Mladý muž, který neumí plakat, je barbar.
Starý muž, který se neumí smát, je trouba.
Richard Rohr

CC BY-NC-SA 4.0

Kdo jsme?

Tento web reprezentuje hnutí Chlapi, neformální společenství mužů, kteří hledají takové způsoby duchovního prožívání, se kterými se dokážou jako muži ztotožnit a celou bytostí je žít.


Můžeš se tady setkat s muži, kteří usilují o to být lepšími a více autentickými.

Vytváříme jak reálný tak virtuální prostor pro setkávání. 

Začalo to někdy před rokem 2000 hledáním mužské energie, spirituality i chlapské party a setkáváním v malých skupinách. Pokračovalo to inspirací dílem Richarda Rohra a jeho Rituálem pro přechod do zralé dospělosti a pokračuje to dodnes stovkami setkání v malých skupinách, víkendovými akcemi pro muže i pro otce a děti, rituály i celostátními setkáními pro stovky účastníků a mezinárodní spoluprací s hnutím mužů po celém světě.

Pro řadu z nás je podstatné přátelství s Bohem, pro všechny jsou oporou kamarádi, které tu nalezli.

Vítáme tě mezi námi a těšíme se na společné putování. 

Pavel Hrdina a Martin Šmídek

Myšlenka Richarda Rohra na čtvrtek Nanebevstoupení Páně (slavnost) -

Ježíš je Pán

Potom je vyvedl až k Betanii, zvedl ruce a požehnal jim; a když jim žehnal, vzdálil se od nich a byl nesen do nebe. Oni před ním padli na kolena; potom se s velikou radostí navrátili do Jeruzaléma, byli stále v chrámě a chválili Boha. (L 24,50–53)

Někteří z nás prošli dvanáctiletým náboženským vzděláváním, a přitom nikdy neslyšeli hlásat, že Ježíš Kristus je Pán. Dokonce ani nevíme, co to znamená, když říkáme: „Ježíš je Pán.“ Nicméně víra v Ježíše Krista jako Pána byla prvním vyznáním víry vůbec. Myticky je to symbolizováno Ježíšem „stojícím na oblacích nebeských“. Nanebevstoupení by mohlo být nazváno slavností Krista jako Pána.

Nezakusíme Boží moc a Boží Panství, dokud Bohu nedovolíme, aby byl první. Nazývám to radikálním prvenstvím Boha. Bůh nebude z definice tvým Bohem, dokud nebude u tebe na prvním místě. Nikdo jiný nemůže být v tvém životě první. Ani tvůj manžel, tvá žena, tvé děti, tvé zaměstnání nemají právo být první. Naštěstí je Bůh ochoten čekat!

Kam obvykle tvé srdce chodívá, je-li svobodné? Ať jde kamkoli, je to tvůj momentální Bůh. To, jak využíváš svůj čas a peníze, je pravděpodobně tím nejupřímnějším vyjevením tvých reálných bohů. Bůh, který je skutečným Bohem, čeká jako trpělivý, ale žárlivý milovník. Boží panství není ovládající, ale lákající a svádivé a vždy nanejvýš trpělivé.

Jesus Is Lord

“Then he took them out as far as the outskirts of Bethany, and lifting up his hands he blessed them. Now as he blessed them, he withdrew from them and was carried up to heaven. They worshipped him and then went back to Jerusalem full of joy; and they were continually in the Temple praising God.” (Luke 24:50-53, Jb)

Some of us have gone through twelve years of religious education and have never heard the lordship of Jesus Christ proclaimed. We don’t even know what it means when we say, “Jesus is Lord.” Yet the lordship of Jesus Christ was the first creed of the Church. It is mythically symbolized by Jesus “standing on the clouds of heaven.” The Ascension might be called the feast of the lordship of Christ.

We don’t experience God’s power, God’s lordship, unless we allow God to be first. I call it the radical first-ness of God. God is by definition not your God unless that God has primacy of place. No one else may be first in your life. Your husband, your wife, your children, your job have no right to be first. Fortunately, God is willing to wait!

Where does your heart usually go when it is free? Wherever it goes, that is your momentary God. How you use your time and your money are probably the most honest revelations of your real gods. The God who is in fact God waits like a patient but jealous lover. God’s lordship is not dominating but enticing and seductive, and ever so patient.

from The Great Themes of Scripture

Pokud chceš tyto denní meditace Richarda Rohra z knihy "Radikální milost" dostávat do své mailové schránky, napiš na iv.hudec(et)gmail.com

Role mužů v dnešní době

„Cíl, který je pro mladého člověka zcela normální,
se pro starého stává neurotickou překážkou“ (C.G.Jung)


Stojíme na prahu změn, jak ve společnosti, tak ve světě, stejně tak i v církvi.

Tato skutečnost na nás klade mimořádné nároky. Uvědomuje si tuto naši úlohu ve světě, ve kterém žijeme. Chceme dostát odpovědnosti, která nám byla svěřena. Nejsme na to sami. Učíme se stát bok po boku jeden druhému. Pohybujeme se po horizontále konkrétního života a zároveň jsme pevně ukotveni vzhůru. Jednak jsme si vědomi vlastní zranitelnosti a stínu, ale také zároveň s tím jsme si vědomi, že jsme součástí velkého příběhu stvoření. To nás zbavuje přílišného lpění na výkonu, úspěchu a stoupání. Zjišťujeme, že všechno má v našem životě místo, naše vítězství i nezdary, rány i uzdravení, radost i bolest, život i smrt. Všechno se nám postupně stává dobrými životními učiteli, a stávali se z nás moudří mužové.


O to nám tady jde. Tímto chceme obohacovat svět, ve kterém se odehrává náš život. 

P. Petr Glogar