Starý muž, který se neumí smát, je trouba.
Richard Rohr
Kdo jsme?
Tento web reprezentuje hnutí Chlapi, neformální společenství mužů, kteří hledají takové způsoby duchovního prožívání, se kterými se dokážou jako muži ztotožnit a celou bytostí je žít.
Můžeš se tady setkat s muži, kteří usilují o to být lepšími a více autentickými.
Vytváříme jak reálný tak virtuální prostor pro setkávání.
Začalo to někdy před rokem 2000 hledáním mužské energie, spirituality i chlapské party a setkáváním v malých skupinách. Pokračovalo to inspirací dílem Richarda Rohra a jeho Rituálem pro přechod do zralé dospělosti a pokračuje to dodnes stovkami setkání v malých skupinách, víkendovými akcemi pro muže i pro otce a děti, rituály i celostátními setkáními pro stovky účastníků a mezinárodní spoluprací s hnutím mužů po celém světě.
Pro řadu z nás je podstatné přátelství s Bohem, pro všechny jsou oporou kamarádi, které tu nalezli.
Vítáme tě mezi námi a těšíme se na společné putování.
Pavel Hrdina a Martin Šmídek
Myšlenka Richarda Rohra na středu dvacátého druhého týdne v mezidobí -
| Dědova energie
Muž s hlubokou mužskou energií důvěřuje v život. Důvěřovat, to neznamená být naivní; znamená to rozhodnout se na základě poznání, co je život a co je smrt. Jakmile si člověk ujasní, co je život a co smrt, bude schopen důvěřovat obojímu. Lidé, kteří nedovedou rozlišovat mezi smrtí a životem, nemohou důvěřovat realitě. Důvěra neznamená činit ctnostná rozhodnutí; není to skok víry bez jakéhokoli důkazu. Je to poznání, že každá lidská situace je směsicí života i smrti, a že velké pravdy jsou obvykle komplikované. Jsme směsicí temnoty a světla, života a smrti. Vše, co konáme, má v sobě kvalitu života, ale i kvalitu strachu a sebeobrany. Jestliže dovedeme přijmout, že nic není dokonalé, můžeme v tomto světě nalézt pokoj. Jak říká Ježíš: „Nikdo není dobrý, jedině Bůh“ (Mk 10,18). Přijmout tento paradoxní svět vyžaduje kus odvahy a náramné pokory. Řekl bych, že tohle dokážou dědové kvality „velkých otců“ (i babičky formátu „velkých matek“!). K takto plné vyrovnanosti pravděpodobně před padesátým rokem života neproniknete. | Grandfather Energy
A man of deep male energy is a truster of life. To be trusting is not to be naive; it is to make judgments, recognizing what is life and what is death. Once you clarify what is life and what is death, you will be able to trust both of them. People who can’t distinguish between death and life can’t trust reality. Trust is not making a virtuous decision; it’s not a leap of faith wiihout any evidence. It’s recognizing that every human situation is a mixture of both life and death, that the big truths usually are complicated truths. We are a mixture of darkness and light, life and death. Every action we perform has some quality of life to it, yet some quality of fear and self-protection. When we can accept that there is no perfect anything, we can find peace in this world. As Jesus put it, “God alone is good” (Mark 10:18). It takes a monumental act of courage and a tremendous humility to accept a paradoxical world. I think that is what “grand” fathers (and “grand” mothers!) can do. You probably don’t come to this full balance much before fifty years of age. from A Man’s Approach to God
|
Pokud chceš tyto denní meditace Richarda Rohra z knihy "Radikální milost" dostávat do své mailové schránky, napiš na iv.hudec(et)gmail.com
Překlad meditace CAC z úterý 1. 9. 2026 na téma: Jak se stát učedníky Kříž soběstačnosti Ve své kázání k 16. kapitole Matoušova evangelia zdůrazňuje veřejná teoložka Nadia Bolz-Weber, že Ježíšovo učení o „nesení svého kříže“ nemělo za cíl ještě více prohlubovat utrpení lidí na okraji společnosti: V dnešním evangelijním textu Ježíš říká, že ti, kdo ho chtějí následovat, musí zapřít sami sebe a vzít na sebe svůj kříž, a ti, kdo chtějí zachránit svůj …
Role mužů v dnešní době
„Cíl, který je pro mladého člověka zcela normální,
se pro starého stává neurotickou překážkou“ (C.G.Jung)
Stojíme na prahu změn, jak ve společnosti, tak ve světě, stejně tak i v církvi.
Tato skutečnost na nás klade mimořádné nároky. Uvědomuje si tuto naši úlohu ve světě, ve kterém žijeme. Chceme dostát odpovědnosti, která nám byla svěřena. Nejsme na to sami. Učíme se stát bok po boku jeden druhému. Pohybujeme se po horizontále konkrétního života a zároveň jsme pevně ukotveni vzhůru. Jednak jsme si vědomi vlastní zranitelnosti a stínu, ale také zároveň s tím jsme si vědomi, že jsme součástí velkého příběhu stvoření. To nás zbavuje přílišného lpění na výkonu, úspěchu a stoupání. Zjišťujeme, že všechno má v našem životě místo, naše vítězství i nezdary, rány i uzdravení, radost i bolest, život i smrt. Všechno se nám postupně stává dobrými životními učiteli, a stávali se z nás moudří mužové.
O to nám tady jde. Tímto chceme obohacovat svět, ve kterém se odehrává náš život.
P. Petr Glogar
