Neděle

Naděje nám doslova umožňuje vnímat přítomnost a působení svatého v našem každodenním životě. Nejedná se o imaginární touhu viděnou přes růžové brýle. Je to hmatatelný důkaz síly lásky, která se zjevuje v hojnosti.

—Steven Charleston

Pondělí

Naděje je vlastností života. Nepřichází až na konci jako pocit vyplývající ze šťastného výsledku. Spíše leží na začátku jako pulz pravdy, který nás posílá vpřed.

—Cynthia Bourgeault

Úterý

Naděje je jazykem neviditelného. Přesahuje okolnosti, protože přesahuje fyzickou rovinu. Je duchovní. Je to jazyk neviditelného světa, který je stejně skutečný, ne-li skutečnější, než věci, které můžeme vidět a dotknout se jich.

—Jon Batiste

Středa

Naděje je účastí na samotném Božím životě. Nemá nic společného s okolnostmi ani s tím, zda se věci vyvíjejí dobře. Může vzkvétat i uprostřed protivenství a zkoušek.

—Richard Rohr

Čtvrtek

Myšlenku, že naděje je disciplína, jsem před mnoha lety zaslechla od jedné jeptišky, která o tom mluvila v souvislosti s tím, že musíme být ze světa a ve světě. Naděje, o které mluvila, byla touto pevně zakořeněnou nadějí, kterou praktikovala každý den.

—Mariame Kaba

Pátek

Pokud vidíme pravděpodobnou cestu k našemu vytouženému výsledku, máme naději; pokud nevidíme žádnou možnou cestu k našemu vytouženému výsledku, propadáme zoufalství. Když je naším hlavním motivem láska, vstupuje do hry jiná logika. Nacházíme odvahu a sebevědomí nikoli v pravděpodobnosti dobrého výsledku, ale v našem odhodlání milovat.

—Brian McLaren

Cvičení dvacátého pátého týdne Zpívání nové písně

Dr. Luther E. Smith Jr. popisuje, jak nám zpěv jako duchovní praxe může umožnit ztělesnit naději:

Meditace Howarda Thurmana „Zazpívám novou píseň“ vychází z věty ze Žalmu 40: „On [Bůh] vložil do mých úst novou píseň“, která popisuje tvůrčí reakci, kterou lidé „musí“ učinit, když se předchozí chápání a úsilí ukázaly jako nedostatečné. Část zní:

Zazpívám novou píseň

Musím se naučit novou píseň pro nové potřeby.

Musím utvářet nová slova, zrozená ze všeho nového růstu

mého života – mé mysli – mého ducha. [1]

Tato meditace pojmenovává věrnou reakci na naději – reakci, která rodí věrnou naději. Zpívání nové písně je jak prostředkem, tak znamením osobní proměny. Proměna k naději zaměřené na Boha a k milované společenství je oživujícím smyslem naděje….

Zpěv, který oživuje naše duše, aby vytrvaly, nevzdávaly se, byly si jisté a radovaly se, je duchovní praxí pro naději a pro to, abychom se stali lidmi spravedlnosti a milované společenství. Jaké písně zpíváte v radostných i těžkých časech? Otázka nezní: „Umíte zpívat?“, ale „Máte píseň, která vás nese?“ Naděje živí náš neukojitelný hlad po zpívání nové písně!

Zpěv má kromě toho, že je doslovnou duchovní praxí, i přenesený význam. Zpěv může také odkazovat na to, jak se tělo odevzdává harmonizaci s tím, co je v životě podstatné. Stejně jako hudba se i život prožívá s pocitem tempa, tónin, rytmů a improvizací. Každý den skládáme své životy tím, jak žijeme. Nálady štěstí a zoufalství, nadšení a nudy, lásky a lhostejnosti, odvahy a strachu, oslavy a smutku ovlivňují to, jak celé naše tělo vyjadřuje naši oddanost „umění žít“. Zpívání nové písně není jen o písni samotné. Zpívání především vyjadřuje, že se stáváme novými!

Sunday

Hope lets us literally see the presence and action of the holy in our everyday lives. This is not an imaginary desire viewed through rose-colored glasses. It is the solid evidence of the power of love made visible in abundance.

—Steven Charleston

Monday

Hope is a quality of aliveness. It does not come at the end, as the feeling that results from a happy outcome. Rather, it lies at the beginning, as a pulse of truth that sends us forth.

—Cynthia Bourgeault

Tuesday

Hope is the language of the invisible. It transcends circumstances because it transcends physicality. It’s spiritual. It’s the language of the invisible realm, which is just as real, if not more real, than the things we can see and touch.

—Jon Batiste

Wednesday

Hope is a participation in the very life of God. It has nothing to do with circumstances or events going well. It can even thrive in the midst of adversity and trial.

—Richard Rohr

Thursday

The idea of hope being a discipline is something I heard from a nun many years ago who was talking about it in conjunction with making sure we were of the world and in the world. The hope that she was talking about was this grounded hope that was practiced every day.

—Mariame Kaba

Friday

If we can see a likely path to our desired outcome, we have hope; if we can see no possible path to our desired outcome, we have despair. When our prime motive is love, a different logic comes into play. We find courage and confidence, not in the likelihood of a good outcome, but in our commitment to love.

—Brian McLaren

Week Twenty-Five Practice Singing a New Song

Dr. Luther E. Smith Jr. describes how singing as a spiritual practice can enable us to embody hope:

Howard Thurman’s meditation “I Will Sing a New Song” builds on the Psalm 40 phrase “He [God] put a new song in my mouth,” which describes the creative response persons “must” make when previous understandings and efforts have proven deficient. In part it reads:

I will sing a new song

I must learn the new song for the new needs.

I must fashion new words born of all the new growth

of my life—of my mind—of my spirit. [1]

The meditation names a faithful response to hope—a response that births faithful hopefulness. Singing a new song is both a means to and a sign of personal transformation. Transformation to God-centered hopefulness and beloved community is hope’s enlivening purpose….

Singing that enlivens our spirits to endure, persist, rest assured, and rejoice is a spiritual practice for hopefulness and becoming a people of justice and beloved community. What songs do you sing through joyful and troubling times? The question is not asking, “Can you carry a tune?” but “Do you have a tune that carries you?” Hope feeds our insatiable hunger to sing a new song!

Singing, in addition to being a literal spiritual practice, has figurative significance. Singing can also refer to how the body is being given to harmonizing with what is vital in life. Like music, life is lived with a sense of tempos, tonalities, rhythms, and improvisations. Every day we compose our lives by how we live. Moods of happiness and despair, eagerness and boredom, love and indifference, courage and fear, celebration and grief inform how our whole bodies voice our dedication to “the art of living.” Singing a new song is not just about the song. Primarily, the singing expresses that we are becoming new!