Publikace CAC We Conspire se zabývá dílem brazilského arcibiskupa Doma Héldera Câmara (1909-1999), zastánce teologie osvobození.

Přestože Dom Câmara nebyl vyšší než 180 cm, byl svým přesvědčením velikán. Svou kariéru však nezačal jako zastánce spravedlnosti a nenásilí. V prvních letech svého působení jako kněz Câmara nabízel hlas víry autoritářskému politickému hnutí v Brazílii s názvem "Brazilská integralistická akce". K významné výměně došlo, když francouzský katolický kardinál Gerlier vyzval Câmaru, aby v rámci své práce upřednostnil chudobu. Toto setkání se stalo událostí, která změnila Câmarovu víru a kterou popsal tak, že byl "sražen na zem jako Saul na cestě do Damašku" (Sk 9,1-19). [1] Câmara zasvětil zbytek svého života organizování širší církve, aby se zabývala systémovými příčinami chudoby a násilí.....Dom Hélder Câmara, považovaný za vůdčí hlas míru a spravedlnosti v katolické církvi dvacátého století, byl neformálně nazýván "biskupem chudinských čtvrtí" pro svou neochvějnou angažovanost ve prospěch městské chudiny a ekonomické spravedlnosti. [2]

Tady je několik přesvědčení, kterými Dom Câmara žil:

Rád bych všem vzkázal:

Kdekoli je [lidstvo], tam musí být přítomna církev. Egoismus bohatých představuje vážnější problém než komunismus. Dnešní svět je ohrožen atomovou bombou obskurní chudoby. Je třeba provést hluboké změny, aby byla nastolena spravedlnost v každé oblasti na celém světě. Bez hlubokého osobního obrácení se nikdo nemůže stát nástrojem obrácení světa..... K převratu ve světě je zapotřebí jediné: abychom žili a šířili evangelium Ježíše Krista se skutečným přesvědčením. Příšerná chudoba je odporná a ponižující; poskvrňuje Boží obraz v každém [člověku]....Moje dveře a mé srdce jsou otevřeny všem - všem bez výjimky. Kristus prorokoval, co se stane při posledním soudu: budeme souzeni podle toho, jak jsme se k němu chovali v osobách chudých, utlačovaných, utlačovaných. [3]

Dom Hélder Câmara, kterého ve vlastní zemi zakázala média, cestoval po světě a šířil poselství evangelia a osvobození. Nabádal ke kontemplativní, vnitřní proměně, která je nezbytná pro strukturální změny v našich systémech a světě. Câmara spojil práci na osvobození s osvobozením, které poskytuje Bůh:

Stejně jako Otec, Stvořitel, chce, abychom byli spolutvůrci, tak Syn, Vykupitel, chce, abychom byli spoluvykupiteli. Je tedy na nás, abychom pokračovali v díle osvobození započatém Synem: osvobození od hříchu a jeho následků, osvobození od egoismu a jeho následků. To pro nás znamená teologie osvobození a nevidím důvod, proč by se někdo měl bát pravé, autentické teologie osvobození. [4]

CAC’s We Conspire publication explores the work of Brazilian Archbishop Dom Hélder Câmara (1909–1999), an advocate of liberation theology.

Despite standing no taller than 5’1”, Dom Câmara was a giant in his convictions. He did not begin his career, though, as a champion of justice and nonviolence. In his early years as a priest, Câmara offered a faith-based voice for an authoritarian political movement in Brazil called “Brazilian Integralist Action.” A momentous exchange took place when the French Catholic Cardinal Gerlier urged Câmara to prioritize poverty as part of his work. The encounter became a transforming event in Câmara’s faith that he described as being “thrown to the ground like Saul on the road to Damascus” (Acts 9:1–19). [1] Câmara dedicated the rest of his life to organizing the wider church to consider the systemic causes of poverty and violence…. Considered a leading voice for peace and justice in the twentieth-century Catholic Church, Dom Hélder Câmara was informally called the “bishop of the slums” for his steadfast commitment to the urban poor and economic justice. [2]

Here are a few of the convictions that Dom Câmara lived by:

I would like to say to everyone:

Where [humanity] is, the church must be present. The egoism of the rich presents a more serious problem than Communism. Today’s world is threatened by the atom bomb of squalid poverty. Profound changes must be made in order to establish justice in every sphere throughout the world. Without a deep personal conversion, no one can become an instrument for the conversion of the world…. To revolutionize the world, the only thing needed is for us to live and to spread the Gospel of Jesus Christ with real conviction. Dire poverty is revolting and degrading; it taints the image of God in every [human]....My door and my heart are open to all—to all without exception. Christ has prophesied what will happen at the last judgment: we shall be judged according to the way we have treated him in the persons of the poor, the oppressed, the downtrodden. [3]

Banned by the media in his own country, Dom Hélder Câmara traveled the world spreading the message of the gospel and liberation. He urged contemplative, inner transformation as necessary for structural changes in our systems and world. Câmara connected the work of liberation with the liberation that God provides:

Just as the Father, the Creator, wants us to be co-creators, so the Son, the Redeemer, wants us to be co-redeemers. So, it is up to us to continue the work of liberation begun by the Son: the liberation from sin and the consequences of sin, the liberation from egoism and the consequences of egoism. That is what the theology of liberation means to us, and I see no reason why anyone should be afraid of a true, authentic theology of liberation. [4]