Starý muž, který se neumí smát, je trouba.
Richard Rohr
Kdo jsme?
Tento web reprezentuje hnutí Chlapi, neformální společenství mužů, kteří hledají takové způsoby duchovního prožívání, se kterými se dokážou jako muži ztotožnit a celou bytostí je žít.
Můžeš se tady setkat s muži, kteří usilují o to být lepšími a více autentickými.
Vytváříme jak reálný tak virtuální prostor pro setkávání.
Začalo to někdy před rokem 2000 hledáním mužské energie, spirituality i chlapské party a setkáváním v malých skupinách. Pokračovalo to inspirací dílem Richarda Rohra a jeho Rituálem pro přechod do zralé dospělosti a pokračuje to dodnes stovkami setkání v malých skupinách, víkendovými akcemi pro muže i pro otce a děti, rituály i celostátními setkáními pro stovky účastníků a mezinárodní spoluprací s hnutím mužů po celém světě.
Pro řadu z nás je podstatné přátelství s Bohem, pro všechny jsou oporou kamarádi, které tu nalezli.
Vítáme tě mezi námi a těšíme se na společné putování.
Pavel Hrdina a Martin Šmídek
Myšlenka Richarda Rohra na sobotu dvacátého pátého týdne v mezidobí -
| Vydrž to!
Skutečná svatost se nepociťuje jako svatost; je to, jako kdybys umíral. Jako bys ji ztrácel. Jenže ji ztrácíš z centra, z místa, kde všechny věci jsou Jedno, kde se jí můžeš vzdát radostně a s grácií. Víš, že Bůh je při díle, když se dokážeš smát, když dokážeš důvěřovat sebevzdání. Nenavrhuji zde stoickou výdrž se zatnutými zuby; mám na mysli nést věci úsměvem. Dokud tu není úsměv a radost, není tu Boží dílo. Mnozí z nás byli vyučováni říkat radosti ne a nepřitakávat jí. Cvičili nás, jak to vydržet a statečně nést. To zničilo mnoho lidí v církvi. Říkat ne svému já nemusí Boha nutně těšit. Jestliže Bůh může skrze lásku a svobodu tvořit v tobě radostné ano natolik, že pak dokážeš přijímat všechna ne, pak je to Boží dílo. | Grin and Bear It
Real holiness doesn’t feel like holiness; it just feels like you’re dying. It feels like you’re losing it. And yet, you’re losing it from the center, from a place where all things are One, where you can joyously, graciously let go of it. You know God’s doing it when you can smile, when you can trust the letting go. I’m not suggesting stoic, teeth-gritting tolerance; I mean grin and bear it. Unless the grin is there, unless the joy is there, it isn’t God’s work. Many of us were taught the no without the yes, the joy. We were trained just to put up with it, to take it on the chin. That destroyed a lot of people in the Church. Saying no to the self does not necessarily please God. When God, by love and freedom, can create a joyous yes inside of you – so much so that you can absorb the no’s – then it’s God’s work. from Letting Go: A Spirituality of Subtraction
|
Pokud chceš tyto denní meditace Richarda Rohra z knihy "Radikální milost" dostávat do své mailové schránky, napiš na iv.hudec(et)gmail.com
Překlad meditace CAC z pátku 25. 9. 2026 na téma: Nenásilí: křesťanské poslání Bůh lásky, projev víry Duchovní život nám připomíná, že naším skutečným domovem není dům strachu, v němž vládne síla nenávisti a násilí, ale dům lásky, kde přebývá Bůh. —Henri Nouwen, Hle, krása Páně: Modlitba s ikonami Aktivisté Ken Butigan a Patricia Bruno chápou víru jako středobod veškerého uzdravujícího působení nenásilí: Žijeme uprostřed systému násilí... Máme se …
Role mužů v dnešní době
„Cíl, který je pro mladého člověka zcela normální,
se pro starého stává neurotickou překážkou“ (C.G.Jung)
Stojíme na prahu změn, jak ve společnosti, tak ve světě, stejně tak i v církvi.
Tato skutečnost na nás klade mimořádné nároky. Uvědomuje si tuto naši úlohu ve světě, ve kterém žijeme. Chceme dostát odpovědnosti, která nám byla svěřena. Nejsme na to sami. Učíme se stát bok po boku jeden druhému. Pohybujeme se po horizontále konkrétního života a zároveň jsme pevně ukotveni vzhůru. Jednak jsme si vědomi vlastní zranitelnosti a stínu, ale také zároveň s tím jsme si vědomi, že jsme součástí velkého příběhu stvoření. To nás zbavuje přílišného lpění na výkonu, úspěchu a stoupání. Zjišťujeme, že všechno má v našem životě místo, naše vítězství i nezdary, rány i uzdravení, radost i bolest, život i smrt. Všechno se nám postupně stává dobrými životními učiteli, a stávali se z nás moudří mužové.
O to nám tady jde. Tímto chceme obohacovat svět, ve kterém se odehrává náš život.
P. Petr Glogar
