Starý muž, který se neumí smát, je trouba.
Richard Rohr
Kdo jsme?
Tento web reprezentuje hnutí Chlapi, neformální společenství mužů, kteří hledají takové způsoby duchovního prožívání, se kterými se dokážou jako muži ztotožnit a celou bytostí je žít.
Můžeš se tady setkat s muži, kteří usilují o to být lepšími a více autentickými.
Vytváříme jak reálný tak virtuální prostor pro setkávání.
Začalo to někdy před rokem 2000 hledáním mužské energie, spirituality i chlapské party a setkáváním v malých skupinách. Pokračovalo to inspirací dílem Richarda Rohra a jeho Rituálem pro přechod do zralé dospělosti a pokračuje to dodnes stovkami setkání v malých skupinách, víkendovými akcemi pro muže i pro otce a děti, rituály i celostátními setkáními pro stovky účastníků a mezinárodní spoluprací s hnutím mužů po celém světě.
Pro řadu z nás je podstatné přátelství s Bohem, pro všechny jsou oporou kamarádi, které tu nalezli.
Vítáme tě mezi námi a těšíme se na společné putování.
Pavel Hrdina a Martin Šmídek
Myšlenka Richarda Rohra na pondělí po třetí neděli velikonoční -
| Katolický pohled na svět: svátostný
Katolíci mají svátostný pohled na svět. Pro nás hmotná realita prostředkuje realitu duchovní. Veškerá spirituální realita, veškerá milost jsou nám sdělovány skrze tento svět, skrze dějiny, skrze konkrétní objekty, věci, okamžiky, události, osoby. Hluboko v katolickém vědomí je uloženo, že milost je vždy prostředkována. Vždy se tak děje skrze naši lidskou, smyslovou zkušenost. Dokonce samotná hříšnost se stala něčím, co prostředkuje Boží milost. Proto i tolik katolíků – dokonce i bývalých katolíků – se stává umělci, romanopisci, filmovými režiséry a básníky. C. G. Jung i Andrew Greeley říkají, že mohou dokázat, že katolíci mají odlišnou imaginaci. Náš pohled na svět se od protestantského velmi liší. Jestli jste byli jako katolíci vychováni, třeba si ani neuvědomujete, jak je odlišný, neboť jste jej vždy považovali za samozřejmý. Mým velkým zklamáním je, že neumíme katolickou imaginaci předat mladší generaci. | The Catholic Worldview: Sacramental
Catholics have a sacramental worldview: For us, material reality mediates spiritual reality. All spiritual reality, all grace is mediated to us through this world, through history, through concrete objects, things, moments, events, persons. It is deep within the Catholic consciousness that grace is always mediated. It always comes through our human, sensate experience. Even sinfulness itself became something that mediated God’s grace. That’s why so many Catholics, and even ex-Catholics, become artists, novelists, movie directors and poets. Both Carl Jung and Andrew Greeley say they can prove that Catholics imagine differently. Ours is very different from the Protestant worldview. If you’ve been raised Catholic, maybe you don’t even realize how different that is because you’ve always taken it for granted. My great disappointment is that we might not be passing on the Catholic imagination to the younger generation. from Why Be Catholic?
|
Pokud chceš tyto denní meditace Richarda Rohra z knihy "Radikální milost" dostávat do své mailové schránky, napiš na iv.hudec(et)gmail.com
Překlad meditace CAC z pondělí 20. 4. 2026 na téma: Z lásky k Zemi Vše, co dýchá, vzdává chválu Mám rád představu přírody jako neomezené vysílací stanice, skrze kterou k nám Bůh promlouvá každý den, každou hodinu.... Jak mluvit s malou květinou? Jejím prostřednictvím hovořím s Nekonečnem. A co je Nekonečno? Je to ten tichý, tichý hlas... ten tichý, tichý hlas. -George Washington Carver, Muž, který hovoří s květinami Černošská farmářka a …
Role mužů v dnešní době
„Cíl, který je pro mladého člověka zcela normální,
se pro starého stává neurotickou překážkou“ (C.G.Jung)
Stojíme na prahu změn, jak ve společnosti, tak ve světě, stejně tak i v církvi.
Tato skutečnost na nás klade mimořádné nároky. Uvědomuje si tuto naši úlohu ve světě, ve kterém žijeme. Chceme dostát odpovědnosti, která nám byla svěřena. Nejsme na to sami. Učíme se stát bok po boku jeden druhému. Pohybujeme se po horizontále konkrétního života a zároveň jsme pevně ukotveni vzhůru. Jednak jsme si vědomi vlastní zranitelnosti a stínu, ale také zároveň s tím jsme si vědomi, že jsme součástí velkého příběhu stvoření. To nás zbavuje přílišného lpění na výkonu, úspěchu a stoupání. Zjišťujeme, že všechno má v našem životě místo, naše vítězství i nezdary, rány i uzdravení, radost i bolest, život i smrt. Všechno se nám postupně stává dobrými životními učiteli, a stávali se z nás moudří mužové.
O to nám tady jde. Tímto chceme obohacovat svět, ve kterém se odehrává náš život.
P. Petr Glogar
