V homilii o zázraku chlebů a ryb (Jan 6,1-15) nás otec Richard Rohr vybízí, abychom se modlili za světonázor hojnosti namísto nedostatku:

V knize 7 návyků vysoce efektivních lidí Steven Covey vypozoroval, že jedním z nejuniverzálnějších vzorců vysoce efektivních lidí je, že mají světonázor hojnosti, zatímco většina světa má světonázor nedostatku.

Tyto světonázory získáváme obvykle velmi mladí a jsou základem téměř všeho. Já sám mám sklon ke světonázoru nedostatku, protože jsem vyrůstal jako dítě rodičů, kteří se narodili v době hospodářské krize a kansaských prachových bouří. Světonázor nedostatku nám říká, abychom si chránili to, co máme, protože toho není nikdy dost. Je to soutěživý pohled na svět, kde se vyhrává a prohrává. Posouvá nás k úzkosti, konzumu a majetnictví, protože nechceme přijít o to "málo", co máme - i když to, co máme, je ve skutečnosti víc než dost.

Existuje však ještě jeden světonázor, světonázor hojnosti. Dříve nebo později si ho musíme zvolit, protože nepřichází přirozeně. Jsem přesvědčen, že je to světonázor evangelia. Tam venku je velký svět. Existuje spousta možností a příležitostí. Vždycky se najde jiný kreativní způsob, jak se na věci podívat. Buďme upřímní. Nezapomínáme se na život dívat tímto způsobem?"

Většina lidí se bojí, že nemá dost. Samozřejmě, pokud jsme závislí na omezeném zdroji - na jednom omezeném množství peněz, na jednom omezeném intelektu, na jednom omezeném životě - je snadné dívat se na život z hlediska nedostatku a přesvědčovat se, že ho není dost. Není dost dobra. Dokonce ani Boha není dost.

Světonázor hojnosti závisí na tom, zda si uvědomíme, že jsme v kontaktu s nekonečným zdrojem. Pokud jsme nikdy nenavázali kontakt se svým Nekonečným zdrojem, budeme lakomí, dokonce sobečtí. Budeme si hlídat a hromadit tu část, kterou máme. To ovlivňuje velkou část naší politiky a politiky v této zemi. Stále se bojíme, že nám někdo jiný bere to, co jsme si vydělali, jako bychom si to vydělali úplně sami. Většinu z toho jsme dostali, ano, svou prací, ale také díky milosti a svobodě a rozhodnutím mnoha dalších lidí, téměř navzdory nám samotným.

Ježíš představuje světonázor hojnosti v každém ze svých rozmnožovacích zázraků a příběhů. Vždycky je v něm z mála uděláno mnoho a vždycky zůstávají koše navíc. To je jediné možné poselství: Vždyť je toho dost! Pokud se naučíme být kreativní, pokud se naučíme být vynalézaví, pokud se naučíme být trochu méně sobečtí, vždycky existuje jiný pohled na věc a jiný způsob, jak zajistit, aby se všichni nasytili.

Možná je pohled na svět plný hojnosti něco, co plně zažijeme, až když se naučíme čerpat z nekonečného zdroje. Pokud je Zdroj nekonečný, jsme nekoneční i my. Pokud je náš zdroj konečný, jsme samozřejmě koneční i my.

In a homily on the miracle of the loaves and fishes John 6, 1-15, Father Richard Rohr encourages us to pray for a worldview of abundance instead of scarcity:

In The 7 Habits of Highly Effective People, Steven Covey observed that one of the most universal patterns of highly effective people was that they had a worldview of abundance, while much of the world has a worldview of scarcity.

We tend to get these worldviews very young, and they underlie almost everything. I, myself, tend to have a worldview of scarcity, growing up as I did as a child of parents who were born in the Depression and the Kansas dust storms. A worldview of scarcity tells us to protect what we have, because there’s never enough to go around. It’s a competitive, win/lose worldview. It moves us toward anxiety, toward consumerism, and toward possessiveness, because we don’t want to lose what “little” we have—even if what we have is really more than enough.

But there’s another worldview, the worldview of abundance. Sooner or later, we have to choose it, because it doesn’t come naturally. I’m convinced that it’s the worldview of the gospel. It’s a big world out there. There are a lot of options and opportunities. There’s always another creative way to look at things. Let’s be honest. Do we remember to look at life that way?

Most people are afraid that they don’t have enough. Of course, if we’re dependent upon a finite source—one limited amount of money, one limited intellect, one limited life—it’s easy to look at life in terms of scarcity, convincing ourselves that there isn’t enough. There isn’t enough of goodness. There isn’t even enough of God.

The worldview of abundance depends upon us recognizing that we are in touch with an Infinite Source. If we’ve never made contact with our Infinite Source, we will be stingy, even selfish. We will guard and hoard the portion we have. This affects much of our politics and policies in this country. We’re always afraid that someone else is taking what we have earned, as if we had earned it entirely by ourselves. Most of it has been given to us, yes, by our work, but also by grace and freedom, and the choices of many other people, almost despite ourselves.

Jesus represents the worldview of abundance in every one of his multiplication miracles and stories. There’s always the making of much out of little and there are always baskets left over. That’s the only possible message: There’s plenty! If we learn to be creative, if we learn to be imaginative, if we learn to be a little less selfish, there’s always another way to look at it and another way to make sure all are fed.

Maybe a worldview of abundance is something we’ll only fully experience when we learn to draw upon an Infinite Source. If the Source is Infinite, we are infinite. If our source is finite, of course we are finite too.