worship, Hendricks came to know a prophetic and revolutionary Jesus:

I have been blessed to experience the adoration and worship of Jesus in every aspect of his person and grandeur … except one: Jesus the political revolutionary, the Jesus who is as concerned about liberating us from the kingdoms of earth as about getting us into the kingdom of heaven. Yet the Gospels tell us that is who Jesus is, too. And what he was crucified for. This is the Jesus that called me back to the Church—the revolutionary Jesus.

Yes, Jesus of Nazareth was a political revolutionary. Now, to say that he was “political” doesn’t mean that he sought to start yet another protest party in Galilee. Nor does it mean that he was “involved in politics” in the sense that we know it today, with its bargaining and compromises and power plays and partisanship. And it certainly doesn’t mean that he wanted to wage war or overthrow the Roman Empire by force.

To say that Jesus was a political revolutionary is to say that the message he proclaimed not only called for change in individual hearts but also demanded sweeping and comprehensive change in the political, social, and economic structures in his setting in life: colonized Israel. It means that if Jesus had his way, the Roman Empire and the ruling elites among his own people either would no longer have held their positions of power, or if they did, would have had to conduct themselves very, very differently…. It means that Jesus had a clear and unambiguous vision of the healthy world that God intended and that he addressed any issue—social, economic, or political—that violated that vision.