Mladý muž, který neumí plakat, je barbar.
Starý muž, který se neumí smát, je trouba.
Richard Rohr

Jiří Černý: Manželský slib

Přednáška Mgr. Jiří Černého o manželském slibu z hlediska hlubinné psychologie proběhla 27. března 2004 na severočeské obnově Manželských setkání v Jiřetíně pod Jedlovou. 

Je rozdělena na dvě části:
1. část v délce 82 minut v kvalitě 64kb/s (37,4 MB) a 24kb/s (14 MB) 
2. část v délce 48 minut v kvalitě 64kb/s (22,1 MB) a 24kb/s (8,3 MB) 

Následuje přepsaných pár vět k první větě manželského slibu:

Já XY odevzdávám se tobě ... Co je to "já"? 

... od malička naplňujeme scénáře. Rodiče mají pro nás připraven scénář hodného dítěte. Chválí nás, když se do něho dostaneme, trestají nás, když se od něho odchýlíme. Škola má připraveno jak má člověk vypadat aby byl dobrý žák. Pořád to jde dál, škola za školou, nemá to konce. Pak přijde zaměstnání, šéfové, nadřízení, všichni mají představu jak se mám chovat a jak se mi bude vyplácet, když se tak budu chovat, jak budu trestaný, když se budu chovat jinak. 

... tím se chovám podle archetypu persona, který je typický pro první polovinu života. Ale "já" je složitější. 

... o nevědomípotlačení, vytěsnění, komplexech (komplex je v tradici křesänství označován jako démon - viz. Anselm Grun) projekce je deformované vnímání. Tu deformaci má na svědomí moje nevědomí. Potřebuju žít s člověkem, který mi ukazuje ty hlubiny. Jestli je toho schopen se testuje zamilovaností (tj. pozitivním testem kompatibility nevědomí - definice JČ). Jestli jsem ho schopen vidět jako úplně odlišného od ostatních lidí (je jiný, nejkrásnější, nej ...) tak je to úspěch. Protože nevědomí do sebe zaklapla a já tam vnímám něco ze sebe. 

Manželství je o duchovním, psychickém zrání a růstu. Proto tady je. Děti jsou vedlejší produkt.