Starý muž, který se neumí smát, je trouba.
Richard Rohr
Kdo jsme?
Tento web reprezentuje hnutí Chlapi, neformální společenství mužů, kteří hledají takové způsoby duchovního prožívání, se kterými se dokážou jako muži ztotožnit a celou bytostí je žít.
Můžeš se tady setkat s muži, kteří usilují o to být lepšími a více autentickými.
Vytváříme jak reálný tak virtuální prostor pro setkávání.
Začalo to někdy před rokem 2000 hledáním mužské energie, spirituality i chlapské party a setkáváním v malých skupinách. Pokračovalo to inspirací dílem Richarda Rohra a jeho Rituálem pro přechod do zralé dospělosti a pokračuje to dodnes stovkami setkání v malých skupinách, víkendovými akcemi pro muže i pro otce a děti, rituály i celostátními setkáními pro stovky účastníků a mezinárodní spoluprací s hnutím mužů po celém světě.
Pro řadu z nás je podstatné přátelství s Bohem, pro všechny jsou oporou kamarádi, které tu nalezli.
Vítáme tě mezi námi a těšíme se na společné putování.
Pavel Hrdina a Martin Šmídek
Myšlenka Richarda Rohra na Osmnáctá neděle v mezidobí -
| Žena: polovina Božího uměleckého díla
Všechny ty „ženské otázky“ jsou nejen důležité, ale je to polovina konverze, polovina spásy, půlka celistvosti, polovina Božího uměleckého díla. Věřím, že toto tajemství je zobrazeno v oné ženě z dvacáté kapitoly Apokalypsy: „Ta žena byla těhotná a křičela v bolestech … pak uprchla na poušť, kde jí Bůh připravil útočiště … kde zůstala do doby, než vyprší její čas“ (Zj 12,1–6). Může ten čas být teď? Ten čas je tu vždycky! Svět už je unaven pentagony, pyramidami, císařstvími a firmami, jejichž dílem je jen potracení Božího dítěte. Ženské otázky jsou proto velmi důležité; vždy byly důležité: důležitější, než by si bílý kněz a muž kdy pomyslel nebo než by si kdy přál. Můj Bůh byl příliš malý a příliš mužský. Mnohé z toho, co říkají feministky, je velice prorocké a pro církev a svět potřebné. Je čas, aby žena vystoupila ze svého útočiště v poušti, a je čas, aby ji muži přivítali. | Woman: Half of God’s Work of Art
All this “women-stuff” is not only important, it is half of conversion, half of salvation, half of wholeness, half of God’s work of art. I believe this mystery is imaged in the Woman of the twelfth chapter of the Apocalypse: “pregnant, and in labor, crying aloud in the pangs of childbirth...and finally escaping into the desert until her time” (12:1-6). Could this be the time? It is always the time! The world is tired of Pentagons and pyramids, empires and corporations that only abort God’s child. This women-stuff is very important, and it’s always been important: more than this white male priest ever imagined or desired! My God was too small and too male. Much that the feminists are saying is very prophetic and necessary for the Church and the world. It is time for the woman to come out of her desert refuge and for the men to welcome her. from Radical Grace, “Is This ‘Women-Stuff Import.'ant?”
|
Pokud chceš tyto denní meditace Richarda Rohra z knihy "Radikální milost" dostávat do své mailové schránky, napiš na iv.hudec(et)gmail.com
Překlad meditace CAC ze soboty 1. 8. 2026 na téma: Shrnutí třicátého týdne Čtení Bible optikou lásky Neděle Byl jsem v prvním ročníku teologického semináře, když jsem se zamiloval do Písma. Opravdu jsem se do něj zamiloval. Pro mě to bylo Boží zjevení Jeho lásky k nám. —Richard Rohr Pondělí To, že používáte Písmo, i když způsobem, který potvrzuje Boha, ještě neznamená, že ho používáte pro život a lásku, pro růst a moudrost – a pro Boha či pro …
Role mužů v dnešní době
„Cíl, který je pro mladého člověka zcela normální,
se pro starého stává neurotickou překážkou“ (C.G.Jung)
Stojíme na prahu změn, jak ve společnosti, tak ve světě, stejně tak i v církvi.
Tato skutečnost na nás klade mimořádné nároky. Uvědomuje si tuto naši úlohu ve světě, ve kterém žijeme. Chceme dostát odpovědnosti, která nám byla svěřena. Nejsme na to sami. Učíme se stát bok po boku jeden druhému. Pohybujeme se po horizontále konkrétního života a zároveň jsme pevně ukotveni vzhůru. Jednak jsme si vědomi vlastní zranitelnosti a stínu, ale také zároveň s tím jsme si vědomi, že jsme součástí velkého příběhu stvoření. To nás zbavuje přílišného lpění na výkonu, úspěchu a stoupání. Zjišťujeme, že všechno má v našem životě místo, naše vítězství i nezdary, rány i uzdravení, radost i bolest, život i smrt. Všechno se nám postupně stává dobrými životními učiteli, a stávali se z nás moudří mužové.
O to nám tady jde. Tímto chceme obohacovat svět, ve kterém se odehrává náš život.
P. Petr Glogar
