Starý muž, který se neumí smát, je trouba.
Richard Rohr
Kdo jsme?
Tento web reprezentuje hnutí Chlapi, neformální společenství mužů, kteří hledají takové způsoby duchovního prožívání, se kterými se dokážou jako muži ztotožnit a celou bytostí je žít.
Můžeš se tady setkat s muži, kteří usilují o to být lepšími a více autentickými.
Vytváříme jak reálný tak virtuální prostor pro setkávání.
Začalo to někdy před rokem 2000 hledáním mužské energie, spirituality i chlapské party a setkáváním v malých skupinách. Pokračovalo to inspirací dílem Richarda Rohra a jeho Rituálem pro přechod do zralé dospělosti a pokračuje to dodnes stovkami setkání v malých skupinách, víkendovými akcemi pro muže i pro otce a děti, rituály i celostátními setkáními pro stovky účastníků a mezinárodní spoluprací s hnutím mužů po celém světě.
Pro řadu z nás je podstatné přátelství s Bohem, pro všechny jsou oporou kamarádi, které tu nalezli.
Vítáme tě mezi námi a těšíme se na společné putování.
Pavel Hrdina a Martin Šmídek
Myšlenka Richarda Rohra na Dvacátá první neděle v mezidobí -
| Lázeň v Lurdech
(Zaznamenáno v Lurdech.) Být ponořen do lázně v Lurdech je úkon pokory a důvěry, úkon víry. Mysl ti namlouvá: „K čemu to? Co to znamená? Na co je tohle dobré?“ Zdá se, že všechno v našem životě má buď nějaký bezprostřední, viditelný efekt, anebo to „nefungovalo“. Takový přístup je hrozivým nepřítelem víry, protože víra nepatří do oblasti praktických věcí; víra znamená vstup do světa tajemství, kde jsou při díle hlubší energie, kde se děje proměna – dokonce i tehdy, když se nezdá, že by se cokoli měnilo. Jestliže umíme vstoupit do hlubšího sebevzdání ve víře, jako dítě, které se raduje z toho, jak si hraje před maminkou, pak můžeme vpravdě zakusit společnou modlitbu. Musíme nechat stranou své pracovní myšlenky, abychom si hráli před Pánem a v této svatyni v Lurdech před Marií. Tomu může rozumět jen naše pokorné vnitřní dítě, které nesleduje žádné cíle. (Dne, kdy toto bylo zaznamenáno, 2. října 1980, jsem byl v Lurdech uzdraven ze sedm let trvající těžké hypoglykémie – Bůh je dobrý!) | The Baths at Lourdes
(Recorded at Lourdes) Being lowered into the baths at Lourdes is an act of humiliation and trust, an act of faith. Your mind wants to say, Why do this? What does this mean? What is this going to do'? It seems everything in our life has to have an immediate, visible effect, or it hasn’t “worked.” That attitude is a terrible enemy of faith because faith is not in the realm of the practical; faith means entering into the world of mystery, where deeper energies are at work, where transformation takes place even though nothing appears to change. If we can enter into a deeper surrender in faith, like a child who can rejoice entertaining itself before its mother, then we can truly experience prayer together. We have to let go of our working ideas to play before the Lord, and in this shrine of Lourdes, to play before Mary. Only our humble, goal-less inner child can understand that. [In fact, I was healed of seven years of severe hypoglycemia at Lourdes the day this was recorded, October 2, 1980. God is good! ] from On Pilgrimage With Father Richard Rohr
|
Pokud chceš tyto denní meditace Richarda Rohra z knihy "Radikální milost" dostávat do své mailové schránky, napiš na iv.hudec(et)gmail.com
Překlad meditace CAC z neděle 23. 8. 2026 na téma: Pravé já a falešné já Objevování Boha v sobě Otec Richard Rohr nás vybízí, abychom se podívali do svého nitra a objevili své pravé já, Boží přítomnost v nás: Všichni hledáme něco naprosto spolehlivého, něco věrného a pravdivého, něco, na co se můžeme vždy spolehnout. Ve svém velmi krátkém druhém listu v Novém zákoně nás autor vyzývá, abychom objevili to, co hledáme, když píše o „pravdě, která v nás …
Role mužů v dnešní době
„Cíl, který je pro mladého člověka zcela normální,
se pro starého stává neurotickou překážkou“ (C.G.Jung)
Stojíme na prahu změn, jak ve společnosti, tak ve světě, stejně tak i v církvi.
Tato skutečnost na nás klade mimořádné nároky. Uvědomuje si tuto naši úlohu ve světě, ve kterém žijeme. Chceme dostát odpovědnosti, která nám byla svěřena. Nejsme na to sami. Učíme se stát bok po boku jeden druhému. Pohybujeme se po horizontále konkrétního života a zároveň jsme pevně ukotveni vzhůru. Jednak jsme si vědomi vlastní zranitelnosti a stínu, ale také zároveň s tím jsme si vědomi, že jsme součástí velkého příběhu stvoření. To nás zbavuje přílišného lpění na výkonu, úspěchu a stoupání. Zjišťujeme, že všechno má v našem životě místo, naše vítězství i nezdary, rány i uzdravení, radost i bolest, život i smrt. Všechno se nám postupně stává dobrými životními učiteli, a stávali se z nás moudří mužové.
O to nám tady jde. Tímto chceme obohacovat svět, ve kterém se odehrává náš život.
P. Petr Glogar
