Neděle

Pavel je přesně jako my v tom, že nikdy nepoznal Ježíše v těle. Stejně jako on i my poznáváme Krista pouze tím, že vnímáme a ctíme hloubku naší lidské zkušenosti a získáváme nový pohled na svět.

—Richard Rohr

Pondělí

Pavlovo hlásání dobré zprávy našlo zvláštní ohlas mezi lidmi z nižších vrstev, mezi otroky, vdovami a ženami. Ženy se ve skutečnosti ukázaly jako zásadní síla v Pavlově službě, kdy působily jako apoštolky, učitelky, dobrodinky a přítelkyně.

—Rachel Held Evans

Úterý

Pavel učí prostřednictvím kontrastů, srovnání a překonávání zdánlivých rozporů. Ti, kdo ho čtou povrchně, téměř vždy vnímají jednu stranu jako špatnou a druhou jako dobrou, ale tím do značné míry přehlížejí jeho genialitu jako učitele.

—Richard Rohr

Středa

Pavlovo kázání o nesourodosti milosti bylo společenským dynamitem, který rozmetal na kusy každý pokus o řazení lidí podle stupnice hodnoty a významu. V Pavlových rukou se milost stala nástrojem společenského vyrovnání.

—Richard Beck

Čtvrtek

Zabývat se Pavlovým dílem upřímně a pečlivě znamená odolat nutkání zredukovat ho buď na revolucionáře, nebo na pouhého vykonavatele říše, a místo toho uznat člověka formovaného jak zjevením, tak i omezeními.

—Kat Armas

Pátek

Pavel nám dává základ pro to, abychom milovali všechny ostatní tak, jak nás miloval Kristus. Pavel nabízí teologický a pevný základ pro lidskou důstojnost a lidský rozkvět, který je přirozený, univerzální a nezničitelný žádným hodnocením.

—Richard Rohr

Cvičení pro třicátý sedmý týden Zákon lásky

Otec Richard nás zve k modlitbě s Pavlem, který důvěřuje Boží lásce více než jakémukoli zákonu.

Pavel byl dokonalým farizejem, který dodržoval zákon. „Pokud jde o to, do jaké míry vás Zákon může učinit dokonalými, byl jsem bezúhonný,“ říká (Filipským 3,5–6). Zdá se, že si klade otázku: „Jak je možné, že i tak dokonalé dodržování náboženských předpisů přesto stvořilo nenávistné a násilnické lidi, jako jsem já?“ To byla Pavlova naprosto upřímná otázka a on měl pokoru na to, aby na ni upřímně odpověděl. (Mnozí lidé by dnes udělali dobře, kdyby si tu samou otázku položili.)

K čemu vlastně zákon slouží? Není to proto, aby nás Bůh miloval. Bůh nás již miluje a my nemůžeme žádnou technikou způsobit, aby nás Bůh miloval více či méně. Účelem duchovního zákona je prohloubit naše vlastní uvědomění o tom, kým skutečně jsme a kým je Bůh. Pak rozpoznáme svou vlastní radikální nedostatečnost a ve stejném pohybu najdeme Boží plnost.

Bůh nám nejen dovoluje dělat chyby, ale dokonce naše chyby využívá v náš prospěch! To je brilantní evangelijní ekonomika milosti a je to jediná věc, která si zaslouží být nazývána „dobrou zprávou a radostí pro všechny lidi“ (Lukáš 2:10).

Jak zažil Pavel: „Když jsem slabý, tehdy jsem silný“ (2. Korinťanům 12,10). Až vystoupíme z boxerského ringu tvůrčího napětí mezi zákonem a milostí, konečně vyhrajeme zápas; ale ironicky ho vyhrajeme tím, že prohrajeme!

Až zakusíme svou vlastní slabost a zároveň budeme naplněni Duchem lásky, pak poznáme pravdu té krásné Pavlovy modlitby:

Poklekám před Otcem,

od něhož pochází jméno každé rodiny na nebi i na zemi.

Modlím se, aby vám podle bohatství Boží slávy

Bůh vám dá, abyste byli posilněni

ve svém nitru mocí skrze Ducha,

a aby Kristus přebýval ve vašich srdcích skrze víru,

když jste zakořeněni a upevněni v lásce.

Modlím se, abyste měli sílu pochopit spolu se všemi svatými,

co je šířka

a délka

a výška

a hloubka,

a poznat Kristovu lásku

která přesahuje veškeré poznání,

abyste byli naplněni

vší plností Boží (Efezským 3:14–19).

Sunday

Paul is just like us in never knowing Jesus in the flesh. Like him, we only know the Christ through observing and honoring the depth of our human experience and gaining new eyes.

—Richard Rohr

Monday

Paul’s declaration of the good news found special resonance among people of lower classes, and with slaves, widows, and women. In fact, women proved to be a vital force in the ministry of Paul, serving as apostles, teachers, benefactors, and friends.

—Rachel Held Evans

Tuesday

Paul teaches through contrast, comparison, and the overcoming of seeming contradictions. Those who read him superficially have almost always heard one of the sides as bad and the other good, but this is largely to miss his genius as a teacher.

—Richard Rohr

Wednesday

Paul’s preaching about the incongruity of grace was social dynamite, blowing to smithereens every attempt to rank­ human persons on a scale of value and worth. In the hands of Paul, grace became a tool of social leveling.

—Richard Beck

Thursday

To engage Paul’s work with honesty and care is to resist the urge to reduce him to either a revolutionary or a mere enforcer of empire, recognizing instead a man shaped by both revelation and limitation.

—Kat Armas

Friday

Paul gives us a basis for loving all others as Christ has loved us. Paul offers a theological and solid foundation for human dignity and human flourishing that is inherent, universal, and indestructible by any evaluation.

—Richard Rohr

Week Thirty-Seven Practice The Law of Love

Father Richard invites us to pray with Paul who trusts in God’s love over any law.

Paul was a perfect law-abiding Pharisee. “As far as the Law can make you perfect, I was faultless,” he says (Philippians 3:5–6). He seems to be wondering, “How could such perfect religious observance still create hateful and violent men like me?” That was Paul’s utterly honest question, and he had the humility to answer it honestly. (Many folks today would be wise to ask the same question of themselves.)

What is the law really for? It’s not to make God love us. God already loves us, and we cannot make God love us any more or any less by any technique whatsoever. The purpose of spiritual law is to sharpen our own awareness about who we really are and who God is. Then we will recognize our own radical insufficiency and, in that same movement, find God’s fullness.

God not only allows us to make mistakes but even uses our mistakes in our favor! That is the brilliant gospel economy of grace, and it is the only thing worthy of being called “good news and a joy for all the people” (Luke 2:10).

As Paul experienced, “When I am weak, then I am strong” (2 Corinthians 12:10). When we come out of the boxing ring of the creative tension of law and grace, we will have finally won the match; but ironically, we will have won it by losing!

When we have experienced our own weakness and, at the same time, been filled with the Spirit of Love, then we will know the truth of that beautiful Pauline prayer:

I bow my knees before the Father,

from whom every family in heaven and on earth takes its name.

I pray that, according to the riches of God’s glory,

God may grant that you may be strengthened

in your inner being with power through the Spirit,

and that Christ may dwell in your hearts through faith,

as you are being rooted and grounded in love.

I pray that you may have the power to comprehend, with all the saints,

what is the breadth

and length

and height

and depth,

and to know the love of Christ

that surpasses knowledge,

so that you may be filled

with all the fullness of God (Ephesians 3:14–19).