Neděle [https://cac.org/daily-meditations/reading-for-transformation/]

Bible jako text v porodních bolestech zrcadlí a mapuje naše vlastní lidské porodní bolesti a všechny tyto fáze ilustruje zevnitř Bible. Nabízí zralé i nezralé odpovědi téměř na všechno a my se musíme naučit je rozlišovat.

-Richard Rohr

Pondělí [https://cac.org/daily-meditations/many-voices-one-text/]

Pokud toužíte po hlubším, mystickém vztahu s nepojmenovatelným tajemstvím, kterému říkáme Bůh, pak čtěte Bibli jako mystik: jako někdo, jehož život byl osvícen a proměněn ponořením do samotného srdce božské lásky. Čtěte ze srdce soucitné lásky, nikoli ze strachu nebo z úzkostlivé potřeby zalíbit se, uchlácholit nebo ovládat.

-Carl McColman

Úterý [https://cac.org/daily-meditations/a-book-to-remember/]

Máme v rukou Bibli stejně komplikovanou a dynamickou jako náš vztah s Bohem, která se čte méně jako božský monolog a více jako důvěrný rozhovor.

-Rachel Held Evansová

Středa [https://cac.org/daily-meditations/a-pattern-from-the-start/]

Je zapotřebí celé Bible - a někdy i celého našeho života - abychom překonali puntičkářství a malichernost, které promítáme do Boha a které v sobě chováme. Musíme neustále spojovat body Boží moudrosti a milosti.

-Richard Rohr

Čtvrtek [https://cac.org/daily-meditations/more-than-one-meaning/]

Evangelium říká: "Nikdy k nim nemluvil jinak než v podobenstvích" (Mt 13,34). Zdá se, že nepřímý, metaforický, symbolický jazyk příběhu či podobenství je Ježíšovým oblíbeným způsobem vyučování duchovních skutečností.

-Richard Rohr

Pátek [https://cac.org/daily-meditations/truth-beyond-literalism/]

Odmítat si tyto příběhy je smrt hladem. Tyto duchovní příběhy živily naše duchovní předchůdce; domnívám se, že bez těchto příběhů bychom si nedokázali udržet představivost potřebnou k živení víry.

-Liz Charlotte Grantová

Čtvrtý týden cvičení Tanec s Písmem

Bibličtí badatelé Christopher Hoklotubbe a Daniel Zacharias popisují domorodý způsob čtení Bible jako kruh nebo tanec, který dává prostor všemu, co je povzbudivé a obtížné. Jak napsal starší Oglala Lakota Black Elk: "Všimněte si, že všechno, co indiáni dělají, je v kruhu ... síla z posvátné obruče." (Čtěte na stránkách). [1]

Vztah, který máme s Ježíšem, informuje a utváří náš vztah k Písmu. Ježíše poznáváme jako domorodce snědé pleti, jehož země byla kolonizována. Utvářely ho příběhy jeho lidu a zjevení, která pocházela od Stvořitele a byla zapsána hebrejskými proroky. Byli jsme přijati do Ježíšovy globální a multietnické rodiny; je naším starším bratrem (Marek 3:34-35; Římanům 8:15-17, Galatským 4:4-7). Jelikož jsme nyní adoptováni do jeho rodiny jako příbuzní, příběhy a dějiny jeho předků se nyní staly součástí našich příběhů a dějin, když jsme se připojili k rodině víry Abrahamovy (Galatským 3,7). Tyto příběhy nenahrazují naše předchozí příběhy a dějiny, ale připojují se k tanečnímu kruhu. Slova Písma se stala moudrostí našich adoptivních starších a předků. Touha po tom, aby Písmo dominovalo jako jediná autorita, která znevažuje a nahrazuje domorodé kulturní tradice, je kolonizující formou křesťanství, s níž se setkávají domorodí lidé na celém světě.

