Člen fakulty CAC Brian McLaren představuje téma Denních meditací 2026: "Dobrá zpráva pro rozvrácený svět [https://cac.org/daily-meditations/2026-daily-meditations-theme-good-news-for-a-fractured-world/]."

Náš svět je hluboce rozbitý. Příznaky vidíme všude kolem sebe. Vidíme to v politice. Vidíme to v sociálních médiích. Vidíme to v našich rodinách a denominacích. Tyto zlomy nemohly přijít v horší dobu. Musíme se spojit jako nikdy předtím, abychom řešili naši ekologickou a klimatickou krizi, abychom se postavili autoritářským hnutím, která mají k dispozici moc miliardářů, moc sociálních médií a umělé inteligence, aby nás stále více rozdělovala. Musíme se spojit, abychom prozkoumali lepší způsoby, jak žít sami se sebou, mezi sebou navzájem a s touto posvátnou krásnou Zemí.

Ale právě když se potřebujeme spojit, vidíme, jak se štěpíme a stahujeme do svých protilehlých koutů izolace, do svých malých komor ozvěny, kde slyšíme jen to, co chceme slyšet, což je často opak toho, co slyšet potřebujeme. Tyto zlomy v nás vyvolávají pocit strachu a někdy i deprese, reaktivity a ochromení, a brzy cítíme, že jsme vtaženi do toho, že jsme součástí nemoci, místo abychom se podíleli na uzdravení.

Pro duchovně živé lidi, pro lidi hluboké a opravdové víry, nechceme podléhat zoufalství a cynismu, reaktivitě a roztříštěnosti. Chceme být uzdraveni a posíleni, abychom se mohli podílet na uzdravení a posílení ostatních lidí. [1]

Mnoho lidí se dnes cítí rozčarováno z rozdělení, které křesťanství pomohlo vytvořit. Přesto i uprostřed tohoto roztříštění věřící lidé nově pojímají, co to znamená následovat Ježíše se soucitem a odvahou.

Ve všech tradičních křesťanských denominacích se šíří volání po změně. Nápadití učenci, liturgisté, organizátoři, síťoví pracovníci a pastoři vytvářejí zdroje a prostor pro zrod nových krásných věcí....

Těchto vykupitelů křesťanství jsou stovky, tisíce a desetitisíce. Katoličtí i protestantští, letniční i mainstreamoví, pravoslavní i jiní... Znám je. Někteří z nich jsou hlavami společenství, biskupy, předsedy seminářů a profesory se známými jmény, s bestsellery a velkými platformami. Někteří jsou pastoři a zakladatelé církví, kteří vedou a formují společenství věřících všech tvarů, velikostí a denominací. Někteří jsou jeptišky, řeholníci, katoličtí pracovníci, kteří organizují činnost pro společné dobro. Někteří jsou podcasteři, vydavatelé, bloggeři, kteří vytvářejí kreativní obsah, jenž pomáhá v procesu transformace. Někteří jsou umělci, kteří spojují potřebnou pravdu s úchvatnou krásou. Většina z nich jsou tichí lidé, kteří žijí obyčejný život plný neobyčejné lásky a milosti. Když jsou napadáni, jdou dál s pokornou, laskavou důvěrou. Když jsou znechuceni, nacházejí novou vnitřní sílu. Když přemýšlejí o odchodu z křesťanství, což se pravděpodobně stává poměrně často, říkají: "Dnes ne. Já ne." Víte, že je to pravda, protože je velká pravděpodobnost, že jste jedním z nich....

Nikdy to nebude dokonalé. Samozřejmě. Je to lidský podnik a my lidé všechno komplikujeme. Ale alespoň by se toto vznikající křesťanství mohlo stát pokorným a učenlivým, zvídavým a sebekritickým, tvořivým a lidským, rozmanitým a harmonickým. [2]

CAC faculty member Brian McLaren introduces the 2026 Daily Meditations theme: “ Good News for a Fractured World [https://cac.org/daily-meditations/2026-daily-meditations-theme-good-news-for-a-fractured-world/].”

Our world is deeply fractured. We see the symptoms all around us. We see it in politics. We see it in social media. We see it in our families and denominations. Those fractures couldn’t come at a worse time. We need to come together as never before to address our environmental and climate crises, to resist authoritarian movements that have the power of billionaires, the power of social media and AI, at their disposal to divide us further and further. We need to come together to explore better ways of living with ourselves, with one another, and with this sacred beautiful earth.

But just when we need to come together, we see ourselves fracturing and retreating into our opposite corners of isolation, our little echo chambers, where we only hear what we want to hear, which often is the opposite of what we need to hear. These fractures make us feel afraid and sometimes depressed, reactive, and paralyzed, and soon we feel ourselves being sucked into being part of the disease instead of part of the healing.

For spiritually alive people, for people of deep and genuine faith, we don’t want to surrender to despair and cynicism, reactivity and fragmentation. We want to be healed and empowered, so we can participate in healing and empowering other people. [1]

Many people today feel disillusioned by the divisions that Christianity has helped create. Yet even amid this fracturing, faithful people are reimagining what it means to follow Jesus with compassion and courage.

Across every traditional Christian denomination, there are widespread calls for change. Imaginative scholars, liturgists, organizers, networkers, and pastors are creating resources and spaces for beautiful new things to be born….

These redeemers of Christianity are out there, by the hundreds, thousands, and tens of thousands. Catholic and Protestant, Pentecostal and Mainline, Eastern Orthodox and other … I know them. Some are heads of communions, bishops, seminary presidents, and professors, with well-known names, with best-selling books and big platforms. Some are pastors and church planters, leading and forming faith communities of all shapes, sizes, and denominations. Some are nuns, friars, Catholic workers, organizing for the common good. Some are podcasters, publishers, bloggers, producing creative content to help in the transition process. Some are artists, integrating needed truth with arresting beauty. Most are quiet people, living ordinary lives of extraordinary love and grace. When they’re attacked, they keep moving forward with humble, gracious confidence. When they’re discouraged, they find new inner strength. When they think about leaving Christianity, which probably happens quite often, they say, “Not today. Not me.” You know this is true, because there’s a good chance that you’re one of them….

It will never be perfect. Of course. It’s a human enterprise, and we humans complicate everything. But at least this emerging Christianity could become humble and teachable, curious and self-critical, creative and humane, diverse and harmonious. [2]