V knize nazvané Všechno má své místo (celý text zde) nám autor, s hlubokou znalostí křesťanské spirituality i mystiky východních náboženství, otevírá cestu kontemplativní modlitby, které čtenáře může vést k poznání vlastního nitra. Svým otevřeným, a často i provokujcím způsobem vybízí, abychom se snažili o pravdivý pohled na sebe a vůj život. Abychom poznali, jek je naše jednání často ovlivněno předsutky, stereotypy i tradicí společnosti, ve které žijeme. Opakovaně nás vyzývá k "čištění skel" a odstranění všeho, co nám brání vidět Krista a porozumět jeho evangeliu.
Knihovnička chlapi.cz
Zde něco málo o knihách, které jsme přečetli a rádi se podělíme o ně alespoň v tomto prostoru podělíme. Pro Vaše pohodlí můžete knihy filtrovat podle názvu nebo autora.
Evropané! Evropané! Chtěl bych vám vydat svědectví ve chvíli, kdy ostatní svět přestal ve vás věřit. Je pravda, Evropané, že ten, kdo není zasvěcen do vašich dějin a do vašich osudů, nemůže vidět bez hnusu, jak požíráte jedni druhé. Ale já, já se vás pokouším pochopit. Nemyslím, že upadnu do prostoduchého gobinismu, řeknu-li, že vás koneckonců dělí jenom malá řádka století od těch, kteří byli vašimi otci a které nazývali císařští úředníci barbary - což znamenalo mnohem méně divochy nežli buřiče, nepřátele zákona. Slovo barbar znělo římským uším asi tak, jak zní dnes uším mnoha lidí slovo revolucionář.
Válečný Lvov, cesta na práci z lágru do prozatimní nemocnice umístěné v bývalé univerzitě a vojenský hřbitov (taky za ostnatým drátem) se slunečnicemi na hrobech... Tento obraz rámuje vyprávění Simova Wiesenthala, architekta (studoval i v Praze), vězně mnoha koncentráků (od Lvova po Mauthausen) a po válce významné postavy zasazující se o vypatrání a potrestní válečných zločinců. O své "lovecké" činnosti píše v knize Spravedlnost, nikoliv pomstu. 
Za osu knihy si americký básník vybral pohádku bratří Grimmů Železný Jan a toto téměř mytologické vyprávění mu slouží jako podpůrná konstrukce pro jeho úvahy o jednotlivých fázích života, o zkouškách a prozřeních, kterými by měl procházet každý opravdový muž, chce-li být nejen navenek, ale i vnitřně šťasten, a snaží se v ní vykreslit archetyp muže, vystopovat ty rysy, které má dnešní muž společné s mužem, jenž žil na zemi už dávno před Kristem, stejně jako ty, o které s postupující civilizací přišel. Kniha měla obrovský ohlas v USA i v zahraničí a je dnes, jen pouhých osm let po svém vydání, klasickým dílem o mužské identitě, v němž hledají inspiraci jak muži, tak i ženy.
