Neděle
Bez ohledu na náboženství nebo denominaci, ve které jsme vychováváni, naše spiritualita stále prochází nejprve filtrem naší vlastní životní zkušenosti.
-Richard Rohr

Pondělí 
Jedině tehdy, když se spojí vnitřní a vnější autorita, máme skutečnou duchovní moudrost. Informace od vnější autority nemusí nutně vést k proměně a my dnes potřebujeme skutečně proměněné lidi, ne jen lidi s odpověďmi. 
-Richard Rohr  

úterý 
Podle toho, že se zotročení Afričané viděli v biblických příbězích, zabývali se Biblí jako živým textem. Byli ve vztahu s Biblí, promlouvali k jejím příběhům a jejímu Bohu. 
- Alexia Salvatierra a Brandon Wrencher  

Středa 
Nakonec to, s čím bych měl odejít ze čtení křesťanských Písem, je pocit úžasu nad Boží láskou. Pokud mi nepřipadají ohromující, musím se do nich pustit znovu. 
-Carmen Acevedo Butcher 

čtvrtek 
Myslím, že to, co všichni skutečně hledáme, je živá a zdravá tradice, něco, co není jen o slovech nebo argumentech, ale co je o životě v celé jeho plnosti a o hluboké, hluboké lásce - lásce k této zemi, lásce k sobě navzájem a lásce k Bohu, kterého zakoušíme v sobě i kolem sebe. 
-Brian McLaren 

Pátek 
Důvěřuji a doufám, že mé psaní a vyučování obsahuje víc než jen můj vlastní kousek zkušenosti a pravdy, a to právě proto, že jsem našel vážné potvrzení v hebrejském i křesťanském Písmu, spolu se svědectvími mnoha dalších svědků na této cestě. 
-Richard Rohr  

Dvacetidenní praxe 
Prožívání sebe sama, prožívání svatého 

Při respektování duchovní tradice, která netvrdí, že víme, kdo je Bůh, nás duchovní učitelka Mirabai Starrová povzbuzuje, abychom plněji poznávali a ctili své životy a zkušenosti: 

V mnoha mystických tradicích napříč spektrem světových náboženství najdeme paradoxní učení, které říká, že nejspolehlivějším prostředkem k poznání Boha je jeho nepoznání. Křesťanská mystika používá latinský termín via negativa. Nabádá nás, abychom aktivně odmítali jakákoli slova nebo pojmy, které by definovaly obrovské tajemství božství, a spočívali v tom, co o Bohu nemůžeme říci, spíše než v tom, co si myslíme, že můžeme říci....  

Vyzývám vás, abyste tuto strohou techniku postavili na hlavu. Nevědění má sice na cestě probuzení své místo, ale může se jednat o odhmotněnou praxi, která vede spíše k odhlašování se z reality (někdy nazývané transcendence) než k plnému zabydlení svatosti vašeho života.  

Zkuste to: Udělejte to tak, že se posadíte do pohodlné polohy s narovnanými zády, necháte zavřít oči, několikrát se zhluboka a pomalu nadechnete a položíte si otázku: "Kdo jsem?". Namísto negativní odpovědi řekněte ano na vše, co se objeví. Jsem matka a dcera, sestra a milenka: ano. Jsem truhlářka, zahradnice, aktivistka: ano. Jsem citlivý člověk, královna dramatu, zmučená umělkyně: ano. Jsem někdo, za kým mohou ostatní přijít, když mají zlomené srdce, protože naslouchám s láskou: ano. Jsem součástí obrovského vesmíru, nejsem o nic důležitější ani méně důležitá než osika: ano. A teď buďte kreativní: Jsem sluneční světlo na vodě, vánek, který mi zvedá vlasy, půlnoční ticho, symfonie: ano.  

Jsi tím vším a ještě víc než tím vším. Máš možnost být rozsáhlý i konkrétní, beztvarý i nádherně stvořený. Tím, že přijmete všechny ošuntělé i velkolepé detaily svého lidského stavu a dovolíte, aby zdánlivě protichůdné věci byly stejně pravdivé, vyženete podmíněný hlas, který některé věci označuje za svaté a jiné za profánní. Nastavte si záměr přijímat vše, čím jste, a sledujte, jak se váš život otevírá jako pěst, jako květina, jako brána.  

Sunday 
No matter the religion or denomination in which we are raised, our spirituality still comes through the first filter of our own life experience. 
—Richard Rohr  

Monday 
Only when inner and outer authority come together do we have true spiritual wisdom. Information from outer authority does not necessarily lead to transformation, and we need genuinely transformed people today, not just people with answers. 
—Richard Rohr  

Tuesday 
By seeing themselves in biblical stories enslaved Africans engaged the Bible as a living text. They were in relationship with the Bible, talking back to its stories and its God. 
— Alexia Salvatierra and Brandon Wrencher  

Wednesday 
In the end, what I’m supposed to walk away with from reading the Christian Scriptures is a sense of astonishment about God’s love. If they’re not coming across as astonishing, then I need to take another run at it. 
—Carmen Acevedo Butcher 

Thursday 
I think what we are all really seeking is a living and healthy tradition, something that isn’t just about words or arguments, but that is about life in all its fullness and about deep, deep love—a love for this earth, a love for each other, and a love for God who we experience both within us and all around us. 
—Brian McLaren 

Friday 
I trust and hope that my writing and teaching contain more than my own little bit of experience and truth, precisely because I have found some serious validation in both the Hebrew and the Christian Scriptures, along with the testimonies of many other witnesses along the way. 
—Richard Rohr  

Week Twenty-One Practice 
Experiencing Ourselves, Experiencing the Holy 

Honoring the spiritual tradition of not claiming to know who God is, spiritual teacher Mirabai Starr encourages us to know and honor our lives and experiences more fully: 

In many mystical traditions, across the spectrum of the world’s religions, we find a paradoxical teaching that says the most reliable means for knowing God is by unknowing. Christian mysticism uses the Latin term, via negativa. We are encouraged to actively dismiss any words or concepts to define the vast mystery of the divine, resting in what we cannot say about God, rather than what we think we can say….  

I invite you to turn this stark technique on its head. While unknowing has its place on the path of awakening, it can be a disembodied practice that leads to checking out of reality (sometimes called transcendence) rather than fully inhabiting the holiness of your life.  

Try this: Sit in a comfortable position with your back straight, allow your eyes to close, take a couple of deep, slow breaths, and ask yourself the question “Who am I?” Rather than responding in the negative, say yes to whatever arises. I am a mother and a daughter, a sister and a lover: yes. I am a cabinet-maker, a gardener, an activist: yes. I am a sensitive person, a drama queen, a tortured artist: yes. I am someone others can come to when their hearts are broken because I listen with love: yes. I am a part of the vast universe, no more or less important than an aspen tree: yes. Now, get creative: I am sunlight on water, a breeze that lifts my hair, the stillness of midnight, a symphony: yes.  

You are all of these and beyond them all. You get to be both vast and particular, formless and gloriously made. By accepting all the scruffy and magnificent details of your human condition, and allowing seemingly contradictory things to be equally true, you banish the conditioned voice that designates some things as holy and others as profane. Set your intention to welcome everything you are and watch your life open like a fist, like a flower, like a gate.