Neděle

Pojem a lidská zkušenost matky je tak prapůvodní, tak velký, hluboký, univerzální a široký, že aplikovat jej pouze na naše vlastní matky je příliš malá nádoba. Lze jej aplikovat pouze na Boha.

-Richard Rohr

Pondělí

Stejně jako všichni mystici si uvědomila, že to, co Ježíš říká o sobě, říká zároveň o celé skutečnosti.

-Richard Rohr

Úterý

Naše sestra a předchůdkyně Juliána k nám dnes chce nejen promluvit, ale také na nás křičet - i když jemným způsobem - abychom se probudili a šli do hloubky, abychom čelili temnotě a prohloubili se a našli dobro, radost a úctu.

-Matthew Fox

Středa

Milovaný, kéž jsi požehnaný, protože je to tak: všechno je v pořádku.

-Julián z Norwiche

Čtvrtek

Lidská radost je pro Juliánovu spiritualitu zásadní. Podle ní máme být plní radosti, protože naše radost z Boha odráží radost Trojice. Stvoření je aktem Boží radosti. Čím věrněji a s větší nadějí budeme ve svém životě odpovídat na Boží lásku, tím větší bude plnost naší radosti.

-Gloria Durka

Pátek

Pro Juliána je tradiční učení o církvi jako mystickém těle Kristově rozšířeno na celé lidstvo.

-Matthew Fox

Devatenáctý týden Cvičení Moře Boží lásky

V šestém díle seriálu Obrácení k mystikům se James Finley zabývá učením Juliány z Norwiche. Tento úryvek pochází z desáté kapitoly Juliánových Božských zjevení v překladu Mirabai Starrové.

V určitém okamžiku se má mysl ponořila do hlubin moře. Viděla jsem zelené kopce a údolí, která se zdála být pokryta drobnými oblázky, posetá mořskými řasami a mechem. Uvědomil jsem si, že i kdyby se muž nebo žena dostali na dno oceánu, každý z nich by stále mohl vidět Boha. To proto, že nikde není místo, kde by Bůh nebyl. Nejenže je Bůh všude, ale také nás chrání a ochraňuje před újmou, ať jsme kdekoli. Když vidíme Boha, máme více síly a útěchy, než bychom dokázali popsat jazykem tohoto světa. Věříme, že Boha téměř vůbec nevidíme, ale on si přeje, abychom věřili, že ho vidíme neustále..... Přeje si, abychom ho viděli a abychom ho hledali. Chce, abychom po něm toužili a důvěřovali mu. [1]

Finley se zamýšlí:

Víme, že vítr vane po vodní hladině a vlny se zvedají a klesají. Žijeme svůj každodenní život na vodní hladině, na kolísavých vzorcích našich podmíněných stavů vědomí a na neustále se měnících vzorcích našich každodenních podmínek, ať už jsou jakékoliv. Když se dostaneme k prožívání vnitřního nebo kontemplativního života, ponoříme se pod vodní hladinu. Dostáváme se na klidnější místa v nitru sebe sama, kde je s námi uprostřed života Bůh. Náš život služby stále pokračuje. Co se děje, to se děje, ale my se učíme být zakotveni v hloubce Boží přítomnosti, která nás podporuje a je s námi zajedno ve všem, co se děje.

Julian říká, že je možné, že kdybychom mohli klesnout až na samé dno moře (obraz ráje), viděli bychom, že už jsme nekonečně v bezpečí. Již jsme milovaní a jako milovaní jsme již mimo ohrožení či ohrožení čímkoli, a to díky nekonečné Boží lásce k nám. V této lásce jsme bezpodmínečně spojeni. Mystická realizace je uvědoměním si této skutečnosti. [2]

Sunday

The concept and human experience of mother is so primal, so big, deep, universal, and wide that to apply it only to our own mothers is far too small a container. It can only be applied to God.

—Richard Rohr

Monday

Like all mystics, she realized that what Jesus was saying about himself, he was simultaneously saying about all of reality.

—Richard Rohr

Tuesday

Our sister and ancestor Julian is eager not only to speak to us today but to shout at us—albeit in a gentle way—to wake up and to go deep, to face the darkness and to dig down and find goodness, joy and awe.

—Matthew Fox

Wednesday

Beloved One, may you be blessed because it is so: all is well.

—Julian of Norwich

Thursday

Human joy is essential to Julian’s spirituality. To her, we are meant to be full of joy because our joy in God reflects the joy of the Trinity. Creation is an act of God’s joy. The more faithfully and hopefully we respond to God’s love in our life, the greater will be the fullness of our joy.

—Gloria Durka

Friday

For Julian, the traditional teaching of the church as the mystical body of Christ is extended to the entire human race.

—Matthew Fox

Week Nineteen Practice The Sea of God’s Love

In the sixth season of Turning to the Mystics , James Finley explores the teachings of Julian of Norwich. This passage is from chapter ten of Julian’s Divine Revelations, translated by Mirabai Starr.

At some point, my mind was plunged into the depths of the sea. I saw green hills and valleys, which seemed to be covered in tiny pebbles, strewn with seaweed and moss. What I realized was that even if a man or a woman were brought down to the bottom of the ocean each could still see God. This is because there is nowhere where God is not. Not only is God everywhere, but he keeps us safe and protected from harm wherever we are. When we see God, we have more strength and comfort than we can possibly describe with the language of this world. We believe that we hardly see God at all, but what he desires is for us to believe that we see him continuously…. He wishes to be seen and to be sought. He wants us to yearn for him and to trust in him. [1]

Finley reflects:

We know that the wind blows across the surface of the water and the waves rise and fall. We live our daily lives on the surface of the water, the fluctuating patterns of our conditioned states of consciousness, and the constantly shifting patterns of our day-to-day conditions, whatever they might be. As we get into living an interior or contemplative life, we dive beneath the surface of the water. We come to calmer places in the interiority of ourselves where God is with us in the midst of life. Our life of service still goes on. What happens, happens, but we learn to be grounded in a depth of divine presence that sustains us and is one with us in all that’s happening.

Julian is saying that it is possible, if we could drop down to the very bottom of the sea (an image of paradise), we would see that we’re already infinitely safe. We’re already the beloved, and as the beloved, we’re already beyond being compromised or threatened by anything because of God’s infinite love for us. We are bonded unconditionally in this love. The mystical realization is the realization of that. [2]