Křesťanem jsem díky ženám, které řekly ano.

-Rachel Held Evans, Wholehearted Faith

Veřejná teoložka Rachel Held Evansová (1981-2019) se zamýšlí nad tím, jak Mariino ano bylo klíčové pro Vtělení.

Více než kdy jindy si uvědomuji překvapivou a hlubokou skutečnost, že jsem křesťankou ne proto, že jsem něco udělala, ale proto, že dospívající dívka žijící v okupované Palestině v jednom z nejnebezpečnějších okamžiků dějin řekla ano - ano Bohu, ano celému povolání, kterému nemohla rozumět, ano zranitelnosti tváří v tvář odsudku společnosti, ano značnému riziku těhotenství a porodu.... ano vizi pro sebe a svého malého chlapce o poslání, které svrhne vládce a pozvedne ponížené, které odvrátí bohaté a nasytí hladové dobrými věcmi, které rozpráší pyšné a shromáždí ponížené [viz Lk 1,51-53], ano životu, který přišel bez záruky jejího bezpečí nebo bezpečí jejího syna.

Bůh nás tím, že se stal člověkem, povzbuzuje, abychom ctili zranitelnost vlastního života:

Je téměř nemožné tomu uvěřit: Bůh se zmenšuje do velikosti zygoty, implantované do měkké výstelky ženského lůna..... Bůh se plíží porodním kanálem a vstupuje na tento svět pokrytý krví, možná do pevné, čekající náruče porodní báby. Bůh křičí hladem. Bůh se natahuje po matčiných prsou. Bůh zcela uvolněný, se zavřenýma očima, s buclatýma ručičkama zvednutýma nad hlavu v pozici plné důvěry. Bůh odpočívá v matčině klíně....

Nedokážu zcela pochopit smysl děje: Bůh svěřil své já, zcela a úplně a v plné tělesné podobě, do péče ženy. Bůh potřeboval ženu k přežití. Než nás Ježíš nakrmil chlebem a vínem, tělem a krví, potřeboval být sám Ježíš nakrmen, a to ženou. Potřeboval ženu, která by řekla: "Toto je mé tělo, které se za vás vydává."

...

Pochopit Mariino lidství a její ústřední roli v Ježíšově příběhu znamená připomenout si skutečný zázrak Vtělení - a tím je základní křesťanské přesvědčení, že Bůh je s námi, obyčejně obyčejný. Bůh je s námi v našich obavách i bolestech, v ranních nevolnostech i zánětech uší, v uprchlických krizích i ve vytrvalosti v Říši, ve smradlavých stodolách i nevýrazných zapadlých městečkách, v porodních bolestech novopečené matky i v pláči malého dítěte. Ve všech těchto věcech je Bůh s námi - a Bůh je pro nás. A skrze Mariin příklad nás Bůh vyzývá, abychom riskovali lásku - i když nás to nepochybně otevírá možnosti, že budeme zraněni, vyděšeni a zklamáni.

I am a Christian because of women who said yes.

—Rachel Held Evans, Wholehearted Faith

Public theologian Rachel Held Evans (1981–2019) reflects on how Mary's yes was pivotal to the Incarnation.

I am more aware than ever of the startling and profound reality that I am a Christian not because of anything I’ve done but because a teenage girl living in occupied Palestine at one of the most dangerous moments in history said yes—yes to God, yes to a wholehearted call she could not possibly understand, yes to vulnerability in the face of societal judgment, yes to the considerable risk of pregnancy and childbirth... yes to a vision for herself and her little boy of a mission that would bring down rulers and lift up the humble, that would turn away the rich and fill the hungry with good things, that would scatter the proud and gather the lowly [see Luke 1:51–53], yes to a life that came with no guarantee of her safety or her son’s.

By becoming human, God encourages us to honor the vulnerability of our own lives:

It is nearly impossible to believe: God shrinking down to the size of a zygote, implanted in the soft lining of a woman’s womb…. God inching down the birth canal and entering this world covered in blood, perhaps into the steady, waiting arms of a midwife. God crying out in hunger. God reaching for his mother’s breasts. God totally relaxed, eyes closed, his chubby little arms raised over his head in a posture of complete trust. God resting in his mother’s lap….

I cannot entirely make sense of the storyline: God trusted God’s very self, totally and completely and in full bodily form, to the care of a woman. God needed women for survival. Before Jesus fed us with the bread and the wine, the body and the blood, Jesus himself needed to be fed, by a woman. He needed a woman to say: “This is my body, given for you.”…

To understand Mary’s humanity and her central role in Jesus’s story is to remind ourselves of the true miracle of the Incarnation—and that is the core Christian conviction that God is with us, plain old ordinary us. God is with us in our fears and in our pain, in our morning sickness and in our ear infections, in our refugee crises and in our endurance of Empire, in smelly barns and unimpressive backwater towns, in the labor pains of a new mother and in the cries of a tiny infant. In all these things, God is with us—and God is for us. And through Mary’s example, God invites us to take the risk of love—even though it undoubtedly opens us up to the possibility of getting hurt, being scared, and feeling disappointed.