Starý muž, který se neumí smát, je trouba.
Richard Rohr
Kdo jsme?
Tento web reprezentuje hnutí Chlapi, neformální společenství mužů, kteří hledají takové způsoby duchovního prožívání, se kterými se dokážou jako muži ztotožnit a celou bytostí je žít.
Můžeš se tady setkat s muži, kteří usilují o to být lepšími a více autentickými.
Vytváříme jak reálný tak virtuální prostor pro setkávání.
Začalo to někdy před rokem 2000 hledáním mužské energie, spirituality i chlapské party a setkáváním v malých skupinách. Pokračovalo to inspirací dílem Richarda Rohra a jeho Rituálem pro přechod do zralé dospělosti a pokračuje to dodnes stovkami setkání v malých skupinách, víkendovými akcemi pro muže i pro otce a děti, rituály i celostátními setkáními pro stovky účastníků a mezinárodní spoluprací s hnutím mužů po celém světě.
Pro řadu z nás je podstatné přátelství s Bohem, pro všechny jsou oporou kamarádi, které tu nalezli.
Vítáme tě mezi námi a těšíme se na společné putování.
Pavel Hrdina a Martin Šmídek
Myšlenka Richarda Rohra na čtvrtek sedmnáctého týdne v mezidobí -
| Malomocní a vlci
Je to báječná novina, sestry a bratři, že k Bohu nepřicházíme skrze svou dokonalost, ale právě skrze svou nedokonalost. Všem nám tu je dána jedinečná šance! Namísto občasné cesty represe a sebezapírání, je nám umožněno kráčet cestou k pravdě, ke stále hlubšímu „soucítění“ s tím, co se děje uvnitř nás. Hluboko v každém z nás žije malomocný a vlk. To jsou dva obrazy vystihující, jak se svět ve svých představách dívá na svatého Františka. Máme je před sebou, ale nikdy jsme si je nezvnitřnili. Vždycky jsme si představovali jakési setkání typu: František potkává na cestě malomocného, František krotí vlka v Gubbiu. Tyto příběhy se historicky vzato staly, ale předně působí v duši. Malomocné a vlky je nejprve třeba nalézt uvnitř. Jestliže nejsme schopni políbit mnoho malomocných a nejsme schopni zkrotit mnoho vlků, pak je to pravděpodobně proto, že jsme se nespřátelili se svým vnitřním malomocným a se svým vlkem v nás. Pojmenuj svého ubohého malomocného v sobě samém, pojmenuj ho dnes. Pečuj o něj a ošetři mu rány. Pojmenuj i svého vnitřního vlka. Zkroť ho svým laskavým odpuštěním. | Lepers and Wolves
It’s wonderful news, brothers and sisters, that we come to God not by our perfection but by our imperfection. Because that gives all of us the only chance we’ll ever have. And it allows us to walk, instead of a sometimes-journey of repression or denial, a journey into truth, into ever-deeper sympathy with what’s going on inside of us. Deep within each of us live a leper and a wolf. Those aze the two images that have caught the imagination of the world about Francis. We’ve pictured them but never internalized them. We always pictured meetings out there: Francis meeting the leper on the road, Francis taming the wolf in Gubbio. The stories did happen historically, but first they operate in the soul. It is on the inside that lepers and wolves are first to be found. If we haven’t been able to kiss many lepers, if we haven’t been able to tame many wolves, it’s probably because we haven’t made friends with our leper and wolf within. Name your poor leper within, today. Nurse and tend her wounds. Name your inner wolf. Tame him by gentle forgiveness. from Embracing Christ As Francis Did: In the Church of the Poor
|
Pokud chceš tyto denní meditace Richarda Rohra z knihy "Radikální milost" dostávat do své mailové schránky, napiš na iv.hudec(et)gmail.com
Překlad meditace CAC ze čtvrtka 30. 7. 2026 na téma: Čtení Bible optikou lásky Čtení ve jménu spravedlnosti, milosrdenství a lásky Domorodý teolog reverend Dr. Randy Woodley se zamýšlí nad Ježíšovou kritikou některých náboženských vůdců své doby a nad tím, jak tito vůdci vykládali Písmo: Každý z nás může mít různé představy o tom, co od nás Stvořitel očekává. Ale když tvrdíme, že známe jediné pravé Boží záměry pro celé lidstvo na základě nějaké svaté …
Role mužů v dnešní době
„Cíl, který je pro mladého člověka zcela normální,
se pro starého stává neurotickou překážkou“ (C.G.Jung)
Stojíme na prahu změn, jak ve společnosti, tak ve světě, stejně tak i v církvi.
Tato skutečnost na nás klade mimořádné nároky. Uvědomuje si tuto naši úlohu ve světě, ve kterém žijeme. Chceme dostát odpovědnosti, která nám byla svěřena. Nejsme na to sami. Učíme se stát bok po boku jeden druhému. Pohybujeme se po horizontále konkrétního života a zároveň jsme pevně ukotveni vzhůru. Jednak jsme si vědomi vlastní zranitelnosti a stínu, ale také zároveň s tím jsme si vědomi, že jsme součástí velkého příběhu stvoření. To nás zbavuje přílišného lpění na výkonu, úspěchu a stoupání. Zjišťujeme, že všechno má v našem životě místo, naše vítězství i nezdary, rány i uzdravení, radost i bolest, život i smrt. Všechno se nám postupně stává dobrými životními učiteli, a stávali se z nás moudří mužové.
O to nám tady jde. Tímto chceme obohacovat svět, ve kterém se odehrává náš život.
P. Petr Glogar
