V knize nazvané Všechno má své místo (celý text zde) nám autor, s hlubokou znalostí křesťanské spirituality i mystiky východních náboženství, otevírá cestu kontemplativní modlitby, které čtenáře může vést k poznání vlastního nitra. Svým otevřeným, a často i provokujcím způsobem vybízí, abychom se snažili o pravdivý pohled na sebe a vůj život. Abychom poznali, jek je naše jednání často ovlivněno předsutky, stereotypy i tradicí společnosti, ve které žijeme. Opakovaně nás vyzývá k "čištění skel" a odstranění všeho, co nám brání vidět Krista a porozumět jeho evangeliu.
Inspirace
Evropané! Evropané! Chtěl bych vám vydat svědectví ve chvíli, kdy ostatní svět přestal ve vás věřit. Je pravda, Evropané, že ten, kdo není zasvěcen do vašich dějin a do vašich osudů, nemůže vidět bez hnusu, jak požíráte jedni druhé. Ale já, já se vás pokouším pochopit. Nemyslím, že upadnu do prostoduchého gobinismu, řeknu-li, že vás koneckonců dělí jenom malá řádka století od těch, kteří byli vašimi otci a které nazývali císařští úředníci barbary - což znamenalo mnohem méně divochy nežli buřiče, nepřátele zákona. Slovo barbar znělo římským uším asi tak, jak zní dnes uším mnoha lidí slovo revolucionář.
S Richardovou prací jsem se poprvé seznámil v roce 2001, kdy mě kamarádi vyzvali, abych tlumočil jeho první přednášku v ČR. Přistoupil jsem k tomu (jako tradiční katolík) s obvyklou porcí nedůvěry a vyhradil jsem si asi měsíc na prostudování. Jeho přednášky mě dost oslovily, tak jsem to tlumočení vzal - a nebylo to naposled. S Richardem jsem od té doby byl často v kontaktu a myslím, že v tomto smyslu mám k němu poměrně blízko. (Viz. společné foto."rameno k rameni")
