Můžeš se tady setkat s muži, kteří usilují o to být lepšími a více autentickými.
Vytváříme jak reálný tak virtuální prostor pro setkávání.
Začalo to někdy před rokem 2000 hledáním mužské energie, spirituality i chlapské party a setkáváním v malých skupinách. Pokračovalo to inspirací dílem Richarda Rohra a jeho Rituálem pro přechod do zralé dospělosti a pokračuje to dodnes stovkami setkání v malých skupinách, víkendovými akcemi pro muže i pro otce a děti, rituály i celostátními setkáními pro stovky účastníků a mezinárodní spoluprací s hnutím mužů po celém světě.
Pro řadu z nás je podstatné přátelství s Bohem, pro všechny jsou oporou kamarádi, které tu nalezli.
Vítáme tě mezi námi a těšíme se na společné putování.

Pavel Hrdina a Martin Šmídek
| Sňatek pod tajemstvím
Pravoslavná církev si zachovala nádhernou svatební liturgii. Nejprve se na nějakém veřejném prostranství, dle možnosti před chrámem, slaví civilní obřad. Poté existuje možnost druhého, svátostného obřadu. Před ním musíte udělat zvláštní prohlášení – odpovědět na otázku: Chcete nyní vstoupit do chrámu, postavit se před oltář a nechat svůj sňatek, který již sňatkem je, korunovat moudrostí, slávou a znamením kříže Kristova? Nevím o tom, že my bychom kdy spojovali manželství se skutečným vstupem do onoho hlubokého tajemství kříže, smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Myslím ale, že bez tohoto tajemství, ať je to vyřčeno či nikoli, manželství v dlouhé době nabývá destruktivní podoby. Je tak mnoho manželství, kde dva lidé jsou k sobě přitahováni neuvěřitelně falešnými vzájemnými očekáváními a pak zpravidla cítí, že ten druhý je nechal na holičkách nebo je zranil. Někteří nejsou s to rozumět sami sobě, není-li tu někdo druhý. V některých párech jeden soutěží o vlastní ocenění na účet toho druhého. Svátostné manželství není jenom manželstvím, ale přesněji je manželstvím „pod tajemstvím“ kříže a vzkříšení. Je inspirující být v blízkosti toho vzácného páru, kde jeden druhého miluje svátostně. Kéž bychom od sebe oddělovali oblast zákonnou a svátostnou tak, jako to dělají pravoslavní. | Marriage Under the Mystery
The Orthodox faith has preserved a beautiful wedding liturgy. First, the civil ceremony is celebrated in some public arena, perhaps out in the plaza in front of the church. Then there is the option for a second, sacramental ceremony. And you have to make a specific choice for the second. Do you want to walk into the church, stand before the altar and have that marriage, which is already a marriage, crowned by the wisdom, glory and meaning of the cross of Christ'? I don’t know that we’ve ever associated marriage with really entering into that deep mystery of the cross, of the death and Resurrection of Jesus Christ. But I think outside of that mystery, spoken or unspoken, marriage ends up being destructive in the long run. So many marriages are two people drawn together with unbelievably false expectations of one another and then frequently feeling the other has let them down or has hurt them. Some have no sense of themselves apart from the other. Some couples compete for self-worth at the expense of one another. Sacramental marriage is not just marriage but precisely marriage “under the mystery” of the cross and Resurrection. It is inspiring to be near the rare couple who love sacramentally. I wish we would separate the legal and the sacramental as the Orthodox Churches do. from The Spiritual Family and the Natura7 Family
|
Pokud chceš tyto denní meditace Richarda Rohra z knihy "Radikální milost" dostávat do své mailové schránky, napiš na iv.hudec(et)gmail.com
„Cíl, který je pro mladého člověka zcela normální,
se pro starého stává neurotickou překážkou“ (C.G.Jung)
Stojíme na prahu změn, jak ve společnosti, tak ve světě, stejně tak i v církvi.
Tato skutečnost na nás klade mimořádné nároky. Uvědomuje si tuto naši úlohu ve světě, ve kterém žijeme. Chceme dostát odpovědnosti, která nám byla svěřena. Nejsme na to sami. Učíme se stát bok po boku jeden druhému. Pohybujeme se po horizontále konkrétního života a zároveň jsme pevně ukotveni vzhůru. Jednak jsme si vědomi vlastní zranitelnosti a stínu, ale také zároveň s tím jsme si vědomi, že jsme součástí velkého příběhu stvoření. To nás zbavuje přílišného lpění na výkonu, úspěchu a stoupání. Zjišťujeme, že všechno má v našem životě místo, naše vítězství i nezdary, rány i uzdravení, radost i bolest, život i smrt. Všechno se nám postupně stává dobrými životními učiteli, a stávali se z nás moudří mužové.
O to nám tady jde. Tímto chceme obohacovat svět, ve kterém se odehrává náš život.
P. Petr Glogar