Starý muž, který se neumí smát, je trouba.
Richard Rohr
Kdo jsme?
Tento web reprezentuje hnutí Chlapi, neformální společenství mužů, kteří hledají takové způsoby duchovního prožívání, se kterými se dokážou jako muži ztotožnit a celou bytostí je žít.
Můžeš se tady setkat s muži, kteří usilují o to být lepšími a více autentickými.
Vytváříme jak reálný tak virtuální prostor pro setkávání.
Začalo to někdy před rokem 2000 hledáním mužské energie, spirituality i chlapské party a setkáváním v malých skupinách. Pokračovalo to inspirací dílem Richarda Rohra a jeho Rituálem pro přechod do zralé dospělosti a pokračuje to dodnes stovkami setkání v malých skupinách, víkendovými akcemi pro muže i pro otce a děti, rituály i celostátními setkáními pro stovky účastníků a mezinárodní spoluprací s hnutím mužů po celém světě.
Pro řadu z nás je podstatné přátelství s Bohem, pro všechny jsou oporou kamarádi, které tu nalezli.
Vítáme tě mezi námi a těšíme se na společné putování.
Pavel Hrdina a Martin Šmídek
Myšlenka Richarda Rohra na úterý druhého týdne po letnicích -
| Myšlenka, v níž se Bůh ztrácí
Jsme Boží modlitbou. Jsme ve skutečnosti Boží myšlenkou. A Bůh je beznadějně ztracen v tom, že nás myslí. Jediné, co můžeme dělat, je setrvat nazí, nesobečtí, připravení milovat. Naším prvotním pokušením je chtít se ukrývat v různých rolích, v ovládání věci, v úspěších a v uspokojujících vysvětleních. Mysl objeví na milión způsobů, jak se skrýt před svými strachy a svou prázdnotou. Modlit se však znamená žít ve světě milujícího, aniž bych k tomu potřeboval cokoli tvrdit nebo popírat, soudit nebo ospravedlňovat. Modlitba je neočekávané odhalování dokonalé dobroty poté, co jsme tolik věcí udělali špatně. Není jiného místa, kde začít naslouchat nebo žít. Modlitba je pro nás jediným základem, jemuž v sobě můžeme důvěřovat. Buďte klidní a nezištní, milí přátelé. A vytrvejte. Musíte sami za sebe vědět, že Někdo právě vás v každém tvůrčím okamžiku myslí. Jedinou dobrou volbou je milovat a svěřit se Bohu. | The Thought God Is Lost In
We are God’s prayer. We are, in fact, God’s thought. And God is hopelessly lost in thinking us. All we can do is stay naked and self-forgetful, ready for lovemaking. The primary temptation is to cover ourselves with roles, controls, successes and satisfying explanations. The mind will discover a million ways to cover itself from its fears and its emptiness. But praying is living in a lover’s world, with no need to affirm or deny, judge or justify. Praying is the unexpected uncovering of perfect goodness after we have done so many things wrong. There is no other place to begin listening or living. Prayer is the only foundation we can trust in ourselves. Be quiet and self-forgetful, dear friends. Don’t miss out. You must know for yourself that Someone is thinking you (as opposed to another) each creative moment. The only good choice is to love and trust yourself in God. from Radical Grace, “The Thought God Is Lost In”
|
Pokud chceš tyto denní meditace Richarda Rohra z knihy "Radikální milost" dostávat do své mailové schránky, napiš na iv.hudec(et)gmail.com
Překlad meditace CAC z úterý 2. 6. 2026 na téma: Za hranice binárních jednotek Duch nás přetváří Pravoslav Michael Curry se zamýšlí nad tím, jak nás Bůh vždy vede dál, než si myslíme, že víme: Bude čas, kdy vás Boží GPS nasměruje směrem, který bude lidem nepříjemný. Možná to bude nepříjemné i vám. Vývoj dlouho zastávaných názorů může být duchovním zemětřesením; půda pod námi se otřásá, samotné linie zlomů naší identity se posouvají a hledají nové …
Role mužů v dnešní době
„Cíl, který je pro mladého člověka zcela normální,
se pro starého stává neurotickou překážkou“ (C.G.Jung)
Stojíme na prahu změn, jak ve společnosti, tak ve světě, stejně tak i v církvi.
Tato skutečnost na nás klade mimořádné nároky. Uvědomuje si tuto naši úlohu ve světě, ve kterém žijeme. Chceme dostát odpovědnosti, která nám byla svěřena. Nejsme na to sami. Učíme se stát bok po boku jeden druhému. Pohybujeme se po horizontále konkrétního života a zároveň jsme pevně ukotveni vzhůru. Jednak jsme si vědomi vlastní zranitelnosti a stínu, ale také zároveň s tím jsme si vědomi, že jsme součástí velkého příběhu stvoření. To nás zbavuje přílišného lpění na výkonu, úspěchu a stoupání. Zjišťujeme, že všechno má v našem životě místo, naše vítězství i nezdary, rány i uzdravení, radost i bolest, život i smrt. Všechno se nám postupně stává dobrými životními učiteli, a stávali se z nás moudří mužové.
O to nám tady jde. Tímto chceme obohacovat svět, ve kterém se odehrává náš život.
P. Petr Glogar
