Richard Rohr nás vybízí, abychom se v otázce moci zabývali kontemplací a jednali podle evangelia:

Bez neduální mysli je pro nás téměř nemožné najít jiný způsob, jak dělat politiku. Zakotvení společenského jednání v kontemplativním vědomí není luxusem pro pár vyvolených, ale kulturní nutností. Křesťanské náboženství i americká psychika potřebují hluboké očištění a uzdravení z mnoha našich nezhojených ran. Pouze kontemplativní mysl může udržet náš strach, zmatek, zranitelnost a hněv a vést nás k lásce.

Kontemplativní křesťané mohou být vzorem pro budování politiky založené na spolupráci a soucitu. Navrhuji, abychom začali tím, že si znovu osvojíme moudrost Trojice, kruhový tanec vzájemnosti a společenství. Lidem - zejména mocným, bohatým a stoupencům patriarchálního systému - více vyhovuje božský monarcha na vrcholu pyramidální reality. Křesťané tak z Ježíše udělali spíše vzdáleného, imperiálního Boha než živého člena božsko-lidského vztahu.

Duchovní moc je spíše kruhová či spirálovitá, a ne tolik hierarchická. Je sdílená a sdílitelná. Boží Duch je zasazen v každém z nás a působí jako každý z nás (viz Římanům 5,5)! Trojice ukazuje, že Boží moc není nadvláda, hrozba nebo nátlak. Veškerá Boží moc je sdílená moc a oproštění se od autonomní moci.

V Trojici neexistuje snaha o převzetí moci, ale pouze moc s-odevzdání a pokorné přijetí. To mělo změnit všechny křesťanské vztahy: v církvích, manželství, kultuře, a dokonce i v mezinárodních vztazích. Izajáš se snažil takovému služebnictví naučit Izrael v klasických čtyřech "písních o služebnících". [1] Hebrejské dějiny však předcházely tomu, co opakovalo křesťanství: obě tradice dávaly přednost králům, válkám a říším před trpělivým služebnictvím nebo vyrovnávající láskou.

Protože je to v naší psychice tak zakořeněné, musíme tvrdě pracovat na odstranění systémů nadvlády. Spolu se svými kolegy křesťanskými staršími a vedoucími důrazně prohlašuji:

Věříme, že naši volení představitelé jsou povoláni k veřejné službě, nikoli k veřejné tyranii, a proto musíme chránit meze, kontroly a rovnováhy demokracie a podporovat pokoru a zdvořilost ze strany volených představitelů....

Odmítáme jakékoli kroky směřující k autokratickému politickému vedení a autoritářskému vládnutí.... Nerespektování právního státu, neuznávání rovnocenného významu našich tří složek moci a nahrazování zdvořilosti dehumanizujícím nepřátelstvím vůči oponentům nám dělá velké starosti. Zanedbávání etiky veřejné služby a odpovědnosti ve prospěch osobního uznání a zisku, které se často vyznačují urážlivou arogancí, pro nás není jen politickým problémem. Vyvolávají hlubší obavy z politického modlářství doprovázeného falešným a protiústavním pojetím autority. [2]

Co kdybychom se skutečně odevzdali vnitřnímu trinitárnímu proudu a nechali ho být naším hlavním učitelem? Náš pohled na politiku a autoritu by se zcela změnil. Veškerou moc (dynamis), kterou potřebujeme, již máme v sobě i mezi sebou - Ježíš nás vlastně ujišťuje, že jsme jí již "oděni" "shůry" (viz Lk 24,49)!

Richard Rohr encourages us to bring our contemplative minds to the question of power and act according to the gospel:

Without the nondual mind, it’s almost impossible for us to find another way of doing politics. Grounding social action in contemplative consciousness is not a luxury for a few but a cultural necessity. Both the Christian religion and American psyche need deep cleansing and healing from our many unhealed wounds. Only a contemplative mind can hold our fear, confusion, vulnerability, and anger and guide us toward love.

Contemplative Christians can model a way of building a collaborative, compassionate politics. I suggest we start by reclaiming the wisdom of Trinity, a circle dance of mutuality and communion. Humans—especially the powerful, the wealthy, and supporters of the patriarchal system—are more comfortable with a divine monarch at the top of pyramidal reality. So Christians made Jesus into a distant, imperial God rather than a living member of divine-human relationship.

Spiritual power is more circular or spiral, and not so much hierarchical. It’s shared and shareable. God’s Spirit is planted within each of us and operating as each of us (see Romans 5:5)! The Trinity shows that God’s power is not domination, threat, or coercion. All divine power is shared power and the letting go of autonomous power.

There’s no seeking of power over in the Trinity, but only power with—giving away and humbly receiving. This should have changed all Christian relationships: in churches, marriage, culture, and even international relations. Isaiah tried to teach such servanthood to Israel in the classic four “servant songs.” [1] But Hebrew history preceded what Christianity repeated: both traditions preferred kings, wars, and empires instead of suffering servanthood or leveling love.

Since this is so ingrained in our psyche, we must work hard to dismantle systems of domination. I emphatically state, together with my fellow Christian elders and leaders:

We believe our elected officials are called to public service, not public tyranny, so we must protect the limits, checks, and balances of democracy and encourage humility and civility on the part of elected officials….

We reject any moves toward autocratic political leadership and authoritarian rule…. Disrespect for the rule of law, not recognizing the equal importance of our three branches of government, and replacing civility with dehumanizing hostility toward opponents are of great concern to us. Neglecting the ethic of public service and accountability, in favor of personal recognition and gain often characterized by offensive arrogance, are not just political issues for us. They raise deeper concerns about political idolatry, accompanied by false and unconstitutional notions of authority. [2]

What if we actually surrendered to the inner Trinitarian flow and let it be our primary teacher? Our view of politics and authority would utterly change. We already have all the power (dynamis) we need both within us and between us—in fact, Jesus assures us that we are already “clothed” in it “from on high” (see Luke 24:49)!