Svěťte sobotní den, jak vám přikázal Hospodin, váš Bůh. Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci, ale sedmý den je sobotou Hospodina, tvého Boha.

-Deuteronomium 5,12-14

Teoložka Cindy Lee vysvětluje, jak Mojžíš a Izraelité praktikovali šabat jako osvobozující životní rytmus:

Práce a odpočinek jsou otázkami spravedlnosti, které ovlivňují naši každodenní duchovní formaci..... Nemůžeme dobře odpočívat, pokud neodformujeme své pokřivené pracovní praktiky. Nemůžeme také skutečně nalézt odpočinek jako jednotlivci, dokud ho nenaleznou i všichni ve společenství. Ve starozákonních Písmech nebylo přikázání zachovávat sobotu jen příkazem k odpočinku. Sobota spíše zavádí osvobozující duchovní praxi, která má řešit naše nespravedlivé a neetické systémy práce....

Zákony o sobotě zavádějí pro Izraelity po jejich osvobození z Egypta nový životní rytmus. Zákony soboty působí proti nespravedlivému a zneužívajícímu ekonomickému systému otroctví. Způsob soboty je podrobně popsán ve čtvrtém přikázání v Dt 5,12-15.

V této pasáži Mojžíš vysvětluje Izraelitům, že nyní mohou odpočívat, protože byli zachráněni z ekonomického útlaku otroctví. Už nemusí žít podle tohoto násilného rytmu výroby. Šabat přerušuje nepřetržitý, násilný cyklus výroby a spotřeby. Přerušuje naši chamtivost tím, že nás nutí přestat se neustále snažit dělat víc a získávat víc. Systém soboty je spravedlivý a rovný, protože všichni - zvířata, půda, vlastníci půdy, služebníci i cizinci - mají stejný odpočinek. Nikdo z nás však nikdy nezažil skutečný sabat, protože stále žijeme ve světě, kde cizinci, služebníci, pozemky a zvířata nemají dostatečný odpočinek. Představte si svět, kde bychom všichni měli stejný odpočinek.

Uzdravující síla šabatu přichází, když jej přijmeme jako kolektivní praxi:

Západní církev učila zachovávání šabatu jako individuální praxi volného dne a chybělo jí chápání šabatu jako kolektivního postoje, který nás orientuje na spravedlivou společnost, kde všichni mohou najít odpočinek. Proto i když je důležitý náš individuální odpočinek, musíme také pomáhat ostatním v našich společenstvích, aby si odpočinuli. Dodržování rytmu šabatu vyžaduje, aby se na něm podíleli všichni členové společenství, včetně těch, kteří mají privilegia a moc, aby si všichni mohli odpočinout. Praxe společného odpočinku nás má vychovávat ke způsobu života ve společnosti. Jako někdo, kdo má výsadu brát si dny volna a jezdit na ústraní, se musím podívat na své společenství. Tyto otázky mi pomohlo klást si: Koho mohu uvolnit k odpočinku? Kdo je vyčerpaný? Kdo nemá dostatek odpočinku? A jakým malým dílem mohu pomoci snížit jejich zátěž, aby si také mohli odpočinout?

Observe the sabbath day by keeping it holy, as the Lord your God has commanded you. Six days you shall labor and do all your work, but the seventh day is a sabbath to the Lord your God.

—Deuteronomy 5:12–14

Theologian Cindy Lee explains how Moses and the Israelites practiced Sabbath as a liberating rhythm of life:

Work and rest are justice issues that affect our everyday spiritual formation…. We cannot rest well unless we unform our distorted practices of work. We also cannot truly find rest as individuals until all in the community can also find rest. In the Old Testament Scriptures, the commandment to keep the Sabbath was not just an order to rest. Rather, the Sabbath establishes a liberative spiritual practice to address our unjust and unethical systems of work….

The Sabbath laws establish a new rhythm of life for the Israelites after they are freed from Egypt. The Sabbath laws counteract the unjust and abusive economic system of slavery. The way of Sabbath is detailed in the fourth commandment in Deuteronomy 5:12–15

In this passage, Moses explains to the Israelites that they can rest now because they’ve been saved from the economic oppression of slavery. They no longer have to live according to that violent rhythm of production. Sabbath breaks the nonstop, violent cycle of production and consumption. It breaks our greed by forcing us to stop continually trying to do more and gain more. The Sabbath system is a just and equal system because all—animals, land, landowners, servants, and foreigners—enjoy the same rest. None of us has ever truly experienced a Sabbath, however, because we still live in a world where foreigners, servants, land, and animals do not get sufficient rest. Imagine a world where we all had equal rest.

The healing power of the Sabbath comes when we embrace it as a collective practice:

The Western church has taught Sabbath keeping as an individual practice of taking a day off and missed the understanding of Sabbath as a collective posture that orients us toward a just society where all can find rest. Therefore, even as our individual rest is important, we also need to help others in our communities to rest. Keeping the Sabbath rhythm requires everyone in the community, including those with privilege and power, to participate so that all can rest. The practice of communal rest is meant to train us into a way of living as a society. As someone who is privileged to take days off and go on retreats, I need to look at my community. These are questions I’ve found helpful to ask myself: Who can I free to rest? Who is exhausted? Who is not getting enough rest? And what little part can I do to help lessen their load so they can rest too?