Starý muž, který se neumí smát, je trouba.
Richard Rohr
Kdo jsme?
Tento web reprezentuje hnutí Chlapi, neformální společenství mužů, kteří hledají takové způsoby duchovního prožívání, se kterými se dokážou jako muži ztotožnit a celou bytostí je žít.
Můžeš se tady setkat s muži, kteří usilují o to být lepšími a více autentickými.
Vytváříme jak reálný tak virtuální prostor pro setkávání.
Začalo to někdy před rokem 2000 hledáním mužské energie, spirituality i chlapské party a setkáváním v malých skupinách. Pokračovalo to inspirací dílem Richarda Rohra a jeho Rituálem pro přechod do zralé dospělosti a pokračuje to dodnes stovkami setkání v malých skupinách, víkendovými akcemi pro muže i pro otce a děti, rituály i celostátními setkáními pro stovky účastníků a mezinárodní spoluprací s hnutím mužů po celém světě.
Pro řadu z nás je podstatné přátelství s Bohem, pro všechny jsou oporou kamarádi, které tu nalezli.
Vítáme tě mezi námi a těšíme se na společné putování.
Pavel Hrdina a Martin Šmídek
Myšlenka Richarda Rohra na středu třicátého prvního týdne v mezidobí -
| Ježíšovo společenství hanby a cti
Hanba a čest jsou ve skutečnosti morálními hodnotami v kultuře, v níž Ježíš žil. Jinými slovy – odplata byla pravidlem židovské kultury. Nepomstít se by bylo nemorální, neboť člověk by nezachoval svou čest. Je třeba být věrný cti své vesnice, své rodiny, sebe sama a být dobrým Židem prvního století. To, že Ježíš projde středem a řekne „neodplácejte“, znamená převrácení celého systému cti a hanby. Lidé, kteří to slyšeli, se podiví: „Jak můžu nalézt svůj vlastní obraz, svou identitu?“ A vše, co Ježíš udělá, je, že radikálně poukáže na Boha. Jste tím, kým jste v Bohu. V takovém systému nejsou nenadálé zvraty nahoru a dolů, není tu závislost sebeúcty na rodinách a vesnicích, na bohatství nebo na postavení ve společnosti. Ježíš identitu staví na pevný základ: život v Bohu, nikoli v pomíjivých definicích cti a hanby. | Jesus’ Shame-and-honor Society
Shame and honor are, in fact, moral values in the culture Jesus lived in. In other words, retaliation was the rule of Jewish culture. Not to retaliate would be immoral because you would not be maintaining your honor. You must be true to the honor of your village, your family, yourself to be a good first-century Jew. For Jesus to walk into the midst of that and to say, “Do not retaliate” is to subvert the whole honor/shame system. People who heard this would wonder, “How do I find my self-image, my identity?” And all Jesus does is to point radically to God. Who you are in God is who you are. In that system there are no ups and downs, no dependence upon families and villages for self-esteem, upon wealth or good societal standing. Jesus puts identity on a solid foundation: life in God and not in passing definitions of honor and shame. from Sermon on the Mount
|
Pokud chceš tyto denní meditace Richarda Rohra z knihy "Radikální milost" dostávat do své mailové schránky, napiš na iv.hudec(et)gmail.com
Překlad meditace CAC z úterý 3. 11. 2026 na téma: Zrání: Stárnutí s grácií Pomáhat druhým Život je procesem zbavování se a vstupu do jednoty života a smrti. Je to prožívání života skrze umírání. —Sally Severino Dr. Sally Severino píše o procesu stárnutí jako o příležitosti k plnější zkušenosti sjednocení s Bohem. Lidé jsou bytosti, které hledají smysl. S přibývajícím věkem nabývají naše životy nový smysl. S prodlužováním délky života již stárnutí …
Role mužů v dnešní době
„Cíl, který je pro mladého člověka zcela normální,
se pro starého stává neurotickou překážkou“ (C.G.Jung)
Stojíme na prahu změn, jak ve společnosti, tak ve světě, stejně tak i v církvi.
Tato skutečnost na nás klade mimořádné nároky. Uvědomuje si tuto naši úlohu ve světě, ve kterém žijeme. Chceme dostát odpovědnosti, která nám byla svěřena. Nejsme na to sami. Učíme se stát bok po boku jeden druhému. Pohybujeme se po horizontále konkrétního života a zároveň jsme pevně ukotveni vzhůru. Jednak jsme si vědomi vlastní zranitelnosti a stínu, ale také zároveň s tím jsme si vědomi, že jsme součástí velkého příběhu stvoření. To nás zbavuje přílišného lpění na výkonu, úspěchu a stoupání. Zjišťujeme, že všechno má v našem životě místo, naše vítězství i nezdary, rány i uzdravení, radost i bolest, život i smrt. Všechno se nám postupně stává dobrými životními učiteli, a stávali se z nás moudří mužové.
O to nám tady jde. Tímto chceme obohacovat svět, ve kterém se odehrává náš život.
P. Petr Glogar
