Můžeš se tady setkat s muži, kteří usilují o to být lepšími a více autentickými.
Vytváříme jak reálný tak virtuální prostor pro setkávání.
Začalo to někdy před rokem 2000 hledáním mužské energie, spirituality i chlapské party a setkáváním v malých skupinách. Pokračovalo to inspirací dílem Richarda Rohra a jeho Rituálem pro přechod do zralé dospělosti a pokračuje to dodnes stovkami setkání v malých skupinách, víkendovými akcemi pro muže i pro otce a děti, rituály i celostátními setkáními pro stovky účastníků a mezinárodní spoluprací s hnutím mužů po celém světě.
Pro řadu z nás je podstatné přátelství s Bohem, pro všechny jsou oporou kamarádi, které tu nalezli.
Vítáme tě mezi námi a těšíme se na společné putování.

Pavel Hrdina a Martin Šmídek
| Z lásky k Zemi Neděle Ztratili jsme kontakt s přírodou. V důsledku toho jsme ztratili kontakt s vlastní duší. Věřím, že bez skutečného spojení s přírodou nemůžeme získat přístup ke své plné inteligenci a moudrosti. -Richard Rohr Pondělí Číst si o přírodě je fajn, ale pokud člověk chodí po lese a pozorně naslouchá, může se dozvědět víc než to, co je v knihách, protože ty promlouvají hlasem Božím. -George Washington Carver Úterý Dvakrát ročně pozastavujeme vydávání Denních rozjímání a žádáme vás o finanční podporu. Pokud má pro vás práce CAC smysl, včetně těchto Denních rozjímání, zvažte prosím poskytnutí daru . Každý dar, bez ohledu na jeho výši, pomáhá přinášet poselství evangelia o uzdravení světu, který ho zoufale potřebuje. Středa Země nám byla svěřena, aby pro nás byla matkou, schopnou dát každému, co je k životu potřeba.... Země je štědrá a nic nezadržuje těm, kdo ji chrání. Země, která je matkou všech, žádá úctu, nikoliv násilí. -Papež František Čtvrtek Každý den máme příležitost znovu se spojit s Bohem prostřednictvím setkání s přírodou, ať už jde o obyčejný východ slunce, špačka na elektrickém vedení, strom v parku nebo mrak na obloze. Tato spiritualita nezávisí na vzdělání ani víře. Závisí téměř výhradně na naší schopnosti prosté přítomnosti. -Richard Rohr Pátek Tuto trhlinu mezi naší láskou a činy, našimi hodnotami a každodenním životem můžeme začít léčit tím, že zaměříme svou pozornost na jakýkoli kousek země, který nám byl dán do péče, i kdyby to byl květináč na balkoně ve městě. -Ragan Sutterfield Šestnáctý týden Cvičení: Milovat jednoho, milovat všechny Spolutvůrkyně sítě Divoké církve a semináře Divoké církve Victoria Loorzová píše o lásce jako o důvěrném vztahu k druhému, ať už k člověku, nebo k části stvořeného světa: Srdce otevírající, proměňující rozhovor se často odehrává v malých okamžicích: nečekaný záchvěv úžasu, když barvy září živěji a vy téměř vidíte vlákna sítě, která vás spojují; přinejmenším je cítíte..... Tato setkání jsou pozvánkou k zamilování. Vztah je místem, kde přebývá svaté. Zemi můžete "milovat" tím, že se o ni budete starat: zapojíte se do kampaní na podporu odstraňování přehrad a ochrany lesů, budete žít jednoduše a dodávat půdě živiny, omezíte fosilní paliva a budete jíst místní potraviny. A doufám, že to všichni děláme. Všichni musíme provést významné změny, které nám zpočátku mohou připadat jako oběti, ale nakonec jsou jen vzdáním se privilegií, která nám nikdy nepatřila. Ale zamilovat se do Země? To je něco jiného. Především je to trochu chybné označení. Do Země se nezamilujete, na to je příliš velká. Láká vás věnovat pozornost a vstoupit do rozhovoru s určitou bytostí, s určitým místem. A pak se díky věrnosti a času a tisícům drobných projevů laskavosti a vzájemnému dávání a přijímání zamilujete. Skrze tento konkrétní, prohlubující se vztah se vám otevře portál a vaše srdce se rozšíří, aby milovalo celek. Citujme farmáře a básníka Wendella Berryho: "Lidé využívají to, o čem pouze usoudili, že má hodnotu, ale brání to, co milují....". [1] Jde o dvoření se konkrétnímu. Z mnoha jiných lidí na světě si někteří - nebo možná jen jeden - vyberou právě vás. Dokonce vás budou pronásledovat. Milujeme všechny tím, že autenticky milujeme toho jednoho nebo těch několik málo, kteří jsou nám nablízku: ty, kteří se nám dávají, jimž otevíráme svá srdce a oplácíme jim lásku. Považovat divokého člověka za posvátného druhého, který má svou vlastní moudrost a vztahy a starosti přesahující naše setkání s ním - to je vstup do rozhovoru jako praxe lásky, která je účastí na přítomnosti posvátného, Krista. přeloženo DeepL | For Love of the Earth
