Otec Richard se zamýšlí nad tím, jak náročné je žít podle Ježíšova učení z Kázání na hoře:

Je mi řečeno, že Kázání na hoře - podstata Ježíšova učení - je nejméně citovaným textem Písma v oficiálních dokumentech katolické církve. Musíme být upřímní a přiznat, že většina křesťanství se jen velmi málo zaměřuje na to, co sám Ježíš učil a čemu věnoval většinu svého času: uzdravování lidí, konání skutků spravedlnosti a začleňování, ztělesňování soucitného a nenásilného způsobu života.

Jsem vděčný, že můj duchovní otec, svatý František z Assisi, bral vážně Kázání na hoře a celý život se snažil napodobovat Ježíše. Stejně tak se Františkovi následovníci, zejména na začátku, snažili Františka napodobovat. V nejlepším případě františkánství nabízí prostý návrat k evangeliu, a to spíše jako alternativní životní styl než jako ortodoxní systém víry. Tento příklad nadále žijí kvakeři, amišové, mennonité, katolické dělnické hnutí a další. Pro tyto skupiny není Kázání na hoře pouhými slovy! V nejlepším případě zahrnují outsidery, dávají přednost okraji před středem, jsou oddané nenásilí a volí sociální chudobu a božskou jednotu před jakoukoli soukromou dokonalostí nebo pocitem morální nadřazenosti.

Na konci Kázání na hoře nám Ježíš předkládá tento krátký, ale účinný obraz, abychom věděli, že máme jednat podle jeho slov a žít podle učení, a ne jen věřit věcem o Bohu:

Každý, kdo naslouchá těmto mým slovům a jedná podle nich, bude jako moudrý člověk, který postavil dům na skále. Pršelo, přišly záplavy, foukal vítr a bičoval dům. Dům se však nezřítil, byl pevně postaven na skále. A každý, kdo naslouchá těmto mým slovům, ale nejedná podle nich, bude jako blázen, který postavil dům na písku. Pršelo, přišly záplavy, foukal vítr a bičoval dům. A ten se zřítil a byl úplně zničen (Matouš 7,24-27; zvýraznění Richard).

Dorothy Dayová, jedna ze zakladatelek katolického dělnického hnutí, chápala Kázání na hoře jako základní plán následování Ježíše: "Naším manifestem je Kázání na hoře, což znamená, že se budeme snažit být tvůrci pokoje". [1] Poznamenala, že "se snažíme vést dobrý život. Snažíme se mluvit a psát o Kázání na hoře, o blahoslavenstvích, o sociálních principech církve, a je nanejvýš ohromující, co všechno se stane, když se začnete snažit žít tímto způsobem. Konat skutky milosrdenství se stává nebezpečnou praxí." [2]

Ježíš učil alternativní moudrost, která otřásá společenským řádem, místo aby podporovala konvenční moudrost, která jej udržuje. Ježíšovo Kázání na hoře není o zachování statu quo! Jde o to, žít zde na zemi, jako by Boží vláda již začala (viz Lukáš 17,21). V této vládě, říká nám kázání, jsou chudí blahoslavení, hladoví nasyceni, zarmoucení naplněni radostí a nepřátelé milováni.

Father Richard considers how challenging it is to live out Jesus’ teaching on the Sermon on the Mount:

I am told that the Sermon on the Mount—the essence of Jesus’ teaching—is the least quoted Scripture in official Catholic Church documents. We must be honest and admit that most of Christianity has focused very little on what Jesus himself taught and spent most of his time doing: healing people, doing acts of justice and inclusion, embodying compassionate and nonviolent ways of living.

I’m grateful that my spiritual father, St. Francis of Assisi, took the Sermon on the Mount seriously and spent his life trying to imitate Jesus. Likewise, Francis’ followers, especially in the beginning, tried to imitate Francis. At its best, Franciscanism offers a simple return to the gospel as an alternative lifestyle more than an orthodox belief system. That example continues to be lived out by the Quakers, Amish, Mennonites, the Catholic Worker Movement, and others. For these groups, the Sermon on the Mount is not just words! At their best, they include the outsider, prefer the margins to the center, are committed to nonviolence, and choose social poverty and divine union over any private perfection or sense of moral superiority.

At the end of the Sermon on the Mount, Jesus gives us this short but effective image so we will know that we are to act on his words and live the teachings, instead of only believing things about God:

Everyone who listens to these words of mine and acts on them will be like a wise person who built a house on rock. The rain fell, the floods came, and the winds blew and buffeted the house. But it did not collapse; it had been set solidly on rock. And everyone who listens to these words of mine but does not act on them will be like a fool who built a house on sand. The rain fell, the floods came, and the winds blew and buffeted the house. And it collapsed and was completely ruined (Matthew 7:24–27; Richard’s emphasis).

Dorothy Day, one of the founders of the Catholic Worker Movement, understood the Sermon on the Mount as the foundational plan for following Jesus: “Our manifesto is the Sermon on the Mount, which means that we will try to be peacemakers.” [1] She observed that “we are trying to lead a good life. We are trying to talk about and write about the Sermon on the Mount, the Beatitudes, the social principles of the church, and it is most astounding, the things that happen when you start trying to live this way. To perform the works of mercy becomes a dangerous practice.” [2]

Jesus taught an alternative wisdom that shakes the social order instead of upholding the conventional wisdom that maintains it. Jesus’ Sermon on the Mount is not about preserving the status quo! It’s about living here on earth as if the reign of God has already begun (see Luke 17:21). In this reign, the Sermon tells us, the poor are blessed, the hungry are filled, the grieving are filled with joy, and enemies are loved.