Můžeš se tady setkat s muži, kteří usilují o to být lepšími a více autentickými.
Vytváříme jak reálný tak virtuální prostor pro setkávání.
Začalo to někdy před rokem 2000 hledáním mužské energie, spirituality i chlapské party a setkáváním v malých skupinách. Pokračovalo to inspirací dílem Richarda Rohra a jeho Rituálem pro přechod do zralé dospělosti a pokračuje to dodnes stovkami setkání v malých skupinách, víkendovými akcemi pro muže i pro otce a děti, rituály i celostátními setkáními pro stovky účastníků a mezinárodní spoluprací s hnutím mužů po celém světě.
Pro řadu z nás je podstatné přátelství s Bohem, pro všechny jsou oporou kamarádi, které tu nalezli.
Vítáme tě mezi námi a těšíme se na společné putování.

Pavel Hrdina a Martin Šmídek
| Cesta ke štěstí
(Zaznamenáno na Hoře blahoslavenství.) Blahoslavenství znamená štěstí. Mohli bychom ale blahoslavenství též nazvat cestou ke štěstí. Nejsou to však předpisy na štěstí v příštím světě, spíše je to smělý popis štěstí v tomto světě. Proto si všimněte, že první a poslední blahoslavenství jsou vyřčena v přítomném čase. Ježíš říká, že pro ty, kdo jsou chudí v duchu, je království nebeské nyní (viz Mt 5,3). Pro ty, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, je království nebeské nyní (5,10). Lidé museli tehdy sedět právě tady, na tomhle pahrbku. Seděli s otevřenou pusou a říkali si: „To není to, čemu nás dosud učili.“ Učili nás, abychom byli mazaní, abychom byli silní a sebejistí. On ale říká: Ano, pravím vám, abyste byli sebejistí, ale sebejistí ze svého nitra, a to pro své vědomí toho, kým jste v Bohu. Ježíš věděl, že štěstí je záležitostí nitra, máme-li to tak říct. A pak ukazuje na tyto stromy a tyto ptáky, které nad sebou slyšíte švitořit, a říká: Buďte jako oni. Nestarají se, a proto ani vy „se nestarejte. Zítřek má dost starostí“ (Mt 6,34). Hodně to připomíná pokyn, jak dosáhnout štěstí, jak jej najdeme v hnutí za uzdravení ze závislostí: „Brát věci den za dnem …“ | A Way to Happiness
(Recorded at the Mount of the Beatitudes) Beatitude means happiness. The Beatitudes could also be called the ways to happiness. But they are not prescriptions for happiness in the next world, as much as a daring description of happiness in this world. So notice that the first and last Beatitudes are in the present tense. He says for those who are poor in spirit, the Kingdom of Heaven is now (Matthew 5:3). For those of you who are persecuted in the cause of justice, the Kingdom of Heaven is now (5:10). The people must have been sitting here on this very hillside with their mouths open, They say, well, that’s not what they teach us. They teach us to be cunning and to be strong and to be self-assured. He says, oh yes, I’m telling you to be self-assured, but self-assured from within because of your awareness of who-you-are-in-God. Jesus knew that happiness is an inside job, to borrow a phrase. And then he points up to these trees and these birds that you hear chirping above you and he says, be like them. They’re not worried, so “Stop all your worrying. Tomorrow will take care of itself’ (Matthew 6:34). It sounds a lot like the advice for happiness from the recovery movement: “One day at a time.” from On Pilgrimage With Father Richard Rohr
|
Pokud chceš tyto denní meditace Richarda Rohra z knihy "Radikální milost" dostávat do své mailové schránky, napiš na iv.hudec(et)gmail.com
„Cíl, který je pro mladého člověka zcela normální,
se pro starého stává neurotickou překážkou“ (C.G.Jung)
Stojíme na prahu změn, jak ve společnosti, tak ve světě, stejně tak i v církvi.
Tato skutečnost na nás klade mimořádné nároky. Uvědomuje si tuto naši úlohu ve světě, ve kterém žijeme. Chceme dostát odpovědnosti, která nám byla svěřena. Nejsme na to sami. Učíme se stát bok po boku jeden druhému. Pohybujeme se po horizontále konkrétního života a zároveň jsme pevně ukotveni vzhůru. Jednak jsme si vědomi vlastní zranitelnosti a stínu, ale také zároveň s tím jsme si vědomi, že jsme součástí velkého příběhu stvoření. To nás zbavuje přílišného lpění na výkonu, úspěchu a stoupání. Zjišťujeme, že všechno má v našem životě místo, naše vítězství i nezdary, rány i uzdravení, radost i bolest, život i smrt. Všechno se nám postupně stává dobrými životními učiteli, a stávali se z nás moudří mužové.
O to nám tady jde. Tímto chceme obohacovat svět, ve kterém se odehrává náš život.
P. Petr Glogar