Pravoslav Michael Curry se zamýšlí nad tím, jak nás Bůh vždy vede dál, než si myslíme, že víme:

Bude čas, kdy vás Boží GPS nasměruje směrem, který bude lidem nepříjemný. Možná to bude nepříjemné i vám. Vývoj dlouho zastávaných názorů může být duchovním zemětřesením; půda pod námi se otřásá, samotné linie zlomů naší identity se posouvají a hledají nové místo. Ale pokud to zvládneme, čeká nás odměna: ne snadná cesta, ale podíl na tom, co Bible nazývá "pokojem, který přesahuje každé chápání", pokojem plynoucím z vědomí, že žijeme způsobem lásky, bez rozporů....

My lidé jsme chodící uzlíky rozporů. Vím, že jsem, a zkušenost naznačuje, že v tom nejsem sám. Jak lidé často popisují vztahy ... "Je to složité". Je to tak a my jsme.

V roce 2000 byl Curry zvolen biskupem episkopální církve v době, kdy se církev potýkala s otázkami plného začlenění a rovnosti LGBTQ osob v církvi:

Zkušenosti a přátelství mě dlouho učily, že gayové a lesby jsou stejní křesťané jako kdokoli jiný. Přesto, když došlo na veřejné žehnání svazkům (manželství ještě nebylo na stole), uvízl jsem v nevysloveném nesouhlasu své výchovy. Homosexualita se odehrávala za zavřenými dveřmi, ne u oltáře.

A přesto se během téže výchovy ... "miluj bližního svého" neustále a důrazně vyzdvihovalo jako základní hodnota a závazek. Toto přesvědčení pohánělo hnutí za občanská práva, které mě zrodilo. Slyšel jsem ho neustále. Ale nějak mě nenapadlo, že tato pravda musí v každém ohledu platit i pro gaye a lesby.

Jako biskup jsem složil slavnostní slib, že budu "střežit víru, jednotu a kázeň církve". Také jsem slíbil, že "budu milosrdný ke všem, budu projevovat soucit s chudými a cizinci a budu bránit ty, kteří nemají pomocníka". Začínal jsem si uvědomovat, že poslušnost liteře i duchu obou těchto slibů mě přivádí do skutečného rozporu....

Rostl jsem a moje vlastní přesvědčení se vyvíjelo. Ale jinak se to dá říct tak, že jsem byl stále otevřenější tomu, abych nechal Božího ducha, aby skrze mě dýchal a činil mě novým. V tom je zdroj skutečné osobní změny, vývoje a transformace, a ta nikdy nekončí....

Zesnulá [laická teoložka] Verna Dozierová ... byla pro mě skutečnou mentorkou, učitelkou a přítelkyní duše. Ve své knize Sen o Bohu nabídla tuto moudrost: "Vždycky se díváme skrze tmavé sklo, a o tom je víra. Budu žít podle toho nejlepšího, co dnes dokážu rozeznat. Zítra možná zjistím, že jsem se mýlila. Protože nežiji tím, že mám pravdu, nezničí mě ani to, že se mýlím."

The Rt. Rev. Michael Curry considers how God is always leading us beyond what we think we know:

There will be a time when God’s GPS points you in a direction that makes people uncomfortable. It may make you uncomfortable. The evolution of long-held beliefs can be a spiritual earthquake; the ground beneath us shaking, the very fault lines of our identity shifting and seeking to resettle. But if we can make it through, we find the reward: not an easy journey but a share of what the Bible calls “peace that passes all understanding,” the peace of knowing we are living love’s way, without contradiction….

We humans are walking bundles of contradictions. I know that I am, and experience suggests that I’m not alone in that. As people often describe relationships … “It’s complicated.” It is and we are.

In 2000, Curry was elected bishop in the Episcopal Church as the church wrestled with questions about the full inclusion and equality of LGBTQ persons in the church:

Experience and friendships had long taught me that gays and lesbians were as Christian as anybody else. Still, when it came to the public blessing of unions (marriage wasn’t yet on the table), I was stuck in the unspoken disapproval of my upbringing. Homosexuality happened behind closed doors, not at the altar.

And yet, during that same upbringing, … “love your neighbor” was held up constantly, forcefully, as a core value and commitment. That conviction fueled the civil rights movement that had given me birth. I heard it all the time. But somehow it hadn’t occurred to me that that truth must be true for gay and lesbian friends in every respect.

As a bishop, I made a solemn vow to “guard the faith, unity, and discipline of the Church.” I had also vowed to “be merciful to all, show compassion to the poor and strangers, and defend those who have no helper.” I was beginning to see that obedience to the letter and the spirit of both of those vows was leading me to a real contradiction….

I was growing, and my own beliefs had evolved. But another way to say it is that I was becoming more and more open to letting the spirit of God breathe through me and make me new. Therein is the source of real personal change, evolution, and transformation, and it’s never ending….

The late [lay theologian] Verna Dozier … was a real mentor, teacher, and soul friend to me. In her book The Dream of God, she offered this wisdom: “We always see through a glass darkly, and that is what faith is about. I will live by the best I can discern today. Tomorrow I may find out I was wrong. Since I do not live by being right, I am not destroyed by being wrong.”