Domorodí následovníci Krista nevstupují do tohoto vztahu s blaženou nevědomostí a neochotou počítat s někdy drsnou realitou biblického textu.... domorodí setkávající se s biblickým textem se nevyhýbají zápasu s biblickým textem a jeho kritice. Jákob/Izrael se setkal s Bohem v Bét-elu a zápasil s ním celou noc (Genesis 32,22-31). Z tohoto setkání odešel s požehnáním, ale také s kulháním. Dnešní Písmo je pro rodinu víry jako novodobý Bethel - místo, kde se setkáváme s Bohem a můžeme z tohoto setkání odejít požehnaní nebo pochroumaní, někdy obojí současně. Uprostřed těchto setkání si však uchováváme naději v moc "Bohem vdechnutých" nebo "inspirovaných" Písem (2 Timoteovi 3,16), která dává život těm, kdo je považují za posvátná.

Sunday [https://cac.org/daily-meditations/reading-for-transformation/]

The Bible, as a text in travail, mirrors and charts our own human travail and illustrates all these stages from within the Bible. It offers both the mature and immature responses to almost everything, and we have to learn the difference.

—Richard Rohr

Monday [https://cac.org/daily-meditations/many-voices-one-text/]

If you long for a deeper, more mystical relationship with the unnameable mystery we call God, then read the Bible like a mystic: like someone whose life has been illuminated and transformed by immersion in the very heart of divine love. Read from the heart of compassionate love, not from fear or any anxious need to please, placate, or control.

—Carl McColman

Tuesday [https://cac.org/daily-meditations/a-book-to-remember/]

We have on our hands a Bible as complicated and dynamic as our relationship with God, one that reads less like divine monologue and more like an intimate conversation.

—Rachel Held Evans

Wednesday [https://cac.org/daily-meditations/a-pattern-from-the-start/]

It takes all the Bible—and sometimes all our lives—to get beyond the punitiveness and pettiness that we project onto God and that we harbor within ourselves. We have to keep connecting the dots of God’s wisdom and grace.

—Richard Rohr

Thursday [https://cac.org/daily-meditations/more-than-one-meaning/]

The Gospel says, “He would never speak to them except in parables” (Matthew 13:34). The indirect, metaphorical, symbolic language of a story or parable seems to be Jesus’s preferred way of teaching spiritual realities.

—Richard Rohr

Friday [https://cac.org/daily-meditations/truth-beyond-literalism/]

To refuse ourselves these stories is a death by starvation. These spiritual stories sustained our spiritual forebears; without these stories, I suggest that we cannot maintain the imagination required to nurture belief.

—Liz Charlotte Grant

Week Four Practice Dancing with Scripture

Biblical scholars Christopher Hoklotubbe and Daniel Zacharias describe an Indigenous way of reading the Bible as a circle or dance that makes room for all that is encouraging and difficult. As Oglala Lakota elder Black Elk wrote, “You will notice that everything the Indian does is in a circle ... the power from the sacred hoop.” [1]

The relationship we have with Jesus informs and shapes our relationship with Scripture. We recognize Jesus as a brown-skinned Indigenous man whose land was colonized. He was shaped by the stories of his people and the revelations that came from Creator and were written down by the Hebrew prophets. We have been adopted into the global and multiethnic family of Jesus; he is our elder brother (Mark 3:34–35; Romans 8:15–17, Galatians 4:4–7). As we are now adopted into his family as kin, his ancestral stories and histories have now become part of our stories and histories as we join into the faith family of Abraham (Galatians 3:7). These stories do not replace our previous stories and histories but join the dance circle. The words of Scripture have become the wisdom of our adoptive elders and ancestors. The desire for the Scriptures to dominate as the sole authority, denigrating and replacing Indigenous cultural traditions, is a colonizing form of Christianity that Indigenous people the world over have encountered.

Indigenous followers of Christ do not enter into this relationship blissfully ignorant and unwilling to reckon with the sometimes harsh realities of the biblical text.… Indigenous encounters with the biblical text have not shied away from wrestling with and critiquing the biblical text. Jacob/Israel encountered God at Bethel and wrestled through the night with him (Genesis 32:22–31). He left the encounter with a blessing but also with a limp. The Scriptures today are like a modern-day Bethel for the family of faith—a place in which we encounter God and can leave the encounter blessed or bruised, sometimes both simultaneously. But in the midst of these encounters, we maintain our hope in the power of the “God-breathed” or “inspired” Scriptures (2 Timothy 3:16) to give life to those who hold them as sacred.