vítáme vás na stránkách věnovaných tématu mužské spirituality. Jste-li pravidelnými návštěvníky, nepochybně jste zaznamenali změnu. Půvobní web chlapi.cz již nebylo v silách tvůrce udržovat v chodu, ani plnit dalším obsahem. Postupem času přestal plnit svou funkci. Protože se však přeci jen jednalo o stránku navštěvovanou a věříme, že i potřebnou, přistoupili jsme k vytvoření zcela nvého webu na jiném principu.
Vstupujete tedy na stránky, které se nacházejí řekněme "v záběhu". Je možné, že při jejich procházení narazíte na něco nedokončeného či snad nefungujícího tak, jak si představujete. Mohou se také na některých místech objevit oznámení typu: "Kéž by se našel někdo, kdo provede přepis!" nebo "Napsání recenze na tuto knihu čeká na Tebe!" Na jednu stranu to někomu může připadat podivné (a zcela tomuto názoru rozumíme). Na druhou stranu tvorba těchto stránek je časově poměrně náročnou činností a nejsou tvořeny jako blog jednoho tvůrce. Naopak, něco, čemu se říká "komunitní web" vystihuje podstatu našeho snažení mnohem lépe.
Proto si vás, návštěvníky tohoto webu dovolujeme povzbudit ke spolupráci. V případě ochoty přispět se svou troškou do mlýna nás, prosím, kontaktujte prostřednictvím záložky "KONTAKT".
Dovolujeme si pozvat tatínky s náctiletými na víkendovou akci pod titulem "Žádné husto!" aneb "Take nothing for granted" (Nic není zaručeno).
Také jste po mnoha opakováních akciček "S tebou mě baví svět" časem zjistili, že vaše děti opustily věkovou kategorii 7-12 a překulily se výše? Chcete s nimi zažít alespoň tři dny plné překvapení, putování a her? Nejste vy ani vaše ratolesti z cukru a chcete se možná dozvědět něco o sobě a svých dětech? Pak by toto mohla být pozvánka právě pro Vás.
Na z velmi mnoha míst slyšená přání, YMCA Setkání rozšiřuje programovou nabídku o víkedovou akci
Otec a dcera
Dvojicím otec - dcera (věk 16 - 19) nabízíme možnost strávit společně dva dny a prožit snad i něco, nač v běhu normálních dní a známého prostředí není dostatečný prostor fyzický ani časový. Místo a čas pro to být spolu, moci si říci, co možná už dlouho chcete, možná objevit něco, o čem nevíte a třeba byste měli, a nebo spolu třeba naprosto jednoduše a v klidu jen být.
Převzato z prvního poválečného čísla časopisu "Vyšehrad", ročník I, 1945, str. 6-9.
Z "Listů Angličanům", vydaných roku 1941,
přeložil Jan Čep
Evropané! Evropané! Chtěl bych vám vydat svědectví ve chvíli, kdy ostatní svět přestal ve vás věřit. Je pravda, Evropané, že ten, kdo není zasvěcen do vašich dějin a do vašich osudů, nemůže vidět bez hnusu, jak požíráte jedni druhé. Ale já, já se vás pokouším pochopit. Nemyslím, že upadnu do prostoduchého gobinismu, řeknu-li, že vás koneckonců dělí jenom malá řádka století od těch, kteří byli vašimi otci a které nazývali císařští úředníci barbary - což znamenalo mnohem méně divochy nežli buřiče, nepřátele zákona. Slovo barbar znělo římským uším asi tak, jak zní dnes uším mnoha lidí slovo revolucionář.
Jsem přesvědčen, že velká část problému, kterou má dnešní Západ s náboženstvím, pochází z toho, že jsme nebyli vychováni k myšlení paradoxním způsobem.
Jsem přesvědčen, že Ježíš neustále učil pomocí paradoxů, ale nám nebyly dány oči, abychom to viděli. Nedokážeme vidět to, co jsme nebyli učeni hledat.
S Richardovou prací jsem se poprvé seznámil v roce 2001, kdy mě kamarádi vyzvali, abych tlumočil jeho první přednášku v ČR. Přistoupil jsem k tomu (jako tradiční katolík) s obvyklou porcí nedůvěry a vyhradil jsem si asi měsíc na prostudování. Jeho přednášky mě dost oslovily, tak jsem to tlumočení vzal - a nebylo to naposled. S Richardem jsem od té doby byl často v kontaktu a myslím, že v tomto smyslu mám k němu poměrně blízko. (Viz. společné foto."rameno k rameni")
Protože se šíří mnohé zmatené názory na Richardovu činnost, pokouším se sepsat tento souhrn. Není Richardem autorizován, ani si nečiní nárok na dokonalost. Ale doufám, že pomůže.
Evropané! Evropané! Chtěl bych vám vydat svědectví ve chvíli, kdy ostatní svět přestal ve vás věřit. Je pravda, Evropané, že ten, kdo není zasvěcen do vašich dějin a do vašich osudů, nemůže vidět bez hnusu, jak požíráte jedni druhé. Ale já, já se vás pokouším pochopit. Nemyslím, že upadnu do prostoduchého gobinismu, řeknu-li, že vás koneckonců dělí jenom malá řádka století od těch, kteří byli vašimi otci a které nazývali císařští úředníci barbary - což znamenalo mnohem méně divochy nežli buřiče, nepřátele zákona. Slovo barbar znělo římským uším asi tak, jak zní dnes uším mnoha lidí slovo revolucionář.
S Richardovou prací jsem se poprvé seznámil v roce 2001, kdy mě kamarádi vyzvali, abych tlumočil jeho první přednášku v ČR. Přistoupil jsem k tomu (jako tradiční katolík) s obvyklou porcí nedůvěry a vyhradil jsem si asi měsíc na prostudování. Jeho přednášky mě dost oslovily, tak jsem to tlumočení vzal - a nebylo to naposled. S Richardem jsem od té doby byl často v kontaktu a myslím, že v tomto smyslu mám k němu poměrně blízko. (Viz. společné foto."rameno k rameni")
