Milost je základem Boží spravedlnosti. Otec Richard píše:

Židovský prorok Ezechiel potvrzuje jedinečný a zřídka chápaný pojem milosti. V polovině knihy promlouvá Bůh: "Obnovím s vámi svou smlouvu a vy se dozvíte, že já jsem Jahve, a tak si vzpomenete a zahalíte se hanbou a ve svém zmatku se ztišíte, až vám odpustím všechno, co jste spáchali" (Ezechiel 16,62-63).

Židovský lid zde ani nepožádal o odpuštění a ani si neuvědomil, že by ho mohl potřebovat. Když jsem tento verš četl poprvé jako mladý řeholník, byl jsem šokován. Proč mě na tento zlom v naší logice odměny a trestu nikdo neupozornil? Ezechiel a Jeremiáš došli ke stejnému závěru přibližně ve stejné době, uprostřed babylonského vyhnanství. Právě když si myslíme, že by proroci hledali důvody pro takový trest, vymanili se z jeho logiky úplně. To je zušlechťující síla utrpení, řekl bych. "Budu s vámi jednat tak, jak to vyžaduje úcta k mému jménu, a ne tak, jak si zaslouží vaše vlastní chování" (Ezechiel 20,44). Jediným Božím měřítkem je Bůh sám. Na to nesmíme nikdy zapomenout.

Jahve v Ezechielovi vždy jedná a nikdy nereaguje, jak máme my lidé tendenci. To je božské zjevení ve své nejplnější a nejsvobodnější podobě! Obnovující spravedlnost - božská svoboda konat dobro za každou cenu - je jednoduše Bůh důsledně věrný sám sobě. Je to naprosté obejití retributivní spravedlnosti, kterou Ezechiel líčí jako něco, co je pod Boží důstojnost.

Toto téma témat - Bůh vyplňující všechny mezery vzniklé naší nevědomostí, nízkým sebevědomím a strachem - dosahuje podle mého soudu apoteózy v 36. kapitole. Zde Ezechiel dlouhým výčtem všech jejich četných nevěr zcela diskvalifikuje Izrael jako partnera. Ale hned poté, co konstatuje naprostou nehodnost Izraele, jeho neustálou a sobeckou prostituci na cestách smlouvy, Ezechiel říká, že Jahve zcela rekvalifikuje stejný vztah z Jahveho strany:

Vezmu vás z národů, shromáždím vás ze všech zemí a přivedu vás do vaší země. Pokropím tě čistou vodou a budeš čistý od všech svých nečistot a od všech svých modlářů tě očistím. Nové srdce vám dám a nového ducha do vás vložím..... Pak budete žít v zemi, kterou jsem dal vašim předkům, a budete mým lidem a já budu vaším Bohem (viz Ezechiel 36,22-38).

Žádná reciprocita se již neočekává ani nevyžaduje. Bůh už nemůže ztrácet čas. Vše je od začátku do konce Božím dílem a darem, pokud jsme k sobě upřímní. To je zaslíbení, jak bude Bůh působit v dějinách, a právě proto mnozí z nás pevně věří ve "všeobecnou obnovu, kterou Bůh již dávno ohlásil skrze své svaté proroky" (Sk 3,21).

Grace is the foundation of God’s restorative justice. Father Richard writes:

The Hebrew prophet Ezekiel affirms the unique and rarely understood notion of grace. Midway through the book, God speaks: “I am going to renew my covenant with you; and you will learn that I am Yahweh, and so remember and be covered with shame, and in your confusion be reduced to silence, when I have pardoned you for all that you have done” (Ezekiel 16:62–63).

Here, the Jewish people had not even asked for or recognized that they might need forgiveness. When I first read this verse as a young friar, I was overcome by shock. Why has no one even pointed out this break in our reward-punishment logic to me? Ezekiel and Jeremiah were coming to the same conclusion around the same time, in the middle of the Babylonian exile. Just when we think the prophets would have been looking for reasons for such punishment, they broke out of its logic altogether. That’s the refining power of suffering, I should think. “I will treat you as respect for my own name requires, and not as your own conduct deserves” (Ezekiel 20:44). God’s only measure is Godself. We can never forget that.

In Ezekiel, Yahweh always acts and never reacts, as we humans tend to do. This is divine revelation at its fullest and freest! Restorative justice—the divine freedom to do good at all costs—is quite simply God being consistently true to Godself. It’s a total end run around retributive justice, which Ezekiel portrays as being beneath God’s dignity.

This theme of themes—God filling in all the gaps created by our ignorance, low self-esteem, and fear—reaches an apotheosis, in my judgment, in chapter 36. Here Ezekiel, at great length, completely disqualifies Israel as a partner by listing all their many adulteries. But immediately after stating Israel’s total unworthiness, their constant and selfish prostitution of the ways of covenant, Ezekiel says that Yahweh completely requalifies the same relationship from Yahweh’s side:

I will take you from the nations, and gather you from all the countries, and bring you into your own land. I will sprinkle clean water upon you, and you shall be clear from all your uncleanness, and from all your idols I will cleanse you. A new heart I will give you, and a new spirit I will put within you…. Then you shall live in the land that I gave to your ancestors; and you shall be my people, and I will be your God (see Ezekiel 36:22–38).

No reciprocity is any longer expected or demanded. God can’t waste God’s time anymore. It is all God’s work and gift from beginning to end, if we are honest with ourselves. This is the promise of how God will work within history, and exactly why many of us firmly believe in “the universal restoration that God announced long ago through his holy prophets” (Acts 3:21).