Pomůcky‎ > ‎

Bubnování

Ten, kdo nepocítil chvějící se buben sevřený mezi stehny, do kterého bubnuje dlaněmi ve stejn
ém rytmu tak jako ostatní vedle něho, těžko pochopí, co je to bubnování. Jsou ale i  muži, kteří mají k tomuto netradičnímu způsobu komunikace své výhrady a uvítali by spíše zpěv a nebo ticho. Některým mužům brání zase ostych vzít do ruky buben, udeřit do něj a riskovat to, že se jim nepodaří bubnovat v jednom rytmu spolu s ostatními.

Co způsobuje, že muži rádi společně bubnují?

Chceme-li na tuto otázku nalézt uspokojivou odpověď, musíme si uvědomit, že muži mají jiný způsob navazování přátelství než ženy. Ženy si rády povídají, dívají se vzájemně do očí a snaží se z tváří číst pocity. U mužů bývá impulsem k přátelství spíše společná činnost. Když jim jde společná práce od ruky, začnou se cítit spokojení a vytváří se mezi nimi vztah. K navázání mužského přátelství tedy přispívá společné bubnování.

Když bubnujeme dostatečně dlouho, přestane vlivem opakující se činnosti levá část mozku horečně kalkulovat a díky tomu začínáme odpočívat. Je to způsobeno i tím, že muži když bubnují, musí se soustředit na tuto činnost. Nedokážou dělat, na rozdíl od žen, více činností najednou. Muži jsou proto nuceni soustředit se na společný rytmus. Ten jim dává možnost prožít sounáležitost se svými druhy. Tento fakt je využíván u přírodních národů, kdy se muži připravují na společný chlapský úkol. To je možná i jeden z dalších důvodů, proč se někteří brání vzít do ruky buben. Mají nepříjemný pocit z čehosi tajemného, co jim evokuje domorodé šamany s jejich okultními praktikami. Mají tedy podvědomý strach zadat si s něčím, čemu až tak moc nerozumí.

Bubnování  je ale i naše chlapská modlitba. Pravá modlitba neznamená odříkávat naučená slova, ale je to vědomé propojení těla i mysli s naším Stvořitelem. Učit se modlit tedy znamená učit se opouštět všechny filtry. Těmito filtry jsou přehnané posuzování, zloba a strach. Jen těžko se učíme vyjadřovat své pocity, a tak se díváme na svět skrz brýle svých bolestí i zranění, a to nám v běžném životě brání, vidět svět takový, jaký skutečně je. Bubnování nám umožňuje ze sebe dostat negativní pocity a vyčistit nitro.

Bubnující muž je naplněný vibrující energií, která mu umožní to, co většina mužů neumí a jen těžko se učí. To je být se svými pocity a třeba i plakat. Proto se také stává, že muži bubnují a pláčou zároveň. Bubnování je tedy i způsob, jak naložit se svými pocity, křivdami, strachem a obavami.


Bubnování je i způsob předávání naší mužské energie. Většina mužů se dnes snaží všechnu svou energii čerpat ze svých úspěchů. Když mají pocit, že se jim v životě nedaří,  jakoby se v něm ztrácejí, neboť neví, kde by vzali sílu. Jiní muži v nás často vytvářejí pocit ohrožení, a tak nás společné chlapské bubnování znovu učí způsobu, jak načerpávat a předat mužskou energii s muži, kteří mi nejsou konkurencí, ale druhy.

K vrcholným výkonům, jak ve sportu, tak i v životě se potřebujeme soustředit a to zaměřuje naši energii na přítomnost. Bubnování nás učí tuto přítomnost prožívat a díky ní dokážeme být tady a teď a je nám spolu dobře.
Společné bubnování je také jedním z rituálů našeho Chlapského setkávání. Rituál je něco, co lze vidět, čeho se lze dotknout, ale zároveň je v něm skryt prvek něčeho tajemného. Kdo tedy najde v sobě odvahu vzít do ruky buben, sevřít ho stehny a udeřit do něj dlaněmi v rytmu, kterým do něj bubnují ostatní muži,  nalezne sám odpověď na otázku, co přináší chlapům společné bubnování a pocítí na vlastní kůži tuto tajemnou pulzující energii.
Comments