Starý muž, který se neumí smát, je trouba.
Richard Rohr
Kdo jsme?
Tento web reprezentuje hnutí Chlapi, neformální společenství mužů, kteří hledají takové způsoby duchovního prožívání, se kterými se dokážou jako muži ztotožnit a celou bytostí je žít.
Můžeš se tady setkat s muži, kteří usilují o to být lepšími a více autentickými.
Vytváříme jak reálný tak virtuální prostor pro setkávání.
Začalo to někdy před rokem 2000 hledáním mužské energie, spirituality i chlapské party a setkáváním v malých skupinách. Pokračovalo to inspirací dílem Richarda Rohra a jeho Rituálem pro přechod do zralé dospělosti a pokračuje to dodnes stovkami setkání v malých skupinách, víkendovými akcemi pro muže i pro otce a děti, rituály i celostátními setkáními pro stovky účastníků a mezinárodní spoluprací s hnutím mužů po celém světě.
Pro řadu z nás je podstatné přátelství s Bohem, pro všechny jsou oporou kamarádi, které tu nalezli.
Vítáme tě mezi námi a těšíme se na společné putování.
Pavel Hrdina a Martin Šmídek
Myšlenka Richarda Rohra na pondělí po páté neděli velikonoční -
| Otec marnotratného syna
Otec, kterého Ježíš znal, se pozoruhodně podobá tomu, co by většina kultur nazvala matkou. V příběhu marnotratného syna v 15. kapitole Lukáše představuje Ježíš tím nejúplnějším způsobem charakter toho Otce, kterého nazýval Bohem. Tento Otec je po všech stránkách naprostým opakem mužského patriarchy, jenž dokonce odmítá odvolávání staršího syna na svět hodností a zásluh. Nejen že dovoluje mladšímu synu, aby se rozhodl proti němu, ale navíc ho v tom podporuje tím, že mu dá peníze! I poté co se syn dopustí hrubého přečinu, zříká se otec svého práva znovu nastolit pořádek a udělit trest, i když se marnotratný syn nabízí, že mu bude sloužit jako nádeník. Jak synův odchod, tak jeho návrat jsou přijímány jako nutné, byť bolestné činy svobodného dospělého syna. Otec se všemožnými způsoby otevírá vzájemnosti a zranitelnosti. | The Prodigal Son’s Father
The Father who Jesus knew looks amazingly like what most cultures would call mother. In Luke 15, the story of the prodigal son, Jesus makes his most complete presentation of the character of this Father, whom he called God. The father is in every way the total opposite of the male patriarch and even rejects his older son’s appeal to a world of worthiness and merit. He not only allows the younger son to make choices against him, but even empowers him to do so by giving him money! After the son’s bad mistakes, the father still refuses his own right to restore order or impose a penance, even though the prodigal son offers to serve as a hired servant. Both his leaving and his returning are treated as necessary but painful acts of adult freedom. In every way he can, the father makes mutuality and vulnerability possible. from Radical Grace, “Is This ‘Women-Stuff' Important?”
|
Pokud chceš tyto denní meditace Richarda Rohra z knihy "Radikální milost" dostávat do své mailové schránky, napiš na iv.hudec(et)gmail.com
Překlad meditace CAC ze soboty 2. 5. 2026 na téma: Shrnutí sedmnáctého týdne Nebojte se Neděle Pokud nedokážeme v klidu udržet určitou míru strachu a úzkosti, vždy budeme hledat, kam ji vypudit. Vyhnání toho, co nemůžeme přijmout, nám dává identitu, ale je to identita negativní. -Richard Rohr Pondělí Můžeme stavět pouze na životě, pouze život vede k životu. Ježíš se vydal k nejhlubšímu zdroji života. -Richard Rohr Úterý Tento příběh …
Role mužů v dnešní době
„Cíl, který je pro mladého člověka zcela normální,
se pro starého stává neurotickou překážkou“ (C.G.Jung)
Stojíme na prahu změn, jak ve společnosti, tak ve světě, stejně tak i v církvi.
Tato skutečnost na nás klade mimořádné nároky. Uvědomuje si tuto naši úlohu ve světě, ve kterém žijeme. Chceme dostát odpovědnosti, která nám byla svěřena. Nejsme na to sami. Učíme se stát bok po boku jeden druhému. Pohybujeme se po horizontále konkrétního života a zároveň jsme pevně ukotveni vzhůru. Jednak jsme si vědomi vlastní zranitelnosti a stínu, ale také zároveň s tím jsme si vědomi, že jsme součástí velkého příběhu stvoření. To nás zbavuje přílišného lpění na výkonu, úspěchu a stoupání. Zjišťujeme, že všechno má v našem životě místo, naše vítězství i nezdary, rány i uzdravení, radost i bolest, život i smrt. Všechno se nám postupně stává dobrými životními učiteli, a stávali se z nás moudří mužové.
O to nám tady jde. Tímto chceme obohacovat svět, ve kterém se odehrává náš život.
P. Petr Glogar
