Teoložka Paula Gooderová popisuje, že Ježíšovo zmrtvýchvstání bylo vykládáno jako znamení, že začaly poslední časy - spravedlnost, milosrdenství a láska:

Pro mnoho Židů žijících v Ježíšově době by víra v to, že došlo ke vzkříšení, znamenala víru, že poslední časy ... již začaly.

Není tedy divu, že první učedníci měli problém pochopit Ježíšovo vzkříšení. Ježíš vstal z mrtvých, ale nikdo jiný nevstal; Ježíš vstal z mrtvých, ale svět se podle všeho nijak nelišil od toho, jaký byl předtím: Římané stále okupovali Palestinu, chudí byli stále chudí, Izrael byl stále utlačovaný. Mnozí novozákonní autoři to chápali tak, že Ježíšovo vzkříšení považovali za radikální a proměňující událost, která nyní změnila svět..... Ježíšovo vzkříšení pro ně znamenalo mnohem, mnohem víc než jen to, že mrtvý člověk ožil; znamenalo začátek zcela nového způsobu bytí. Začal konec časů, ale ne v celé své šíři. [1]

Mohou nás povzbudit záblesky vzkříšení tady a teď:

Svět je jako vždy se svými válkami, bolestmi srdce, chudobou a útlakem, ale ... uprostřed konfliktů a agrese můžeme čas od času spatřit okamžiky smíření a soucitu. Příležitosti, kdy rodič zavražděného syna dokáže odpustit jeho vrahům, kdy se komunita dokáže postavit proti gangům, které ji terorizují, a učinit ji lepším místem, kdy se dokážeme povznést nad malicherné spory, které kazí naše mezilidské vztahy, to vše je pro mě výsekem dnešních posledních časů. Některé z nich jsou dramatické události, které mění svět, jiné jsou malé a zdánlivě bezvýznamné. Některé se týkají celých národů a kontinentů, jiné jednoho či dvou jednotlivců. Příležitosti mohou být jen chvilkové a my se rychle přesuneme zpět do drsné reality všedního dne, ale jejich účinky přetrvávají a naznačují, že je možné nové stvoření a že může dojít k proměně....

Víra ve vzkříšení je aktem vzpoury proti zlu, korupci a útlaku, které nás mohou tak snadno zaplavit. Víra ve vzkříšení může být odmítnutím přijmout svět takový, jaký je, že se nikdy nemůže změnit..... Víra ve vzkříšení nám umožňuje vidět svět s nadhledem, perspektivou, která se dívá zpět ke vzkříšení a dopředu ke konci časů, a rozpoznávat stopy vzkříšení a konce časů v tom, co se děje nyní. Víra ve vzkříšení může a měla by změnit nejen to, jak se díváme na svět, ale i to, jak v něm žijeme. Měli bychom se stát lidmi, v nichž druzí mohou vidět nový život, a lidmi, kteří tento nový život zavádějí všude tam, kde je svět omračující a život popírající. Vzkříšení mění nejen Ježíše a první učedníky, ale i nás, kteří žijeme svůj život den za dnem. [2]

Theologian Paula Gooder describes how Jesus’s resurrection would have been interpreted as a sign that the end times—of justice, mercy, and love—had begun:

To a lot of Jews living at the time of Jesus, believing that a resurrection had happened would have meant believing that the end times … had already started.

No wonder, then, that the earliest disciples struggled to get their heads around Jesus’ resurrection. Jesus had risen from the dead but no one else had; Jesus had risen from the dead but the world was, apparently, no different from the way it had been before: the Romans still occupied Palestine, the poor were still the poor, Israel was still downtrodden. A lot of the New Testament writers made sense of this by seeing Jesus’ resurrection as a radical and transforming event which changed the world now…. For them, Jesus’ resurrection signaled far, far more than a dead person living; it marked the start of a whole new way of being. The end times had begun, but not in their entirety. [1]

We can be encouraged by glimpses of resurrection in the here and now:

The world is as it always was with its wars, heartache, poverty, and oppressions, but … in the midst of conflict and aggression, we can, from time to time, see moments of reconciliation and of compassion. Occasions when the parent of a murdered son can forgive his killers, when a community can rise against the gangs that terrorize it and make it a better place, when we can rise above the petty arguments that spoil our human relationships are, for me, all a slice of the end times now. Some are dramatic world-changing occasions; others are small and apparently insignificant. Some affect whole nations and continents; others one or two individuals. The occasions may only be momentary and we quickly move back into the harsh reality of the everyday, but their effects linger, suggesting that new creation is possible and that transformation can happen.…

Belief in the resurrection is an act of rebellion against the evil, corruption and oppression that can so easily swamp us. Believing in the resurrection can be a refusal to accept the world as it is, that it can never change…. Believing in resurrection allows us to see the world with a long view, a perspective that looks backward to resurrection and forwards to the end times, recognizing traces of resurrection and end times in what is happening now. Believing in the resurrection can and should transform not only how we view the world, but how we live in it. We should become people in whom others can see new life, and people who introduce that new life wherever the world is stultifying and life-denying. Resurrection makes a difference not only to Jesus and the earliest disciples but also to us, as we live out our lives day by day. [2]