Teoložka Julia Lambert Foggová představuje biblický příběh mezigenerační imigrace: 

Ruth je příběh matky a snachy, které překračují hranice, ztrácejí manžela, emigrují a emigrují a nakonec si navzájem pomáhají přežít, přestože nejsou pokrevně příbuzné.  

Ruth je snacha. Je to moábská žena, která opustí dům svého otce, aby se provdala za nedávno příchozího přistěhovalce do svého města. Jejím snoubencem je židovský muž, syn Naomi. Ačkoli jsou rozdílného etnického původu, Rút se připojí k domácnosti přistěhovalého Žida. Nastěhuje se k moábské švagrové, židovskému švagrovi a židovské tchyni a tchánovi. Šest dospělých žije jako to, co bychom dnes mohli nazvat smíšenou rodinou: čtyři přistěhovalci a dva místní obyvatelé, které spojuje manželství.  

Než se však mladým manželům narodí děti, dojde k tragédii. Živitelé rodiny jeden po druhém onemocní a zemřou. To je pro rodinu pořádná rána - Ruthin manžel, švagr a tchán jsou pryč. Tři ženy, které zůstaly bez hlavy rodiny, se musí rozhodnout, co budou dělat. Zůstanou spolu v Moábu? Rozdělí se, aby obě mladé ženy mohly založit nové rodiny? Kdo se postará o tchyni Naomi, přistěhovalkyni, která nemá v Moábu žádné příbuzné ani sociální síť a je příliš stará na to, aby se vdala nebo porodila děti?  

Každá žena se rozhodne sama. Rútina švagrová se vrací do domu svého otce, ke "svému lidu a svým bohům" v Moábu (Rút 1,15). Pravděpodobně se znovu provdá a založí novou rodinu. Rútina tchyně, Naomi, se rozhodne vrátit ke svým židovským příbuzným v Judsku, kde má alespoň sociální síť, když už ne finanční prostředky. Tyto dvě ženy se rozhodují podobně: prostě se vrátí domů ke svému lidu a začnou znovu. Znovu se začlení do svých rodin a kultur, v nichž se narodily. Rút se však rozhodne jinak. Rozhodne se pro migraci - opustí svůj domov v Moábu a vydá se s Naomi do Judska. Na tuto cestu se Rút zavazuje své tchyni slovy: "  

Netlač na mě, abych tě opustila
nebo se odvrátila od následování!
Kam půjdeš ty, tam půjdu i já,
kde budeš bydlet ty, tam budu bydlet i já,
tvá země bude mým lidem a tvůj Bůh mým Bohem.
Kde zemřeš ty, tam zemřu i já -
tam budu pohřben.
(Rút 1,16-17)

Díky své lásce k Naomi se Rút stává uctívanou součástí Ježíšova rodu: 

Rutina slova vystihují rozhodné odhodlání tolika migrantů napříč dějinami. Zanechává za sebou své rodiče, švagrovou i svůj lid. Rút pomůže Naomi obnovit její rodovou linii v Judsku mezi Židy. Vzpomínáme na Rút pro její smluvní závazek vůči tchyni a pro její odvahu migrovat, důvěřovat Bohu Naomi a začít nový život mezi novým lidem. Tuto odvážnou migrantku si připomínáme také kvůli jejím potomkům, mezi něž patří král David a Ježíš Nazaretský.  

Theologian Julia Lambert Fogg presents a biblical story of intergenerational immigration: 

Ruth is the story of a mother and a daughter-in-law who cross borders, lose their husbands, immigrate and emigrate, and ultimately help each other survive even though they are not blood relatives.  

Ruth is the daughter-in-law. She is a Moabite woman who leaves her father’s house to marry a recently arrived immigrant to her town. Her betrothed is a Jewish man, the son of Naomi. Although they are of different ethnic backgrounds, Ruth joins the immigrant Jewish man’s household. She moves in with a Moabite sister-in-law, a Jewish brother-in-law, and a Jewish mother-in-law and father-in-law. The six adults live as what we today might call a mixed family: four immigrants and two locals who are bound together by marriage.  

But before the young couples have children, tragedy strikes. The male breadwinners fall ill and die, one after the other. This is quite a blow to the family—Ruth’s husband, brother-in-law, and father-in-law are all gone. Left without a head of household, the three women must decide what they will do. Will they stay together in Moab? Will they split up so the two young women can start new families? Who will care for the mother-in-law, Naomi, an immigrant with no relatives in Moab and no social network to speak of, and who is too old to marry or to bear children?  

Each woman makes her own choice. Ruth’s sister-in-law returns to her father’s house, to “her people and her gods” in Moab (Ruth 1:15). She will likely marry again and start a new family. Ruth’s mother-in-law, Naomi, decides to return to her Jewish kin in Judah, where she at least has a social network, if not financial resources. These two women make similar choices to simply return home to their own people to start over. They will be reabsorbed into their respective families and cultures of birth. Ruth, however, makes a different choice. She opts to migrate—to leave her home in Moab and travel to Judah with Naomi. For this journey, Ruth binds herself to her mother-in-law, saying,  

Do not press me to leave you 
or to turn back from following you! 
Where you go, I will go; 
where you lodge, I will lodge; 
your people shall be my people, 
and your God my God.  
Where you die, I will die— 
there will I be buried.
(Ruth 1:16–17) 

Through her love for Naomi, Ruth becomes a revered part of Jesus’ lineage: 

Ruth’s words capture the resolute determination of so many migrants across history. She leaves her parents, her sister-in-law, and her people behind. Ruth will help Naomi reestablish Naomi’s family line in Judah among the Jews. We remember Ruth for her covenant commitment to her mother-in-law and for her courage to migrate, to trust Naomi’s God, and to start a new life among a new people. We also remember this courageous migrant for her descendants, including King David and Jesus of Nazareth.