Můžeš se tady setkat s muži, kteří usilují o to být lepšími a více autentickými.
Vytváříme jak reálný tak virtuální prostor pro setkávání.
Začalo to někdy před rokem 2000 hledáním mužské energie, spirituality i chlapské party a setkáváním v malých skupinách. Pokračovalo to inspirací dílem Richarda Rohra a jeho Rituálem pro přechod do zralé dospělosti a pokračuje to dodnes stovkami setkání v malých skupinách, víkendovými akcemi pro muže i pro otce a děti, rituály i celostátními setkáními pro stovky účastníků a mezinárodní spoluprací s hnutím mužů po celém světě.
Pro řadu z nás je podstatné přátelství s Bohem, pro všechny jsou oporou kamarádi, které tu nalezli.
Vítáme tě mezi námi a těšíme se na společné putování.

Pavel Hrdina a Martin Šmídek
| Víře nelze učit
Víře nelze učit, víru lze pouze pochytit. Tam, kde lidé žijí život z víry, otevřeně důvěřují Bohu i sobě navzájem, je místo skutečné živé pulzující víry. Děti, které vyrůstají v takovém prostředí, kde víra živě pulzuje, kde se slaví vize víry a neviditelné se bere vážně, dar víry přirozeně přijímají. Skutečná víra je příliš reálná, než aby ji šlo ignorovat. Když někdo vyučuje náboženství, aniž nabídne kus své víry, kterou je možno pochytit, pak je výuka náboženství celkem vzato ztrátou času. Stává se dokonce imunizací proti této reálné věci. | Faith Can’t Be Taught
Faith can’t be taught; faith can only be caught. The environment where people are living a faith life, openly trusting in God and one another, is where real faith is tossed back and forth. Children who grow up in that kind of environment where faith is being tossed around, where a faith vision is being celebrated and the invisible is taken seriously, naturally receive the gift of faith. Real faith is too real to ignore. If a person is teaching religion without offering some faith to catch, then teaching religion is largely a waste of time. It becomes an immunization against the real thing. from The Price of Peoplehood
|
Pokud chceš tyto denní meditace Richarda Rohra z knihy "Radikální milost" dostávat do své mailové schránky, napiš na iv.hudec(et)gmail.com
„Cíl, který je pro mladého člověka zcela normální,
se pro starého stává neurotickou překážkou“ (C.G.Jung)
Stojíme na prahu změn, jak ve společnosti, tak ve světě, stejně tak i v církvi.
Tato skutečnost na nás klade mimořádné nároky. Uvědomuje si tuto naši úlohu ve světě, ve kterém žijeme. Chceme dostát odpovědnosti, která nám byla svěřena. Nejsme na to sami. Učíme se stát bok po boku jeden druhému. Pohybujeme se po horizontále konkrétního života a zároveň jsme pevně ukotveni vzhůru. Jednak jsme si vědomi vlastní zranitelnosti a stínu, ale také zároveň s tím jsme si vědomi, že jsme součástí velkého příběhu stvoření. To nás zbavuje přílišného lpění na výkonu, úspěchu a stoupání. Zjišťujeme, že všechno má v našem životě místo, naše vítězství i nezdary, rány i uzdravení, radost i bolest, život i smrt. Všechno se nám postupně stává dobrými životními učiteli, a stávali se z nás moudří mužové.
O to nám tady jde. Tímto chceme obohacovat svět, ve kterém se odehrává náš život.
P. Petr Glogar