Můžeš se tady setkat s muži, kteří usilují o to být lepšími a více autentickými.
Vytváříme jak reálný tak virtuální prostor pro setkávání.
Začalo to někdy před rokem 2000 hledáním mužské energie, spirituality i chlapské party a setkáváním v malých skupinách. Pokračovalo to inspirací dílem Richarda Rohra a jeho Rituálem pro přechod do zralé dospělosti a pokračuje to dodnes stovkami setkání v malých skupinách, víkendovými akcemi pro muže i pro otce a děti, rituály i celostátními setkáními pro stovky účastníků a mezinárodní spoluprací s hnutím mužů po celém světě.
Pro řadu z nás je podstatné přátelství s Bohem, pro všechny jsou oporou kamarádi, které tu nalezli.
Vítáme tě mezi námi a těšíme se na společné putování.

Pavel Hrdina a Martin Šmídek
| Lid blahoslavenství
Blaze chudým v duchu, Blaze těm, kdo pláčou, Blaze tichým, Blaze těm, kdo hladovějí a žízní po spravedlnosti, Blaze milosrdným, Blaze těm, kdo mají čisté srdce, Blaze těm, kdo působí pokoj, Blaze těm, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, Blaze vám, když vás budou tupit a pronásledovat a lživě mluvit proti vám všecko zlé kvůli mně. (Zaznamenáno v Lurdech.) V Lurdech se něco děje. A Bůh nám chce dát oči, abychom to viděli, a důvod, abychom to přijali. Copak nám všichni tito zmrzačení a postižení lidé sdělují? Co je svědectvím všech těch pečovatelek a ošetřovatelů? Zdá se, že Bůh chce, abychom žili zranitelný život, život závislý na jiných lidech, život, který se nebojí nářku. „Blaze těm, kdo hladovějí a žízní po spravedlnosti,“ říká Ježíš. Ti maličcí jsou schopni vidět, co se děje. To jsou ti, kdo jsou připraveni, když přijde něco víc. Neboť ti, kdo jsou otupení, ti si nepovšimnou. Ti, kteří mají perfektní vybavení, nebudou trpět. Ti, kdo jsou v pohodlí, si nemusí stěžovat. Ale Ježíš nás ve skutečnosti učí, jak trpět s noblesou. On skutečně zvyšuje naši schopnost trpět. To je ústředním poselstvím blahoslavenství. Co je to za Boha? Je to Bůh, který zvyšuje naši schopnost cítit bolest člověčenství, Bůh, který dopouští znetvořeniny a tragédie, abychom všichni mohli být spojeni v sesterství potřeb a bratrství tužeb. | Beatitudes People
How blessed are the poor in spirit: Blessed are the gentle: Blessed are those who mourn: Blessed are those who hunger and thirst for uprightness: Blessed are the merciful: Blessed are the pure in heart: Blessed are the peacemakers: Blessed are those who are persecuted in the cause of uprightness: Blessed are you when people abuse you and persecute you and speak all kinds of calumny against you falsely on my account. Rejoice and be glad, for your reward will be great in heaven; this is how they persecuted the prophets before you. (Matthew 5:3-12, NJB) (Recorded at Lourdes) Something is happening at Lourdes. And God wants to give us the eyes to see it and the ground to receive it. What are all these crippled and handicapped people telling us? What is the witness of all these nurses and life-bearers? It seems God wants us to live a vulnerable life, a life dependent on other people, a life that is unafraid to cry. “Happy are those who hunger and thirst for justice,” Jesus says. The little ones are able to see what is happening. These are the ones who, when there is something more, will be ready. Because the numb do not notice. The sophisticated will not suffer. The comfortable need not complain. But Jesus teaches us, in effect, how to suffer graciously. He actually increases ouz capacity for pain. This is the central message of the eight Beatitudes. What kind of God is this? It is a God who increases our capacity to feel the pain of being human, a God who allows deformities and tragedies so we can all be bound together in a sisterhood of need, a brotherhood of desire. from On Pilgrimage With Father Richard Rohr
|
Pokud chceš tyto denní meditace Richarda Rohra z knihy "Radikální milost" dostávat do své mailové schránky, napiš na iv.hudec(et)gmail.com
„Cíl, který je pro mladého člověka zcela normální,
se pro starého stává neurotickou překážkou“ (C.G.Jung)
Stojíme na prahu změn, jak ve společnosti, tak ve světě, stejně tak i v církvi.
Tato skutečnost na nás klade mimořádné nároky. Uvědomuje si tuto naši úlohu ve světě, ve kterém žijeme. Chceme dostát odpovědnosti, která nám byla svěřena. Nejsme na to sami. Učíme se stát bok po boku jeden druhému. Pohybujeme se po horizontále konkrétního života a zároveň jsme pevně ukotveni vzhůru. Jednak jsme si vědomi vlastní zranitelnosti a stínu, ale také zároveň s tím jsme si vědomi, že jsme součástí velkého příběhu stvoření. To nás zbavuje přílišného lpění na výkonu, úspěchu a stoupání. Zjišťujeme, že všechno má v našem životě místo, naše vítězství i nezdary, rány i uzdravení, radost i bolest, život i smrt. Všechno se nám postupně stává dobrými životními učiteli, a stávali se z nás moudří mužové.
O to nám tady jde. Tímto chceme obohacovat svět, ve kterém se odehrává náš život.
P. Petr Glogar