Mladý muž, který neumí plakat, je barbar.
Starý muž, který se neumí smát, je trouba.
Richard Rohr

CC BY-NC-SA 4.0

Kdo jsme?

Tento web reprezentuje hnutí Chlapi, neformální společenství mužů, kteří hledají takové způsoby duchovního prožívání, se kterými se dokážou jako muži ztotožnit a celou bytostí je žít.


Můžeš se tady setkat s muži, kteří usilují o to být lepšími a více autentickými.

Vytváříme jak reálný tak virtuální prostor pro setkávání. 

Začalo to někdy před rokem 2000 hledáním mužské energie, spirituality i chlapské party a setkáváním v malých skupinách. Pokračovalo to inspirací dílem Richarda Rohra a jeho Rituálem pro přechod do zralé dospělosti a pokračuje to dodnes stovkami setkání v malých skupinách, víkendovými akcemi pro muže i pro otce a děti, rituály i celostátními setkáními pro stovky účastníků a mezinárodní spoluprací s hnutím mužů po celém světě.

Pro řadu z nás je podstatné přátelství s Bohem, pro všechny jsou oporou kamarádi, které tu nalezli.

Vítáme tě mezi námi a těšíme se na společné putování. 

Pavel Hrdina a Martin Šmídek

Myšlenka Richarda Rohra na Dvacátá neděle v mezidobí -

Místo, kde přebývá tvé jméno

Od Boha dostáváš dvě jména: to své a Boží. Naslouchej onomu místu hluboko ve svém nitru, kde ti Bůh dal své vlastní jméno, ono jméno, které si milenci vzájemně sdělují v intimních chvílích; místu, kde ti Bůh řekl, kým pro tebe Bůh je. Kým je pro tebe Bůh? Je jiný než kdokoli jiný. Zrcadlíš část Boha, kterou nikdo jiný nebude nikdy zrcadlit. Odrážíš zpět k Bohu část tajemství, jež nikdo jiný nepochopí.

Tam, kde ti Bůh dal své intimní jméno, tam jsi i ty dostal své vlastní jméno. Vyžaduje to nějakou chvíli; je třeba naslouchání, chvíle ticha, utrpení. Vyžaduje to čekání, toužení; a žádá si to naději. Ale nakonec objevíme místo, v němž poznáme, kdo jsme; víme, co Bůh řekl.

Ono místo, kde jména splývají v Jedno, totiž jméno Boží a tvoje, je místem vnitřní autority. Je to místo, kde může být slyšen a přijímán Duch Boží. Je to jediné místo dostatečně velké a mohutné, aby bylo schopno uvěřit výzvě Kristova evangelia.

Doufám, že vám kdosi dal svobodu a svolení důvěřovat své vlastní zkušenosti, naslouchat a uvěřit svému jménu. Promlouvá k vám a probouzí vás a nikoho jiného.

Your Name-place

God gives you two names: yours and God’s. Listen for that place deep within where God has given you God’s own name, that name lovers reveal to one another in intimate moments, where God has told you who God is for you. Who is God for you? It’s unlike anybody else. You reflect a part of God that no one else will ever reflect. You reflect back to God a part of the mystery that no one else will understand.

Where God has given you God’s intimate name, you also have been given your own name. It takes awhile; it takes some listening, some silence, some suffering, probably. It takes some waiting, desiring; it takes some hoping. But finally we discover that place where we know who we are; we know what God said.

That place-where-the-names-are-One, God’s name and your name, that’s the place of inner authority. That’s the place where the Spirit is able to be heard and received. It’s the only place big enough and grand enough to be able to believe the daring gospel of Christ.

I hope someone has given you freedom and permission to trust your own experience, to listen, and believe your name. It speaks and evokes you and no one else.

from The Passion of God and the Passion Within

Pokud chceš tyto denní meditace Richarda Rohra z knihy "Radikální milost" dostávat do své mailové schránky, napiš na iv.hudec(et)gmail.com

Role mužů v dnešní době

„Cíl, který je pro mladého člověka zcela normální,
se pro starého stává neurotickou překážkou“ (C.G.Jung)


Stojíme na prahu změn, jak ve společnosti, tak ve světě, stejně tak i v církvi.

Tato skutečnost na nás klade mimořádné nároky. Uvědomuje si tuto naši úlohu ve světě, ve kterém žijeme. Chceme dostát odpovědnosti, která nám byla svěřena. Nejsme na to sami. Učíme se stát bok po boku jeden druhému. Pohybujeme se po horizontále konkrétního života a zároveň jsme pevně ukotveni vzhůru. Jednak jsme si vědomi vlastní zranitelnosti a stínu, ale také zároveň s tím jsme si vědomi, že jsme součástí velkého příběhu stvoření. To nás zbavuje přílišného lpění na výkonu, úspěchu a stoupání. Zjišťujeme, že všechno má v našem životě místo, naše vítězství i nezdary, rány i uzdravení, radost i bolest, život i smrt. Všechno se nám postupně stává dobrými životními učiteli, a stávali se z nás moudří mužové.


O to nám tady jde. Tímto chceme obohacovat svět, ve kterém se odehrává náš život. 

P. Petr Glogar