Neděle

Spiritualita sestupu nám dává svobodu odevzdat své často chaotické životy Bohu. Jde o to ctít lidskou cestu, milovat ji a prožívat ji se všemi jejími zázraky i tragédiemi.

–Richard Rohr

Pondělí

Pokud se Bůh nějakým způsobem podílí na lidském utrpení, místo aby ho jen pasivně snášel a pozoroval, mění to všechno – alespoň pro ty, kteří jsou ochotni se na něj „vzhlížet“ v kontemplaci.

–Richard Rohr

Úterý

Ať je to jakkoli bolestivé, když nám jsou odňaty nezdravé představy, návyky a identity, na které se spoléháme, vytvoří se tím prostor pro to, co je skutečně skutečné a skutečně svaté.

–Nadia Bolz-Weber

Středa

Následovat Ježíše, jinými slovy, znamená následovat toho, kdo obrací svět vzhůru nohama, a to i svět náboženský. Skutečné učednictví je přinejmenším poněkud opilecká záležitost. Lidé s velkou potřebou uznání, společenského postavení a veřejné úcty se nemusí hlásit.

–Joan Chittister

Čtvrtek

Božská Mysl proměňuje veškeré lidské utrpení tím, že se zcela ztotožňuje s lidskou situací a stojí s ní v plné solidaritě od začátku do konce.

–Richard Rohr

Pátek

Kdybychom následovali ukřižovaného Krista s pozorností, úctou a oddaností, poznali bychom, že slzy, krev a sténání nevinných se vpily do vzduchu, který dýcháme.

–M. Shawn Copeland

Cvičení pro třicátý pátý týden Vedeni Duchem

Aktivistka a autorka Liza J. Rankow sdílí vizi učednictví, která zahrnuje všechny, kdo jsou Duchem povoláni, aby odvážně jednali ve službě uzdravení a osvobození.

V dobách nebezpečí nás Život volá k činům, o nichž jsme ani netušili, že jich jsme schopni. Často nemáme ani ponětí o plném rozsahu toho, k čemu jsme povoláni… ani o jeho důsledcích. Myslím, že tak s námi Duch pracuje – vlastně docela lstivě. „Postav archu,“ řekl Duch Noemu – zpočátku ani zmínka o shromážděných zvířatech a měsících strávených na moři s pouhou slabou nadějí, že někdy najdou pevninu. Jen: „Postav archu.“ „Staň se mluvčím bojkotu autobusů,“ řekl Duch dr. Kingovi, když byl šestadvacetiletým pastorem, který právě přijel do Montgomery v Alabamě. „Životy černochů mají význam,“ řekl Duch Alicii Garzové a skrze ni. „Voda je život,“ řekl Duch mladým lidem z kmenů Lakota a Dakota, kteří započali mírový odpor ve Standing Rocku. „Já taky,“ řekl Duch Taraně Burkeové. „Poklekni,“ nařídil Duch Colinu Kaepernickovi. „Vylez na strom,“ řekl Duch Julii Butterfly Hillové.

Nikdy to vlastně nevíme. Myslím, že je to záměr, protože kdybychom snad věděli, s čím vším vlastně souhlasíme, možná bychom od začátku nikdy neřekli ano. Ale Duch a předkové nás do toho vedou krok za krokem. Než si uvědomíme, jak je to rozsáhlé, už jsme se zavázali. Může to být nákladné, ale o kolik nákladnější by to bylo, kdybychom to neudělali. Jak tragické je hrát na jistotu a nikdy nežít naplno své poslání.

Uzdravení a osvobození jsou kolektivním projektem, nikoli individuálním. Zvládnout tuto výzvu bude vyžadovat nás všechny a všechny naše dary v průběhu času. Stejně jako pyramidy, velké katedrály nebo živé kořenové mosty v indickém Meghalaya je i toto dílem generací a dílem víry. Zahájili ji ti, kteří přišli dlouho před námi. Každý z nás je nyní povolán, aby položil své kameny, propletl své kořeny a obětoval svůj život pro účel větší, než si dokážeme představit, a jehož uskutečnění možná nikdy neuvidíme. Pro tyto časy neexistuje žádná mapa a jako vodítko nám slouží pouze kompas našich srdcí. Přesto je v šepotu předků moudrost; ve snech budoucích generací je vize. Stojíme na křižovatce mezi minulostí a budoucností a modlíme se, abychom byli věrni oběma v klíčové roli, která nám byla svěřena. A oni jsou s námi a pobízejí nás vpřed.

Sunday

A spirituality of descent frees us to surrender our often-messy lives to God. It is about honoring the human journey, loving it, and living it in all its wonder and tragedy.

–Richard Rohr

Monday

If God is somehow participating in human suffering, instead of just passively tolerating it and observing it, that changes everything—at least for those who are willing to “gaze” contemplatively.

–Richard Rohr

Tuesday

No matter how painful, when the unhealthy ideas and habits and identities we rely on are taken away from us, it just makes space for that which is actually real and actually holy.

–Nadia Bolz-Weber

Wednesday

To follow Jesus, in other words, is to follow the one who turns the world upside down, even the religious world. Real discipleship is a tipsy arrangement at the very least. People with high need for approval, social status, and public respectability need not apply.

–Joan Chittister

Thursday

The Divine Mind transforms all human suffering by identifying completely with the human predicament and standing in full solidarity with it from beginning to end.

–Richard Rohr

Friday

If we would follow Christ crucified with attention, reverence, and devotion, we would recognize that the tears and blood and moans of the innocent have been absorbed into the air we breathe.

–M. Shawn Copeland

Week Thirty-Five Practice Led by the Spirit

Activist and author Liza J. Rankow shares a vision of discipleship that includes all those called by the Spirit to act courageously in the service of healing and liberation.

In times of peril Life calls us into capacities we didn’t even know we had. So often we have no idea about the full measure of what we are being called to … or its consequences. I think that’s how the Spirit works with us—pretty sneaky, really. “Build an ark,” Spirit said to Noah—no mention at first of animals gathered, and months at sea with nothing but a thin hope of ever finding land. Just, “Build an ark.” “Be the spokesperson for the bus boycott,” Spirit told Dr. King when he was a 26-year-old pastor newly arrived in Montgomery, Alabama. “Black lives matter,” Spirit said to and through Alicia Garza. “Water is Life,” Spirit said to the Lakota and Dakota young people who sparked the peaceful resistance at Standing Rock. “Me too,” Spirit told Tarana Burke. “Take a knee,” Spirit directed Colin Kaepernick. “Climb a tree,” Spirit told Julia Butterfly Hill.

We never really know. I think it’s by design, because maybe if we did know what all we were really agreeing to we would never say yes in the first place. But Spirit and the ancestors lead us in little by little. By the time we realize the magnitude of it we are already committed. It can be costly, but how much more costly if we don’t. How tragic to play it safe, to never live into the fullness of our calling.

Healing and liberation are a collective project not an individual one. To meet the challenge will require all of us, and all of our gifts over time. Like the pyramids, the great cathedrals, or the living root bridges of Meghalaya India, this is the work of generations and the work of faith. It was begun by those who came long before us. Each of us is called in turn to lay our stones, to weave our roots, to give our lives toward a purpose larger than we can imagine and whose fruition we may never see. There is no map for these times, and only the compass of our hearts to guide us. Yet there is wisdom in the ancestors’ whispering; there is vision in the dreaming of the coming generations. We stand at the nexus between past and future, praying to be faithful to both in the crucial role entrusted to us. And they are with us, urging us on.