Starý muž, který se neumí smát, je trouba.
Richard Rohr
Kdo jsme?
Tento web reprezentuje hnutí Chlapi, neformální společenství mužů, kteří hledají takové způsoby duchovního prožívání, se kterými se dokážou jako muži ztotožnit a celou bytostí je žít.
Můžeš se tady setkat s muži, kteří usilují o to být lepšími a více autentickými.
Vytváříme jak reálný tak virtuální prostor pro setkávání.
Začalo to někdy před rokem 2000 hledáním mužské energie, spirituality i chlapské party a setkáváním v malých skupinách. Pokračovalo to inspirací dílem Richarda Rohra a jeho Rituálem pro přechod do zralé dospělosti a pokračuje to dodnes stovkami setkání v malých skupinách, víkendovými akcemi pro muže i pro otce a děti, rituály i celostátními setkáními pro stovky účastníků a mezinárodní spoluprací s hnutím mužů po celém světě.
Pro řadu z nás je podstatné přátelství s Bohem, pro všechny jsou oporou kamarádi, které tu nalezli.
Vítáme tě mezi námi a těšíme se na společné putování.
Pavel Hrdina a Martin Šmídek
Myšlenka Richarda Rohra na středu dvanáctého týdne v mezidobí -
| Pět velkých darů: evangelizace
Myslím, že mnozí z vás si budou myslet, že evangelizace je protestantský pojem. Je to však pojem biblický. Evangelista je ten, kdo přináší dobrou zprávu. Evangelista má zvláštní dar spočívající v tom, že umí lidi uvítat, pozvat, s nadšením zvěstovat Ježíše a Boží království. Evangelista je „dveřník“. Katolíci bývali z historického pohledu v tomto charismatu velmi slabí, neboť většina katolíků byla pokřtěna v dětství. Evangelizace je tím, o čem papež a biskupové říkají, že dnes tolik potřebujeme. Cítím se v těchto dnech daleko více učitelem, ale po nějaký čas mne nazývali katolickým evangelistou. Vzpomínám si, jak jsem byl takto představen poprvé – jak to znělo jako podivná fráze. Od katolické církve neočekáváme, že by měla evangelisty. Často jsme se falešně domnívali, že protože byli lidé členy církve, musí mít též za sebou zkušenost konverze a zakládají svůj život na Ježíšově evangeliu. Nicméně církev novou evangelizaci zoufale potřebuje. A mnozí z nás potřebují být re-evangelizováni – nebo možná slyšet radostnou zvěst poprvé. | Five Great Gifts: Evangelism
I suppose many of us still think of evangelism as a Protestant term. But it’s a biblical term. The evangelist is the one who gives Good News. The evangelist has the specific charism of being able to welcome, to invite, to announce Jesus and the Kingdom with excitement. The evangelist is the door opener. Catholics have been, historically, very weak on this charism, since most Catholics were baptized as infants. Evangelism is what our pope and bishops are saying we need so much now. I find myself these days being much more a teacher, but I was called for some time a Catholic evangelist. I remember when I was first introduced as that, it sounded like a strange phrase. We don’t expect the Catholic Church to have evangelists. We have often falsely assumed that because people were members, they already had a conversion experience and were basing their life on the gospel of Jesus. Yet the Church desperately needs a new evangelism. And many of us need to be re-evangelized – or perhaps hear the Good News for the first time. from The Price of Peoplehood
|
Pokud chceš tyto denní meditace Richarda Rohra z knihy "Radikální milost" dostávat do své mailové schránky, napiš na iv.hudec(et)gmail.com
Překlad meditace CAC z úterý 23. 6. 2026 na téma: Naděje v těžkých časech Naděje se musí pěstovat Na virtuálním setkání CAC s názvem „Jak najít naději v těžkých časech?“ se k týmu CAC připojil umělec a hudebník Jon Batiste, držitel ceny Grammy, a zapojil se do diskuse. Děkanka fakulty Carmen Acevedo Butcher se Batisteho zeptala na radost a oslavu jako způsob, jak potvrdit naši lidskost uprostřed okolností, které nás zbavují lidskosti: „Kde v současné …
Role mužů v dnešní době
„Cíl, který je pro mladého člověka zcela normální,
se pro starého stává neurotickou překážkou“ (C.G.Jung)
Stojíme na prahu změn, jak ve společnosti, tak ve světě, stejně tak i v církvi.
Tato skutečnost na nás klade mimořádné nároky. Uvědomuje si tuto naši úlohu ve světě, ve kterém žijeme. Chceme dostát odpovědnosti, která nám byla svěřena. Nejsme na to sami. Učíme se stát bok po boku jeden druhému. Pohybujeme se po horizontále konkrétního života a zároveň jsme pevně ukotveni vzhůru. Jednak jsme si vědomi vlastní zranitelnosti a stínu, ale také zároveň s tím jsme si vědomi, že jsme součástí velkého příběhu stvoření. To nás zbavuje přílišného lpění na výkonu, úspěchu a stoupání. Zjišťujeme, že všechno má v našem životě místo, naše vítězství i nezdary, rány i uzdravení, radost i bolest, život i smrt. Všechno se nám postupně stává dobrými životními učiteli, a stávali se z nás moudří mužové.
O to nám tady jde. Tímto chceme obohacovat svět, ve kterém se odehrává náš život.
P. Petr Glogar
