Člověk může hrát proroka jedině v rámci té sféry Mystéria, kterou si připustí a zvolí. Kdo by byl ve fádní všednodennosti roku 1958 předvídal zázrak 2. vatikánského koncilu? Dokázala by racionalita nebo futurismus dojít k závěru, že někdy v polovině let šedesátých nastane takový kulturní posun? Kdo by byl předpověděl jen zdání reakční éry let osmdesátých – jak v církvi, tak ve státě? Je vůbec možné, aby takový šílený rytmus dění byl součástí svatého Mystéria? Jistě si přeju, abychom používali svou mysl, svou vůli, svou duchovní intuici, abychom vymýšleli a plánovali to, o čem si myslíme, že musí být též Boží budoucností a Božím plánem. Já ale mohu důvěřovat pouze vidění a předvídání těch, kdo se nejprve před svatým Mystériem vzdali. V opačném případě budeme mít jen víc toho, čeho už sami máme až po krk: svévolnosti a egocentrického určování věcí, které se samo nazývá „novým věkem“ Ducha.

Nebuďte na pochybách, bratři a sestry ve víře, že tohle nemůže být z americké církve ani z žádné jiné církve to nejlepší. V takovém domě je příliš mnoho přisvojovaného excentrického já, než aby se bylo možno dobrat k Pánu toho domu. Hledání musí předcházet skutečné a pravé odevzdání. Jak to řekl Jahve Jóbovi: „Kde jsi byl, když jsem zakládal zemi? Pověz, víš-li něco rozumného o tom. … Zdali jsi ty někdy za svých dnů dal příkaz jitru a vykázal jitřence její místo“ (Jb 38,4.12). Mluví tu Jahve k Jóbovi nebo k nám?

We can only play the prophet within the admitted and chosen realm of mystery. Who could have foreseen the miracle of Vatican II in the humdrum of 1958'? Could reason or futurism have concluded the cultural shift that took place somewhere in the mid-1960’s? Who would have predicted the seeming reactionary era of the 1980’s – both in Church and state? Is there any possibility that this maddening rhythm is actually a part of the Holy Mystery? Oh, I want us to use our minds, our will, our spiritual intuition to plot and plan for what we think must be God’s future and God’s plan. But I can only trust that seeing and foreseeing in those who have first surrendered to the Holy Mystery. Otherwise we will have only more of what we already have too much of: willfulness and ego-centered determination calling itself the new age of the Spirit.

Have no doubt, brothers and sisters of the faith, that cannot be the best of the American Church or any Church. In that house there is too much of the privatized, eccentric self to ever perceive the true Master of the house. True surrender must precede the search. It is surrender that finally generates the search. I do not trust the search without surrender. As Yahweh said to Job, “Where were you when I laid the earth’s foundations?... Have you ever in your life given orders to the morning or sent the dawn to its post’?” Job 38:4, 12,Jr). Is Yahweh talking to Job or to us?