Starý muž, který se neumí smát, je trouba.
Richard Rohr
Kdo jsme?
Tento web reprezentuje hnutí Chlapi, neformální společenství mužů, kteří hledají takové způsoby duchovního prožívání, se kterými se dokážou jako muži ztotožnit a celou bytostí je žít.
Můžeš se tady setkat s muži, kteří usilují o to být lepšími a více autentickými.
Vytváříme jak reálný tak virtuální prostor pro setkávání.
Začalo to někdy před rokem 2000 hledáním mužské energie, spirituality i chlapské party a setkáváním v malých skupinách. Pokračovalo to inspirací dílem Richarda Rohra a jeho Rituálem pro přechod do zralé dospělosti a pokračuje to dodnes stovkami setkání v malých skupinách, víkendovými akcemi pro muže i pro otce a děti, rituály i celostátními setkáními pro stovky účastníků a mezinárodní spoluprací s hnutím mužů po celém světě.
Pro řadu z nás je podstatné přátelství s Bohem, pro všechny jsou oporou kamarádi, které tu nalezli.
Vítáme tě mezi námi a těšíme se na společné putování.
Pavel Hrdina a Martin Šmídek
Myšlenka Richarda Rohra na sobotu desátého týdne v mezidobí -
| Lovit lidi je těžká práce
Když se procházel podél Galilejského moře, uviděl dva bratry, Šimona zvaného Petr a jeho bratra Ondřeje, jak vrhají síť do moře; byli totiž rybáři. Řekl jim: „Pojďte za mnou a učiním z vás rybáře lidí.“ (Mt 4,18–19) Bratři a sestry, ani netušíte, jak těžké, neradostné a frustrující je být „rybářem lidí“. Občas mám pocit, že bych se raději stal obyčejným rybářem. To bych totiž mohl jako výsledek své práce ukázat ryby. Mohl bych je zdvihnout a říct: „Podívejte se, tady jsem chytil tři ryby.“ Ale u rybáře lidí je to takové neurčité. Nevíte, kdy vám rostou, kdy je máte, kdy uvěří, kdy se vzdali svého života. A tak vím, proč Pavel říkal: „nás apoštoly Bůh určil na poslední místo, jako vydané na smrt; stali jsme se podívanou světu“ (srv. 1 K 4,9–13). Praktičtí lidé tohoto světa se nám vysmívají. Ptají se: Co nám můžete ze své práce předvést? Rybaříme. Lákáme srdce a zveme je k lásce. Naším úkolem je těžko měřitelný lov a o páté se nemůžeme sebrat a jít s úlovkem domů. | Fishing for People Is Hard Work
As he was walking by the Sea of Galilee, he saw two brothers, Simon who is called Peter, and his brother Andrew casting a net in the lake; they were fishermen. He said to them, “Follow me and I will make you fishers of men.” (Matthew 4:18-19) Brothers and sisters, you have no idea how hard, discouraging and frustrating it is to be a “fisher of men.” Sometimes I feel that I’d much sooner be an ordinary fisherman. Because then I’d at least have fish to show for my work. I could hold them up and say, see, I caught three fish. But for a fisher of humanity, it’s sort of vague. You don’t know when they’re growing, when you have them, when they believe, when they’ve let go of their life. And so I know why Paul said, We apostles are at the end of the parade, the scum of the earth, the off-scouring of the universe (1 Corinthians 4:9-13). We’re laughed at by the practical ones of this world. They ask, What do you have to show for your work? We’re fishing around. We’re out enticing hearts and calling them into love. Ours is a catch hard to measure, and the product is never completed by the five o’clock whistle. from The Spiritual Family and the Natural Family
|
Pokud chceš tyto denní meditace Richarda Rohra z knihy "Radikální milost" dostávat do své mailové schránky, napiš na iv.hudec(et)gmail.com
Překlad meditace CAC z pátku 12. 6. 2026 na téma: Přijetí božské výměny Zůstaňte ve mně, jako já zůstávám ve vás Ježíš řekl: „Zůstaňte ve mně, jako já zůstávám ve vás. Stejně jako ratolest nemůže nést ovoce sama od sebe, pokud nezůstane na vinném kmeni, tak ani vy nemůžete, pokud nezůstanete ve mně. Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese hojné ovoce, neboť beze mne nemůžete nic učinit… Jak mě miluje Otec, tak i …
Role mužů v dnešní době
„Cíl, který je pro mladého člověka zcela normální,
se pro starého stává neurotickou překážkou“ (C.G.Jung)
Stojíme na prahu změn, jak ve společnosti, tak ve světě, stejně tak i v církvi.
Tato skutečnost na nás klade mimořádné nároky. Uvědomuje si tuto naši úlohu ve světě, ve kterém žijeme. Chceme dostát odpovědnosti, která nám byla svěřena. Nejsme na to sami. Učíme se stát bok po boku jeden druhému. Pohybujeme se po horizontále konkrétního života a zároveň jsme pevně ukotveni vzhůru. Jednak jsme si vědomi vlastní zranitelnosti a stínu, ale také zároveň s tím jsme si vědomi, že jsme součástí velkého příběhu stvoření. To nás zbavuje přílišného lpění na výkonu, úspěchu a stoupání. Zjišťujeme, že všechno má v našem životě místo, naše vítězství i nezdary, rány i uzdravení, radost i bolest, život i smrt. Všechno se nám postupně stává dobrými životními učiteli, a stávali se z nás moudří mužové.
O to nám tady jde. Tímto chceme obohacovat svět, ve kterém se odehrává náš život.
P. Petr Glogar
