Můžeme žít ve stejné zemi, ve stejném městě nebo dokonce pod stejnou střechou, ale žijeme v různých realitách.

-Brian McLaren, Naučit se vidět

Člen fakulty CAC Brian McLaren je znepokojen cenou naší stále omezenější schopnosti vidět za hranice našich náboženských nebo politických hledisek.

V posledním desetiletí pociťuji stále větší znepokojení nad jedovatostí, nedůvěrou a destruktivním neporozuměním, které rozdělují lidi všude, kam se podívám ... v národech, náboženských společenstvích, podnicích, neziskových organizacích, v přátelstvích, dokonce i v rodinách.

Na sociálních sítích vytlačují nadávky, dezinformace a propaganda inteligentní, upřímnou a uctivou konverzaci. V hromadných sdělovacích prostředcích létají obvinění z "falešných zpráv" všemi směry a lidé si lámou hlavu, komu věřit. Ve světě náboženství přitahují povrchní, podlí nebo po zisku toužící kazatelé týden co týden obrovské davy lidí a důsledně apelují nikoli na lepší anděly lidské povahy, ale na naše nevyslovené obavy a nepřiznané předsudky.

Ve světě politiky stále vyhrávají volby neinformovaní, nečestní a manipulativní kandidáti, kteří lidem neříkají to, co potřebují slyšet, ale to, co slyšet chtějí. Kvůli naší polarizaci a paralýze zůstávají zásadní problémy nevyřešeny, což prohlubuje frustraci na všech stranách a činí (doslova) miliardy z nás zranitelnými vůči populistickým demagogům.

Společenská síť se zdá být napnutá tak, že by se mohla roztrhnout. To mě děsí. "Co se to tu děje?" Ptám se sám sebe....

Filozof George Lakoff zpochybňuje mylnou představu, která vznikla v době osvícenství, že je možné vidět problémy jasně, výhradně na základě rozumu:

Osvícenský rozum říká, že všichni uvažují stejně.... Osvícenský rozum říká, že stačí získat fakta a každý dojde ke správnému závěru, protože všichni mají stejný rozum. Ne, pokud mají různé pohledy na svět, dojdou k různým závěrům. Osvícenský rozum neuznává různé světonázory. Osvícenský rozum nepřipouští zarámování. Nepřipouští metaforické myšlení. Nepřipouští způsob, jakým lidé skutečně fungují. [1]

McLaren popisuje, jak dochází k předpojatosti, když se naše světonázory utvrdí:

Tady je jednoduchá pravda, kterou jsem začal vidět, když jsem pozoroval úpadek rozumnosti, sledoval nárůst nefunkčního a dokonce nebezpečného diskurzu a procházel akademickou literaturu:

Lidé nevidí, co nevidí.

Všichni, ano, dokonce i já - a co je ještě více šokující, dokonce i vy - máme celou řadu předpokladů a omezení, předsudků a preferencí, zálib, nelibostí a spouštěčů, obav a střetů zájmů, slepých skvrn a obsesí, které nám brání vidět to, co bychom mohli a chtěli vidět, kdybychom je neměli.

Těchto vnitřních překážek bránících vidění a pochopení si téměř vždy nejsme vědomi, což nám ještě více ztěžuje jejich řešení. Dalo by se říci, že jsme slepí k tomu, co nás zaslepuje. Název pro tyto nevědomé vnitřní překážky je předsudek.

Předsudky nás nutí bránit se a odmítat sdělení, která bychom měli přijmout, a přijímat sdělení, kterým bychom se měli bránit a odmítat je. Stručně řečeno ... nevidíme to, co nevidíme, protože nám v tom brání naše předsudky.

We may live in the same country, the same city, or even under the same roof, but we live in different realities.

—Brian McLaren, Learning How to See

CAC faculty member Brian McLaren is concerned about the cost of our increasingly limited ability to see beyond our religious or political points of view.

Over the last decade, I have felt increasingly alarmed about the vitriol, distrust, and destructive miscommunication that are tearing people apart everywhere I turn … in nations, in religious communities, in businesses, in non-profit organizations, in friendships, even in families.

On social media, name-calling, misinformation, and propaganda squeeze out intelligent, honest, respectful conversation. In the mass media, accusations of “fake news” fly in all directions, leaving people wondering who to trust. In the world of religion, shallow, mean-spirited, or profit-hungry preachers draw huge crowds week after week, and they consistently appeal, not to the better angels of human nature, but to our unspoken fears and unacknowledged prejudices.

In the world of politics, uninformed, dishonest, and manipulative candidates keep winning elections, telling people not what they need to hear, but what they want to hear. Because of our polarization and paralysis, major problems are going unresolved, which intensifies frustration on all sides, and leaves (literally) billions of us vulnerable to populist demagogues.

The social fabric seems to be stretching so tight that it might rip apart. That scares me. “What’s going on here?” I keep asking myself….

Philosopher George Lakoff challenges the mistaken idea that arose during the Enlightenment that it is possible to see issues clearly, based entirely on reason:

Enlightenment reason says everybody reasons the same way…. Enlightenment reason says that all you need to do is get the facts, and everybody will reason to the right conclusion, since everybody has the same reason. No. If they have different worldviews, they’ll reason to different conclusions. Enlightenment reason does not recognize different worldviews. Enlightenment reason doesn’t admit framing. It doesn’t admit metaphorical thought. It doesn’t admit the way people really work. [1]

McLaren describes how bias results when our worldviews become solidified:

Here’s the simple truth I began to see as I observed the decline in reasonableness, monitored the rise in dysfunctional and even dangerous discourse, and reviewed the academic literature:

People can’t see what they can’t see.

We all, yes, even me—and more shockingly, even you, have a whole set of assumptions and limitations, prejudices and preferences, likes, dislikes and triggers, fears and conflicts of interest, blind spots and obsessions that keep us from seeing what we could and would see if we didn’t have them.

We are almost always unconscious of these internal obstacles to seeing and understanding, which makes it even harder for us to address them. We are, you might say, blind to what blinds us. The name for these unconscious internal obstacles is bias.

Bias makes us resist and reject messages we should accept and accept messages we should resist and reject. In short … we can’t see what we can’t see because our biases get in the way.