Brian McLaren se zamýšlí nad zázračným stvořením vesmíru a všeho v něm:

Prvním a největším překvapením - vlastně zázrakem - je toto: že vůbec něco existuje.... První stránky Bible a nejlepší myšlenky dnešních vědců se plně shodují: všechno začalo na počátku, když prostor a čas, energie a hmota, gravitace a světlo praskly, rozkvetly nebo bouchly. Ve světle příběhu z knihy Genesis bychom řekli, že možnost tohoto vesmíru přetekla do skutečnosti, když Bůh, tvůrčí Duch, vyslovil původní radostnou výzvu: Ať se stane! A co se stalo jako odpověď? Světlo. Čas. Prostor. Hmota. Pohyb. Moře. Kámen. Ryby. Vrabec. Vy. Já. Užívat si nevýslovný dar a privilegium být tady, být naživu....

Genesis znamená "počátek". Promlouvá prostřednictvím hluboké, mnohovrstevnaté poezie a divokých, prastarých příběhů. Poezie a příběhy Genesis odhalují hluboké pravdy, které nám mohou pomoci být dnes plněji živými. Odvažují se hlásat, že vesmír je Božím sebevyjádřením, Božím řečovým aktem. To znamená, že vše a všude je vždy bytostně svaté, duchovní, hodnotné, smysluplné. Na veškeré hmotě záleží.

Prostřednictvím knihy Genesis se setkáváme s příběhem dobra a vzájemné propojenosti.

Genesis nám říká, že vesmír je dobrý - pravda tak důležitá, že se opakuje jako téma písně..... Každá řeka, kopec, údolí nebo les je dobrý. Kůže? Dobrá. Kosti? Dobrá. Páření, jídlo, dýchání, rození a stárnutí? Dobře, dobře, dobře. Všechno je dobré. Život je dobrý.

Nejlepší věcí v Genesis nejsou jen lidé, ale celé stvoření, které je považováno a užíváno společně, jako krásný, integrovaný celek, a my jako jeho součást. Poezie knihy Genesis popisuje "samé dobro", které přichází na konci dlouhého procesu stvoření ... když všechny části, včetně nás, fungují společně jako jeden celek. Tento harmonický celek je tak dobrý, že si Stvořitel bere den volna, aby se z něj takříkajíc radoval. Tento den odpočinkové radosti nám říká, že smyslem existence nejsou peníze, moc, sláva, bezpečí ani nic jiného než toto: podílet se na dobrotě, kráse a živosti stvoření....

Podle prvního příběhu o stvoření jste součástí stvoření. Jste stvořeni z obyčejné půdy... prachu, říká Genesis; hvězdného prachu, říkají nám astronomové... půdy, ze které se stávají melouny a obilí a jablka a burské oříšky, a ty se pak stávají jídlem, a toto jídlo se pak stává vámi.... Spolu se vším živým sdílíte dech života, účastníte se stejných cyklů zrození a smrti, rozmnožování, recyklace a obnovy. Spolu s nimi jste součástí příběhu stvoření - různými větvemi na stromu života. V tomto příběhu jste propojeni a spřízněni se vším všude. To je vlastně dobrá částečná definice Boha:

Brian McLaren reflects on the miraculous creation of the cosmos and everything in it:

The first and greatest surprise—a miracle, really—is this: that anything exists at all…. The first pages of the Bible and the best thinking of today’s scientists are in full agreement: it all began in the beginning, when space and time, energy and matter, gravity and light, burst or bloomed or banged into being. In light of the Genesis story, we would say that the possibility of this universe overflowed into actuality as God, the Creative Spirit, uttered the original joyful invitation: Let it be! And in response, what happened? Light. Time. Space. Matter. Motion. Sea. Stone. Fish. Sparrow. You. Me. Enjoying the unspeakable gift and privilege of being here, being alive….

Genesis means “beginnings.” It speaks through deep, multilayered poetry and wild, ancient stories. The poetry and stories of Genesis reveal deep truths that can help us be more fully alive today. They dare to proclaim that the universe is God’s self-expression, God’s speech act. That means that everything everywhere is always essentially holy, spiritual, valuable, meaningful. All matter matters.

Through the book of Genesis we encounter a story of goodness and interconnectedness.

Genesis tells us that the universe is good—a truth so important it gets repeated like the theme of a song…. Every river or hill or valley or forest is good. Skin? Good. Bone? Good. Mating and eating and breathing and giving birth and growing old? Good, good, good. All are good. Life is good.

The best thing in Genesis is not simply human beings, but the whole creation considered and enjoyed together, as a beautiful, integrated whole, and us a part. The poetry of Genesis describes the “very goodness” that comes at the end of a long process of creation … when all the parts, including us, are working together as one whole. That harmonious whole is so good that the Creator takes a day off, as it were, just to enjoy it. That day of restful enjoyment tells us that the purpose of existence isn’t money or power or fame or security or anything less than this: to participate in the goodness and beauty and aliveness of creation….

According to the first creation story, you are part of creation. You are made from common soil … dust, Genesis says; stardust, astronomers tell us … soil that becomes watermelons and grain and apples and peanuts, and then, they become food, and then that food becomes you…. Together with all living things, you share the breath of life, participating in the same cycles of birth and death, reproduction and recycling and renewal. You, with them, are part of the story of creation—different branches on the tree of life. In that story, you are connected and related to everything everywhere. In fact, that is a good partial definition of God: God is the one through whom we are related and connected to everything.