Mladý muž, který neumí plakat, je barbar. Starý muž, který se neumí smát, je hlupák.
Být Mužem,
který miluje... a má v úctě Stvoření, Boží tvorstvo a jeho krásu. Je současně vnímavý k bolesti druhých i celého Stvoření. A to navzdory tomu, že je to někdy velmi těžké.
který bojuje... s vědomím, že meč, který jako bojovník nosí u boku, slouží především k oddělení dobrého od zlého a že hlavní bitvu musí vyhrát především sám nad sebou. Nebojuje pro svou osobní slávu a boj vede tak, aby ve světě dobro přemáhalo zlo. Je si vědom toho, že tuto bitvu může i nevyhrát, ale to není důvodem k opuštění bojiště. Je připraven na to, že život na této straně řeky jednou skončí. A to vše přesto, že to často stojí krev, pot a slzy.
který je moudrý... a ví, že ne vše drží ve svých rukou. Učí se oddělovat dobro od zla a pravdu od lži a žije podle poznané pravdy. Umí naslouchat a rozumět nevyslovenému, ví kdy mlčet a kdy promluvit. A to vše přesto, že to někdy znamená zůstat nepochopen.
který bere na sebe odpovědnost krále... vědom si neustále potřeby Lásky, Statečnosti a Moudrosti pro zachování Života. Odpovídá za svá slova i skutky. Jako moudrý Vladař usiluje o harmonii a zná své hranice. Žije s vědomím, že vše je darem Boží lásky a zasluhuje péči a ochranu. Proto pohlíží na Svět jako na Chrám svěřený mu do laskavé a něžné péče. Je vnímavý k protikladům, které svou královskou mocí dokáže sjednotit. A to vše přesto, že pokušení ovládnout Svět i druhé je obrovské.
...není to vůbec snadná cesta.
Přesto je nutno jít touto neprošlapanou cestou. Protože, i když ji někdo přede mnou objevil a prošel, sám stojím každý den na jejím začátku, neboť zkušenost této cesty není snadné ani předávat ani přijímat a musím ji projít vlastníma nohama. Sám na ní mohu zbloudit, upadnout do extrému, rezignovat... podlehnou pokušení. Společenství chlapů je místem společného hledání, sdílení se v radosti i bolesti, místem vzájemné podpory, kde odpovědí na vyslovenou bolest je "Slyším Tě". Je to společenství těch, kteří již na cestu vyšli. Nadějí, že dojdou, je pro ně Kristus, který jde s nimi...
Anonym
Vážení návštěvníci,
vítáme vás na stránkách věnovaných tématu mužské spirituality. Jste-li pravidelnými návštěvníky, nepochybně jste zaznamenali změnu. Půvobní web chlapi.cz již nebylo v silách tvorce možno udržovat v chodu ani plnit dalším obsahem. Postupem času přestal plnit svou funkci. Protože se však přecijen jednalo o stránku navštěvovanou a věříme, že i potřebnou, přistoupili jsme k vytvoření zcela nvého webu na jiném principu.
Vstupujete tedy na stránky, které se nacházejí řekněme "v záběhu". Je možné, že při jejich procházení narazíte na něco nedokončeného či snad nefungujícíhi tak, jak si představujete. Mohou se také na některých místech objevit oznámení typu: "Kéž by se našel někdo, kdo provede přepis!" nebo "Napsání recenze na tuto knihu čeká na Tebe!" Na jednu stranu to někomu může připadat podivné (a zcela tomuto názoru rozumíme). Na druhou stranu tvorba těchto stránek je časově poměrně náročnou činností a nejsou tvořeny jako blog jednoho tvůrce. Naopak, něco, čemu se říká "komunitní web" vystihuje podstatu našeho snažení mnohem lépe.
Proto si vás, návštěvníky tohoto webu, dovolujeme povzbudit ke spolupráci. V případě ochoty přispět se svou troškou do mlýna nás, prosím, kontaktujte prostřednictvím záložky "KONTAKT".
Za tvůrce webu
Martin Štula
Evropané! Evropané! Chtěl bych vám vydat svědectví ve chvíli, kdy ostatní svět přestal ve vás věřit. Je pravda, Evropané, že ten, kdo není zasvěcen do vašich dějin a do vašich osudů, nemůže vidět bez hnusu, jak požíráte jedni druhé. Ale já, já se vás pokouším pochopit. Nemyslím, že upadnu do prostoduchého gobinismu, řeknu-li, že vás koneckonců dělí jenom malá řádka století od těch, kteří byli vašimi otci a které nazývali císařští úředníci barbary - což znamenalo mnohem méně divochy nežli buřiče, nepřátele zákona. Slovo barbar znělo římským uším asi tak, jak zní dnes uším mnoha lidí slovo revolucionář.
S Richardovou prací jsem se poprvé seznámil v roce 2001, kdy mě kamarádi vyzvali, abych tlumočil jeho první přednášku v ČR. Přistoupil jsem k tomu (jako tradiční katolík) s obvyklou porcí nedůvěry a vyhradil jsem si asi měsíc na prostudování. Jeho přednášky mě dost oslovily, tak jsem to tlumočení vzal - a nebylo to naposled. S Richardem jsem od té doby byl často v kontaktu a myslím, že v tomto smyslu mám k němu poměrně blízko. (Viz. společné foto."rameno k rameni")
