Jak se naučit vidět a oceňovat očima lásky?

-Brian McLaren a Carmen Acevedo Butcher, Naučit se vidět

Brian McLaren v podcastu Learning How to See [https://cac.org/podcasts/seeing-with-the-help-of-a-soul-optometrist/?utm_source=Daily%2BMeditation&utm_medium=email&utm_campaign=reference] popisuje některé čočky, které nám brání vidět svět jasně:

Každý z nás, kdo nosí brýle, zná tu zkušenost, když se ocitne v ordinaci optometristy. Sedíte za přístrojem, kde vám optometrista postupně nastavuje řadu čoček, aby vám pomohl získat správný předpis pro korekci vadného vidění. Ozve se cvaknutí a lékař se zeptá: "Už je to jasnější?". Znovu cvaknutí. "Je to jasnější, nebo méně jasné?" Opět kliknutí. "A co teď?"...

Některé čočky nám pomáhají vidět jasněji, jiné méně jasně. Zmíním tři čočky, které nám vidění zhoršují. Jednou z nich je čočka autoritářství. Optikou autoritářství se díváme na každého člověka a posuzujeme ho podle toho, zda sdílí naši loajalitu proti onomu společnému nepříteli a loajalitu k diktátorovi nebo silákovi. Autoritářství vždy snižuje náš pohled. Další optikou je optika obětního beránka, kdy se cítíme lépe, když se sjednotíme a promítneme svou agresi a stud na nějakou jinou skupinu lidí a uděláme z ní nepřítele. Obětní beránek snižuje jasnost našeho pohledu, stejně jako nadřazenost, ať už je založena na rase, náboženství, straně, ideologii nebo národu. Lidé utrácejí miliardy dolarů, aby prostřednictvím reklamy, politiky, propagandy a algoritmů na sociálních sítích změnili způsob, jakým se navzájem vnímáme. Všichni čelíme neustálému boji s tím, že naše vidění je omezováno autoritářstvím, obětními beránky, nadřazeností a nepochybně i dalšími špatnými čočkami. [1]

Kvakerská písničkářka Carrie Newcomerová se na otázku, jakou optikou se rozhoduje vidět svět, podělila o svou praxi vidění očima lásky:

Můj život písničkářky a básnířky mě vyzval, abych se zamyslela nad tím, jak se dívám na svět každý den, tak nějak od okamžiku k okamžiku..... Naším prvním úkolem je věnovat pozornost a pak vnímat to, co vidíme, s určitým druhem ducha a pro mě s určitým druhem lásky. Myslím, že je to praxe, a čím víc ji praktikujete, tím víc toho vidíte; čím víc toho vidíte, tím víc toho vidíte s láskou....

Velké věci mám rád: Miluji svého manžela. Miluji svou dceru. Miluji spravedlnost. Miluji milosrdenství.... Miluji tolik velkých věcí, ale můj život je také každý den naplněn všemi těmi nádhernými malými láskami.... V malých věcech může být velký smysl a velká láska. Miluji borůvky a miluji vůni šeříků a miluji, jak se malé děti drží za ruce, když jdou přes ulici....

Při pohledu na malý okamžik a malou věc skrze lásku to není vždy úplně radostné..... Vezměte si to všechno. Když se rozhodnete, že tu budu, budu přítomen a budu přítomen s láskou, berete to všechno. [2]

How do we learn to see and appreciate through eyes of love?

—Brian McLaren and Carmen Acevedo Butcher, Learning How to See

In the Learning How to See [https://cac.org/podcasts/seeing-with-the-help-of-a-soul-optometrist/?utm_source=Daily%2BMeditation&utm_medium=email&utm_campaign=reference] podcast, Brian McLaren describes some of the lenses that keep us from seeing the world clearly:

Any of us who wear glasses know the experience of being in the optometrist’s office. You sit behind a machine where the optometrist gradually adjusts a series of lenses to help you get the right prescription to correct faulty vision. There’s a click and the doctor says, “Is that clearer now?” Click again. “Is that clearer or less clear?” Click again. “How about now?”…

Some lenses help us see more clearly, others less clearly. Let me mention three lenses that make our seeing worse. One is the lens of authoritarianism. Through the lens of authoritarianism, we look at every person and judge them based on whether they share our allegiance against that common enemy, and allegiance to a dictator or a strongman. Authoritarianism always reduces our sight. Another lens is the lens of scapegoating, where we feel better about ourselves by uniting ourselves and projecting our aggression and shame on some other group of people, making them into an enemy. Scapegoating reduces the clarity of our vision, and so does supremacy, whether it’s based on race, religion, party, ideology, or nation. People spend billions of dollars to change the way we see each other through advertising, politics, propaganda, and the algorithms on social media. We all face the constant struggle of having our vision reduced by authoritarianism, scapegoating, supremacy, and no doubt, other bad lenses as well. [1]

When asked about the lens through which she chooses to see the world, Quaker songwriter Carrie Newcomer shares her practice of seeing with the eyes of love:

My life as a songwriter and a poet has asked me to consider how I look at the world on a daily, moment-to-moment kind of way…. Our first job is to pay attention and then to take in what we see with a certain kind of spirit and for me, a certain kind of love. I think it’s a practice and the more you practice it, the more you see; the more you see, the more you see with love….

The big things I love: I love my husband. I love my daughter. I love justice. I love mercy…. I love so many big things, but my life is also filled every day with all these glorious little loves…. There can be great meaning and great love in small things. I love blueberries and I love the smell of lilacs and I love how little kids hold each other’s hands when they go across the street….

In looking at the small moment and the small thing through love, it’s not always completely joyous…. You take it all. When you decide I’m going to be here, I’m going to be present, and I’m going to be present with love, you take it all. [2]