Starý muž, který se neumí smát, je trouba.
Richard Rohr
Kdo jsme?
Tento web reprezentuje hnutí Chlapi, neformální společenství mužů, kteří hledají takové způsoby duchovního prožívání, se kterými se dokážou jako muži ztotožnit a celou bytostí je žít.
Můžeš se tady setkat s muži, kteří usilují o to být lepšími a více autentickými.
Vytváříme jak reálný tak virtuální prostor pro setkávání.
Začalo to někdy před rokem 2000 hledáním mužské energie, spirituality i chlapské party a setkáváním v malých skupinách. Pokračovalo to inspirací dílem Richarda Rohra a jeho Rituálem pro přechod do zralé dospělosti a pokračuje to dodnes stovkami setkání v malých skupinách, víkendovými akcemi pro muže i pro otce a děti, rituály i celostátními setkáními pro stovky účastníků a mezinárodní spoluprací s hnutím mužů po celém světě.
Pro řadu z nás je podstatné přátelství s Bohem, pro všechny jsou oporou kamarádi, které tu nalezli.
Vítáme tě mezi námi a těšíme se na společné putování.
Pavel Hrdina a Martin Šmídek
Myšlenka Richarda Rohra na neděli 4. týdne adventního -
| Milovat Milovníka
Posaďte se k potoku, na jeho břeh. Nedovolte, aby vaše ego opravovalo, řídilo, klasifikovalo nebo zajišťovalo cokoliv z vašeho prožitku. Ego se chce zajistit, aby věci byly patřičně významné, aby nás události dělaly důležitými. Naše činnosti se stávají malými výlety za sebeospravedlněním a my si stojíme na svých jistotách. Říkáme: „To a to jsem v životě udělal.“ „Byla jsem věrná manželovi.“ „Vychoval jsem děti, posílal jsem je do katolické školy, platil jsem účty.“ Avšak plníme-li takové povinnosti a dostojíme své zodpovědnosti, sloužíme tím často jen sobě samým. Mnohdy náboženství používá Boha k vylepšení našeho obrazu nás samotných. Pravé náboženství není spojeno s tím, za co se považuji, ale s Bohem. V křesťanském životě jde jen málo o to, abychom dělali něco správně. Jde naopak zcela o to, abychom se zamilovali do Milovníka, který sám dělá všechno správně. To, co miluji, je onen Milovník – nikoli mé vlastní úspěchy. | Loving the Lover
Sit by the stream, on the edge. Don’t let the ego try to fix, control, categorize or ensure any of your experience. The ego wants to ensure that things are significant, that events make us important. Our activities become little righteousness trips, and we stand on our certitude. “I’ve done ‘this much’ in my life,” we say. “I was faithful to my husband. I raised my children; I sent them to a Catholic school. I paid my bills.” But these are often self-serving kinds of duty and responsibility. Much religion is using God to bolster our own self-image. True religion is not attached to self-image, but to God. Christian life has little to do with me doing anything right. It has everything to do with falling in love with a Lover who does everything right. What I love is that Lover and not my own accomplishments. from Preparing for Christmas With Richard Rohr
|
Pokud chceš tyto denní meditace Richarda Rohra z knihy "Radikální milost" dostávat do své mailové schránky, napiš na iv.hudec(et)gmail.com
Překlad meditace CAC z pátku 19. 12. 2025 na téma: Úcta a bázeň Oprávněný a radikální údiv Richard Rohr trvá na tom, že se nám daří, když pochopíme své oprávněné místo ve vesmírném řádu: Naše obyčejné životy získávají neobyčejný význam, když přijmeme, že naše životy se týkají něčeho mnohem většího. Naše bolest je účastí na Božím vykupitelském utrpení a naše tvořivost je Boží vášní pro svět. Nepotřebuji být celou hrou nebo dokonce rozumět celému …
Role mužů v dnešní době
„Cíl, který je pro mladého člověka zcela normální,
se pro starého stává neurotickou překážkou“ (C.G.Jung)
Stojíme na prahu změn, jak ve společnosti, tak ve světě, stejně tak i v církvi.
Tato skutečnost na nás klade mimořádné nároky. Uvědomuje si tuto naši úlohu ve světě, ve kterém žijeme. Chceme dostát odpovědnosti, která nám byla svěřena. Nejsme na to sami. Učíme se stát bok po boku jeden druhému. Pohybujeme se po horizontále konkrétního života a zároveň jsme pevně ukotveni vzhůru. Jednak jsme si vědomi vlastní zranitelnosti a stínu, ale také zároveň s tím jsme si vědomi, že jsme součástí velkého příběhu stvoření. To nás zbavuje přílišného lpění na výkonu, úspěchu a stoupání. Zjišťujeme, že všechno má v našem životě místo, naše vítězství i nezdary, rány i uzdravení, radost i bolest, život i smrt. Všechno se nám postupně stává dobrými životními učiteli, a stávali se z nás moudří mužové.
O to nám tady jde. Tímto chceme obohacovat svět, ve kterém se odehrává náš život.
P. Petr Glogar