Sunday We’ve lost touch with the natural world. As a result, we’ve lost touch with our own souls. I believe we can’t access our full intelligence and wisdom without some real connection to nature. —Richard Rohr Monday Reading about nature is fine, but if a person walks in the woods and listens carefully, he can learn more than what is in books, for they speak with the voice of God. —George Washington Carver Tuesday Twice per year, we pause the Daily Meditations and ask for your financial support. If the CAC’s work has been meaningful to you, including these Daily Meditations, please consider making a gift . Every gift, no matter the amount, helps bring the gospel message of healing to a world that desperately needs it. Wednesday The earth was entrusted to us in order that it be mother for us, capable of giving to each one what is necessary to live.… The earth is generous and holds nothing back from those who safeguard it. The earth, which is mother of all, asks for respect, not violence. —Pope Francis Thursday Every day we have opportunities to reconnect with God through an encounter with nature, whether an ordinary sunrise, a starling on a power line, a tree in a park, or a cloud in the sky. This spirituality doesn’t depend on education or belief. It almost entirely depends on our capacity for simple presence. —Richard Rohr Friday We can begin to heal that rift between our love and actions, our values and our daily lives, by turning our attention to whatever patch of ground we have been given to tend, even if it is a potted planter on a balcony in the city. —Ragan Sutterfield Week Sixteen Practice Loving One, Loving All Co-founder of the Wild Church Network and Seminary of the Wild, Victoria Loorz writes of love as intimacy with another, whether with a person or part of the created world: Heart-opening, transformational conversation often happens in small moments: an unexpected gasp of awe as colors shine more vividly and you can almost see the threads of the web connecting you; at least you can feel them…. These encounters are invitations to fall in love. Relationship is where the holy dwells. You can “love the earth” by taking care of it: by getting involved with advocacy campaigns to remove dams and protect forests, by living simply and adding nutrients to the soil, by limiting fossil fuels and eating local foods. And I hope we all do. All of us need to make significant changes that may feel, at first, like sacrifices, yet in the end are only the surrender of privileges that were never ours in the first place. But falling in love with Earth? That’s different. First of all, it’s a bit of a misnomer. You don’t fall in love with Earth; she’s too big. You are allured to pay attention and enter into conversation with a particular being, a particular place. And then, through fidelity and time and a thousand small acts of kindness and reciprocal giving and receiving, you fall in love. Through that particular, deepening relationship, a portal is opened and your heart is expanded to love the whole. To quote farmer and poet Wendell Berry, “People exploit what they have merely concluded to be of value, but they defend what they love….” [1] This is a courtship of the particular. Of the many others in the world, some—or maybe just one—will choose you. Pursue you, even. We love all by authentically loving the one or the few who are near us: those who give themselves to us to whom we open our hearts and love back. To regard a wild one as a sacred other, one who has her own wisdom and relationships and concerns beyond our encounters with her—this is entering into conversation as a practice of love, which is participation in the presence of the sacred, of Christ. |