Můžeš se tady setkat s muži, kteří usilují o to být lepšími a více autentickými.
Vytváříme jak reálný tak virtuální prostor pro setkávání.
Začalo to někdy před rokem 2000 hledáním mužské energie, spirituality i chlapské party a setkáváním v malých skupinách. Pokračovalo to inspirací dílem Richarda Rohra a jeho Rituálem pro přechod do zralé dospělosti a pokračuje to dodnes stovkami setkání v malých skupinách, víkendovými akcemi pro muže i pro otce a děti, rituály i celostátními setkáními pro stovky účastníků a mezinárodní spoluprací s hnutím mužů po celém světě.
Pro řadu z nás je podstatné přátelství s Bohem, pro všechny jsou oporou kamarádi, které tu nalezli.
Vítáme tě mezi námi a těšíme se na společné putování.

Pavel Hrdina a Martin Šmídek
| Svatý pro široké masy Svátek svaté Terezie z Lisieux Dorothy Dayová, spoluzakladatelka hnutí Catholic Worker, chovala k Terezii z Lisieux hlubokou úctu kvůli její „malé cestě“ k Bohu, která byla otevřená všem, včetně lidí žijících v chudobě. Dayová píše o široké oblibě Terezie: Byli to „dělníci“, obyčejní lidé, kdo jako první šířili její slávu ústním podáním. Byly to masy, kdo ji jako první prohlásily za svatou. Byl to „lid“. Když pomyslíme na masy, představíme si vlny moře, lesy, pšeničná pole, vše hnané duchem, který vane, kam se mu zlíbí. Když pomyslíme na lidi, vybaví se nám dítě ve škole, … pracující matka, … cestující muž, migrující dělník, … voják, bohatí, buržoazie, chudí v činžovních domech, nuzný muž na ulici. Ve velké míře oslovila právě všechny tyto lidi. Co na ní bylo tak přitažlivého? Možná to, že byla ve své obyčejnosti tak podobná nám ostatním. Z jejího života nejsou zaznamenány žádné zázraky, byla prostě dobrá…. Je to samotný svět, který ji svatořečil, jsou to obyčejní lidé, kteří si ji vzali do srdce. Day popisuje, proč je Tereziina „malá cesta“ dnes tak důležitá: [Terezie] žila v přítomnosti Boha a vše – všechny ty maličkosti, z nichž se skládá náš každodenní život a styky s ostatními – činila pro [Boží] čest a slávu. Nepotřebovala mnoho času, aby vysvětlila to, co sama nazývala „svou malou cestou“, o níž říkala, že je určena pro všechny. Napsala svůj příběh a Bůh se postaral o zbytek. Bůh a lidé… Co v jejím životě vyniká? Samozřejmě její svatost a svatost celé její rodiny. To není v dnešní době poválečného materialismu [a] delikvence běžná věc… V době, kdy se vlády stávají silnějšími a centralizovanějšími, obyčejný člověk pociťuje svou bezmocnost. Když se zdá, že celý svět se oddává přípravám na válku a demonstraci síly, poselství Terezie je zcela odlišné. Ona promlouvá k naší situaci. Je atom maličkost? A přece jaké zkázu způsobil. Je její „malá cesta“ jen malým příspěvkem k duchovnímu životu? Stojí za ní veškerá síla křesťanského ducha. Je to výbušná síla, která může proměnit naše životy i život celého světa, jakmile se uvede do praxe…. Lze říci, že tato svatá, v dnešní době, uvolňuje na svět sílu, duchovní sílu, která má čelit tomu strachu a té katastrofě. Víme, že jeden impuls milosti má nekonečně větší moc než kobaltová bomba. Terezie řekla: „Vše je milost.“ Prohlásila: „Své nebe strávím konáním dobra na zemi.“ „Vychovám mocné vojsko malých svatých.“ „Mým posláním je, aby byl milován Bůh, aby byla milována Láska.“ přeloženo DeepL | A Saint for the Masses
Feast of Saint Thérèse of Lisieux Dorothy Day, cofounder of the Catholic Worker, had a deep attachment to Thérèse of Lisieux for her “little way” to God, which was open to all, including people living in poverty. Day writes of Thérèse’s widespread appeal: It was the “worker,” the common man, who first spread her fame by word of mouth. It was the masses who first proclaimed her a saint. It was the “people.” When we think of the masses, we think of waves of the sea, of forests, of fields of wheat, all moved by the spirit which blows where it listeth. When we think of the people, we think of the child at school, … the mother working, … the man traveling, the migrant worker, … the soldier, the rich, the bourgeois, the poor in tenements, the destitute man in the street. To a great extent she has made her appeal to all of these. What was there about her to make such an appeal? Perhaps because she was so much like the rest of us in her ordinariness. In her lifetime there are no miracles recounted, she was just good…. It is the world itself which has canonized her, it is the common people who have taken her to their hearts. Day describes why Thérèse’s “little way” is so important today: [Therese] practiced the presence of God and she did all things—all the little things that make up our daily life and contact with others—for [God’s] honor and glory. She did not need much time to expound what she herself called “her little way,” which she said was for all. She wrote her story, and God did the rest. God and the people…. What stands out in her life? Her holiness of course, and the holiness of her entire family. That is not an ordinary thing in this day of post-war materialism [and] delinquency…. With governments becoming stronger and more centralized, the common [person] feels [their] ineffectiveness. When the whole world seems given over to preparedness for war and the show of force, the message of Therese is quite a different one. She speaks to our condition. Is the atom a small thing? And yet what havoc it has wrought. Is her little way a small contribution to the life of the spirit? It has all the power of the spirit of Christianity behind it. It is an explosive force that can transform our lives and the life of the world, once put into effect…. One can state that this saint, of this day, is releasing a force, a spiritual force, upon the world to counteract that fear and that disaster. We know that one impulse of grace is of infinitely more power than a cobalt bomb. Therese has said, “All is grace.” She declared, “I will spend my heaven doing good upon earth.” “I will raise up a mighty host of little saints.” “My mission is to make God loved, to make Love loved.” |